7 Tdo 35/2009
Datum rozhodnutí: 21.01.2009
Dotčené předpisy: § 250a odst. 1, 3 tr. zák.




7 Tdo 35/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. ledna 2009 o dovolání obviněného T. S. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 To 877/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 6 T 264/2006, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 10. 2007, sp. zn. 6 T 264/2006, byl obviněný T. S. uznán vinným trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. a byl podle § 250a odst. 3 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon mu byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvaceti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit náhradu škody poškozené Č. p. , a. s., P. , S. , ve výši 96.707 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Č. p. , a. s., odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný T. S. odvolání proti všem jeho výrokům. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 To 877/2007, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Ostravě podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný popřel, že se dopustil trestného činu, který je mu kladen za vinu. Podle něj soudy postupovaly zcela nesprávně, když při své úvaze vycházely především ze znaleckého posudku znalce Ing. J. H. Poukázal na rozpory ve výpovědi zmíněného znalce a dodal, že ve svém znaleckém posudku nevyloučil jeho verzi skutkového děje, pouze se mu jeví jeho verze nepravděpodobná, neboť jí nenasvědčují žádné stopy. Obviněný vytkl soudu prvního stupně, že neprovedl jím navrhovaný revizní znalecký posudek. Proto sám zadal soudnímu znalci Ing. I. K. vypracování dalšího znaleckého posudku, který pak předložil soudu a ze kterého údajně vyplývá, že k nehodě mohlo dojít tak, jak vypověděl obviněný. Z těchto důvodů je přesvědčen, že nelze s určitostí konstatovat, že k poškození předmětného vozidla došlo na jiném místě a v jiném čase, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů.

Obviněný ve svém dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. 3 To 877/2007, a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na ně obsahově navazující, a aby sám ve věci rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření uvedla, že námitky obviněného zjevně nenapadají nesprávnost právního posouzení skutku, nýbrž napadají hodnocení provedeného dokazování, a tím směřují ke změně skutkového zjištění. Tyto námitky nejsou způsobilé k projednání v rámci dovolání s ohledem na uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K námitce rozpornosti znaleckého posudku nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že žádný rozpor nelze spatřovat, a tudíž není důvod k vyžádání dalšího znaleckého posudku. Další znalecký posudek byl předložen obviněným pouze ve snaze docílit akceptace jím uváděného skutkového děje. Nejvyšší státní zástupkyně závěrem svého vyjádření konstatovala, že jednání obviněného za těchto okolností plně odpovídá jeho právnímu posouzení jako trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák.

Z těchto důvodů nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř., a současně navrhla, aby bylo takto rozhodnuto v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.



Obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl nesprávné hodnocení důkazů, a tudíž soudy obou stupňů podle něj dospěly k nesprávnému závěru o tom, že spáchal trestný čin. Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znak trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Naopak obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Za námitku skutkového charakteru je nutno považovat námitku nesprávného hodnocení znaleckého posudku, rozpornost výpovědi znalce a námitku neprovedení revizního znaleckého posudku. Obviněný se tedy dovoláním domáhá, aby na základě odlišného hodnocení důkazů byl jiným způsobem posouzen skutek, pro který byl odsouzen. Dovolací soud je však vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy nižších stupňů, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho obsahově nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.

Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. ledna 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek