7 Tdo 343/2002
Datum rozhodnutí: 10.07.2002
Dotčené předpisy:




7 Tdo 343/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 10. července 2002 o dovolání obviněného F. B., a obviněného J. H., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. února 2002, sp. zn. 6 To 12/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání obviněných F. B. a J. H. o d m í t a j í .

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 6. 2. 2002, sp. zn. 6 To 12/2002 zrušil v celém rozsahu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soudu I. stupně) ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 4 T 40/99 a podle § 259 odst. 3 tr. řádu znovu rozhodl tak, že obviněné F. B. a J. H. uznal vinnými jednak spácháním trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona, jednak spácháním trestného činu porušování osobní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zákona ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona, kterých se dopustili jednáním popsaným ve výroku tohoto rozsudku. Podle § 238 odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona byl obviněný F. B. za své jednání odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zákona zařazen do věznice s dozorem. Obviněný J. H. byl za své jednání podle téhož ustanovení odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 15 měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zákona zařazen do věznice s dozorem. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněným uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně poškozené A. p., a. s., škodu ve výši 43.650,- Kč. Podle § 226 odst. 2 tr. řádu (správně § 229) byla poškozená a. s. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle § 253 odst. 1 tr. řádu bylo odvolání obviněného J. H. zamítnuto z důvodu opožděnosti. Rozsudek odvolacího soudu tak nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 6. 2. 2002.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba obvinění prostřednictvím obhájkyně JUDr. J. V. v zákonem stanovené lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. řádu) dovolání s totožným obsahem, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.), v nichž shodně namítli, že rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení skutku nebo na jiném hmotněprávním posouzení. Odvolacímu soudu vytýkají, že projednávanou věc posoudil nesprávně jak po stránce hmotněprávní, tak i skutkové, a že soud nesprávně postupoval i při ukládání trestu. Dovolatelé mají zato, že v řízení byla porušena ustanovení trestního řádu, jimiž má být zajištěno objasnění věci a právo na obhajobu, přičemž jako příklad pochybení soudů projednávajících věc uvádějí, že v průběhu řízení nikdy nebyl vyslechnut svědek D. a nebyla ani vyvrácena obhajoba obviněných, že se skutků nedopustili. Navrhují proto, aby Nejvyšší soud v plném rozsahu zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a přikázal mu věc znovu projednat a rozhodnout.

K věci se vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně a navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podaná dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítl, neboť byla podána z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání jsou přípustná podle § 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu, neboť napadají rozsudek, jímž byli obvinění uznáni vinnými a byl jim uložen trest. Obvinění, řádně zastoupeni advokátem (§ 265d odst. 2 tr. řádu), jsou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobami oprávněnými k podání dovolání, neboť napadají nesprávnost výroků, které se jich bezprostředně dotýkají.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda lze uplatněný dovolací důvod považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Podle tohoto ustanovení je tedy možné namítat, že zjištěný skutkový stav byl chybně posouzen jako trestný čin, ačkoliv zjištěný skutek nevykazuje znaky žádného trestného činu a o trestný čin tedy nejde, anebo je možné namítat, že zjištěný skutek měl být správně posouzen jako jiný trestný čin. V žádném případě nelze napadat nesprávnost samotného zjištění skutkového stavu. Nejvyšší soud musí vycházet z již soudem učiněného skutkového zjištění a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotí správnost hmotněprávního posouzení. Z obsahu dovolání je však zřejmé, že oba dovolatelé své námitky nesměřují vůči správnosti právního posouzení skutkového stavu věci, nýbrž výlučně napadají provedená skutková zjištění, včetně hodnocení provedených důkazů.

Nutno v této souvislosti připomenout, že z vymezení důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je zřejmé, že dovolání v žádném případě nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto.

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání byla podána z jiného důvodu než má na mysli ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolatel totiž musí v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání nejenom odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale současně je nezbytné, aby obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídal důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněných, aniž na jejich podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal M i k l á š