7 Tdo 333/2011
Datum rozhodnutí: 24.03.2011
Dotčené předpisy: § 9 odst. 2 tr. zák., § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák.



7 Tdo 333/2011-33

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 24. března 2011 o dovolání obviněného J. B. , proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 10 To 372/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 T 39/2010, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. 1 T 39/2010, byl obviněný J. B. (dále jen: obviněný ) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. spáchaným ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. a byl odsouzen podle § 221 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému a spoluobviněnému V. V. uložena povinnost, aby rukou společnou a nerozdílnou uhradili poškozené Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra České republiky škodu ve výši 25.525,- Kč. Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byl poškozený L. B. odkázán s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Obviněný podal odvolání proti všem výrokům rozsudku. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 10 To 372/2010, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 10 To 372/2010, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že soudy nižších stupňů opřely svůj závěr o vině výhradně o svědeckou výpověď poškozeného L. B., aniž by přihlédly k výpovědím svědků, kteří vypovídali v jeho prospěch. Obviněný považuje výpověď poškozeného za nevěrohodnou a účelovou, neboť údajně nebyl schopen přesně určit, kdo jej skutečně napadl a dodal, že hlavním záměrem poškozeného je získání náhrady škody ve výši 115.000,- Kč za pětileté zmařené studium, když v důsledku svého zranění nebyl schopen vykonat závěrečné zkoušky v posledním možném termínu. Obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že nezkoumaly ani okolnost, zda byl poškozený v podnapilém stavu a zda si zranění nezpůsobil sám. Namítl, že soudy nevyslechly svědky, kteří s poškozeným seděli v baru a kteří by dosvědčili, že poškozený byl pod vlivem alkoholu. Obviněný proto sám zjistil totožnost těchto svědků a navrhl provedení důkazu jejich výslechem. Je přesvědčen, že jde o zásadní důkazy, které by vedly k jednoznačnému závěru, že poškozený byl v podnapilém stavu a svá zranění si způsobil sám pádem ze schodů. Obviněný poukázal také na znalecký posudek MUDr. Laciny, z něhož vyplývá, že ke zranění poškozeného mohlo dojít i jinak. Soudy nižších stupňů tak nepostupovaly v souladu se zásadou in dubio pro reo. Obviněný rovněž zpochybnil závěr psychologického posudku, neboť svědci vypovídali v rozporu se závěry tohoto posudku, že poškozený měl agresivní sklony. Obviněný spatřuje v postupu soudu možnou podjatost a je přesvědčen, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 10 To 372/2010 . Současně navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky odložil výkon rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 10 To 372/2010, až do rozhodnutí o dovolání.

Nejvyšší státní zástupce uvedl, že k podanému dovolání se nebude věcně vyjadřovat a dodal, že souhlasí s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání, které se opírá o tento dovolací důvod, je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání povinen zásadně vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního, resp. druhého stupně, učiněného v souladu s ustanovením § 2 odst. 5, 6 tr. ř., a v návaznosti na takto zjištěný skutkový stav věci zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu nemůže změnit.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, které směřují proti učiněným skutkovým zjištěním a proti způsobu hodnocení důkazů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat námitky obviněného, že soudy nižších stupňů nezjistily skutkový stav věci bez důvodných pochybností, když nezkoumaly podnapilost poškozeného a především okolnost, zda si zranění nezpůsobil sám. Stejně tak se nelze v dovolání zabývat námitkou, že soudy neprovedly všechny potřebné důkazy, že údajně vycházely pouze z jediného důkazu, a to z výpovědi poškozeného, která je podle obviněného rozporuplná a účelová. Tím obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i učiněná skutková zjištění, jimiž je dovolací soud vázán.

V řízení o dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se nelze zásadně domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto není dán ani důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení před soudem prvního stupně.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť námitky obviněného nenaplňují důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. ani jiný dovolací důvod podle § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud neshledal před rozhodnutím o dovolání důvody pro rozhodnutí o přerušení výkonu trestu podle § 265o odst. 1 tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. března 2011

Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek