7 Tdo 285/2011
Datum rozhodnutí: 30.03.2011
Dotčené předpisy: § 187 odst. 1 tr. zák.



7 Tdo 285/2011-18

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 30. března 2011 o dovolání obviněného A. K. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2010, sp. zn. 13 To 394/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 32 T 67/2010, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného A. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 8. 2010, sp. zn. 32 T 67/2010, byl obviněný A. K. (dále jen: obviněný ) uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle § 187 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věcí uvedených ve výroku rozsudku. Obviněný napadl tento rozsudek odvoláním jen proti výroku o trestu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 9. 11. 2010, sp. zn. 13 To 394/2010, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení Krajského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h), k) a l) tr. ř. Obviněný namítl, že uložený trest neodpovídá poměrům pachatele, čímž soudy nižších stupňů nerespektovaly požadavek individualizace trestu ve vztahu k osobě obviněného. Obviněný je přesvědčen, že uložený trest neodpovídá stupni společenské nebezpečnosti jeho jednání. Vytkl soudům, že opakovaně zamítly jeho návrhy na vypracování nového znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a toxikologie, týkající se závislosti na psychotropních látkách. Obviněný poukázal na to, že psychotropní látky vyráběl výhradně pro vlastní potřebu, proto měl být podle něj vypracován znalecký posudek zaměřený na okolnost existence chorobné pohnutky. Vzhledem k jeho vůli léčit svou závislost mu měly soudy umožnit co nejrychlejší návrat na svobodu, případně uložit ochranné léčení v ústavní formě. Obviněný dále namítl procesní nepoužitelnost důkazů získaných při domovní prohlídce, která proběhla po údajném vykradení předmětné nemovitosti. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí, jakož i rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 27. 8. 2010, sp. zn. 32 T 67/2010, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce sdělil, že se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat. Zároveň souhlasil, aby bylo o dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání podle § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Dovolání vždy směřuje proti rozhodnutí soudu druhého stupně, v dovolacím řízení lze proto přezkoumat napadené rozhodnutí pouze v tom rozsahu, v jakém odvolací soud sám rozhodoval. Jestliže odvolání bylo podáno toliko proti výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně (srov. rozh. č. 20/2004 Sb. rozh. tr.). Obviněný směřoval své odvolání proti rozsudku soudu prvního soudu výhradně proti výroku o trestu. Nejvyšší soud se proto v řízení o dovolání nemohl zabývat skutkovými námitkami, kterými obviněný napadá výrok o vině z důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný namítl nepřiměřenost trestu námitkami opírajícími se o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Za jiné hmotně právní posouzení , na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Námitky proti druhu a výměře trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatňovat jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl uznám vinným. S odkazem na tento dovolací důvod musí být obsahem námitek, buď že byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo že byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak mimo zákonnou trestní sazbu. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Obviněný námitkou, že uložený trest neodpovídá poměrům pachatele, namítl uložení nepřiměřeně přísného trestu. Dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. není nepřiměřenost trestu, ať již pociťovaného jako mírný, nebo přísný, nejde-li o nepřípustný druh trestu ani o překročení příslušné trestní sazby (srov. rozh. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

Podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Tento dovolací důvod spočívá ve dvou alternativách. Buď nebyl učiněn určitý výrok, který tak v napadeném rozhodnutí chybí a činí jeho výrokovou část neúplnou nebo určitý výrok sice byl v napadeném rozhodnutí učiněn, ale není úplný. Obviněný uplatnil tento dovolací důvod, aniž by jej jakkoliv odůvodnil, a proto dovolací soud nemohl z uvedeného důvodu přezkoumat napadené rozhodnutí.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě, tedy že odvolací soud v řádném opravném řízení věcně přezkoumával rozsudek soudu prvního stupně, avšak neodstranil vady vytýkané v řádném opravném prostředku zakládající některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je vázáno na existenci vad podřaditelných pod dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. již v řízení u soudu prvního stupně. Nejvyšší soud však neshledal v rámci řízení před soudem prvního stupně žádnou vadu, která by naplnila dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

Protože obviněný napadl odvoláním jen výrok o trestu a v tomto rozsahu také odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, nemohl obviněný úspěšně napadnout usnesení odvolacího soudu námitkami proti výroku o vině z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V této části je dovolání nepřípustné vzhledem k rozsahu přezkumné povinnosti odvolacího soudu. Na základě dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. nelze úspěšně namítat nepřiměřenost trestu. Obviněný neodůvodnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. a nebylo proto zřejmé, co by měl dovolací soud přezkoumávat. K posouzení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je třeba poukázat na výše uvedenou část odůvodnění.

Nejvyšší soud z těchto důvodů odmítl dovolání obviněného jako celek podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. března 2011

Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek