7 Tdo 278/2002
Datum rozhodnutí: 02.07.2002
Dotčené předpisy:




7 Tdo 278/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. července 2002 o dovolání obviněného J. B., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. března 2002, sp. zn. 4 To 155/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 5. února 2002, sp. zn. 3 T 185/2001, byl obviněný uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 15. 2. 2001 ve 14.41 hodin v prodejně Eurotel - mobilní telefony ve S., ke škodě prodavačky D. S., odcizil v nestřeženém okamžiku z prodejního pultu z místa za počítačem mobilní telefon zn. Nokia 8210, v provedení černo-červeném, čímž poškozené způsobil škodu ve výši 10.000,- Kč. Za toto své jednání byl podle § 247 odst. 1 tr. zákona odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené škodu ve výši 10.000,- Kč.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které bylo podle § 256 tr. řádu usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. 4 To 155/2002, jako nedůvodné zamítnuto. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci a stal se vykonatelným dne 19. 3. 2002.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce v zákonem stanovené lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. řádu) dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu (po novele zák. č. 265/2001 Sb.). V jeho odůvodnění namítá, že nebyly splněny zákonné podmínky pro zamítnutí odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, protože výrok o vině a trestu nemá oporu v provedených důkazech, dále odvolací soud pominul, že věc nebyla soudem prvního stupně náležitě objasněna a provedené důkazy nejsou k prokázání viny dostačující. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a přikázal odvolacímu soudu věc znovu v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti dovolání (§ 265a tr. řádu).

Dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé uvedené v § 265a odst. 2 tr. řádu jen v případě, že to zákon připouští, tzn. že toto rozhodnutí bylo vydáno až za účinnosti novely tr. řádu (zák. č. 265/2001 Sb.), tj. po 1. 1. 2002, kterou bylo dovolání do systému opravných prostředků zavedeno. Dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu je podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. řádu přípustné, neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest (§ 265a odst. 2 písm. a/ tr. řádu).

Obviněný, řádně zastoupený advokátem (§ 265d odst. 2 tr. řádu), je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobou oprávněnou k podání dovolání, neboť napadá nesprávnost výroků, které se ho bezprostředně dotýkají.

Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda lze uplatněný dovolací důvod považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Z toho, jak jsou dovolací důvody koncipovány v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu, je zřejmé, že dovolání nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto. To ve vztahu k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu znamená, že tento dovolací důvod se uplatní jen v případech, kdy rozhodnutím o řádném opravném prostředku byl obviněnému ve skutečnosti odepřen přístup k soudu druhého stupně, protože soud druhého stupně řádný opravný prostředek chybně zamítl či odmítl, aniž z jeho podnětu meritorně přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně. O takový případ v posuzované věci nejde, protože Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu, přičemž rozsudek soudu prvního stupně meritorně přezkoumal podle § 254 odst. 1, 3 tr. řádu. Obviněný tedy nebyl zkrácen na svém právu dosáhnout přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně soudem druhého stupně. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu by se uplatnil pouze v případě, že by soud druhého stupně chybně zamítl odvolání obviněného podle § 253 odst. 1 tr. řádu jako opožděné nebo jako podané neoprávněnou osobou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, případně, že by chybně odmítl odvolání podle § 253 odst. 3 tr. řádu pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání. V dané věci však o žádnou z těchto situací nešlo.

V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu není možné přijmout námitky dovolatele, že výrok o vině a trestu nemá oporu v provedeném dokazování. Tím by ve skutečnosti bylo v rozporu s koncepcí dovolacích důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až j), písm. l) tr. řádu připuštěno i to, aby na podkladě dovolání byla přezkoumávána skutková zjištění a hodnocení důkazů. Nastal by stav, že pokud by odvolací soud po zrušení rozsudku soudu prvního stupně znovu sám ve věci rozhodl, nebylo by možné skutkový stav a hodnocení důkazů přezkoumávat z podnětu dovolání, avšak jestliže by odvolací soud pouze zamítl odvolání jako nedůvodné, bylo by možné skutkový stav a hodnocení důkazů přezkoumávat. Takový rozdíl v přezkumu v rámci dovolacího řízení je nepřípustný, protože jeho podstatou by byl nerovný rozsah přezkumu závislý jen na způsobu rozhodnutí odvolacího soudu. To znamená, že pokud odvolací soud zamítne odvolání jako nedůvodné podle § 256 tr. řádu, tj. po předchozím meritorním přezkoumání rozsudku soudu prvního stupně podle § 254 tr. řádu, lze proti takovému rozhodnutí odvolacího soudu podat dovolání jen z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až j), písm. 1) tr. řádu, a nikoli z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu.

Nutno v této souvislosti připomenout, že z vymezení důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je zřejmé, že dovolání v žádném případě nemůže směřovat proti hodnocení důkazů ani proti skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto.

S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu než má na mysli ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu. Dovolatel musí v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu v dovolání nejenom odkázat na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, ale současně je nezbytné, aby obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídal důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. řádu.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného, aniž na jeho podkladě přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. řádu. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. července 2002

Předseda senátu:

JUDr. Michal M i k l á š