7 Tdo 215/2004
Datum rozhodnutí: 25.02.2004
Dotčené předpisy:




7 Tdo 215/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 2. 2004 o dovolání obviněného M. B., roz. C., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 9 To 279/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 24 T 40/2002 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 22. 5. 2002, č. j. 24 T 40/2002-64, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 7 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.

Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání, které Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 7. 2002, sp. zn. 9 To 279/2002, podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné.

II.

Proti usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. R. Ch. dovolání, a to z důvodu uvedeného v ust. § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

V úvodu dovolání uvedl, že navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a poté přikázal věc odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dovolání odůvodnil zcela stručně tak, že má za to, že jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo důvodné a odvolací soud rozhodl o jeho zamítnutí podle § 256 tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se k podanému dovolání písemně vyjádřila tak, že podle jejího názoru dovolání nesplňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř. Dovolatel se podle ní nemůže při vymezení a formulaci námitek, které mají obsahově naplnit dovolací důvod, omezit na to, že paušálně označí usnesení odvolacího soudu za nesprávné, jelikož považuje podané odvolání za důvodné. Podle nejvyšší státní zástupkyně musí dovolatel v dovolání odkázat ještě na některý další ze zákonných dovolacích důvodů stanovených v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., který spatřuje v řízení předcházejícím usnesení odvolacího soudu. Tento důvod se již vztahuje k rozsudku soudu prvního stupně nebo k řízení před tímto soudem. Podle nejvyšší státní zástupkyně tedy bylo povinností předsedy senátu Obvodního soudu pro Prahu 7, aby vyzval obhájce k odstranění vad dovolání ve lhůtě dvou týdnů s upozorněním, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Pokud tedy obhájce na výzvu předsedy senátu soudu prvního stupně ve stanovené lhůtě potřebným způsobem nereagoval, eventuálně reagoval až po ní, navrhla, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací nejdříve ověřil, že dovolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a na předepsaném místě.

Poté se zaměřil na to, zda obviněným uplatněné námitky lze skutečně považovat za některý z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatnění námitek, které obsahově naplňují dovolací důvod, je nezbytnou podmínkou přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Ust. § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v sobě obsahuje dvě alternativy dovolacího důvodu. Prvá - bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) - g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí - je naplněna tehdy, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů. Tak tomu je v případě zamítnutí odvolání podle § 253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, nebo tehdy, bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle § 253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz § 253 odst. 4 tr. ř.). Jinými slovy, tento dovolací důvod je naplněn tehdy, pokud odvolací soud měl odvolání přezkoumat po věcné stránce (meritorně), avšak namísto toho je bez věcného přezkoumání zamítl nebo odmítl z formálních důvodů (např. jako opožděně podané), ačkoli zákonné podmínky pro takový postup nebyly splněny. Prostřednictvím dovolání podaného z tohoto důvodu se lze proto domáhat věcného přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně v řádném opravném řízení, které soud druhého stupně v rozporu se zákonem neprovedl.

Druhou alternativou je, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku a v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V tomto případě nezáleží na tom, z jakých důvodů byl řádný opravný prostředek zamítnut či odmítnut, rozhodné je, že řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadou, která naplňuje některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Z obsahu dovolání obviněného M. B. je zřejmé, že se opírá o prvou z obou uvedených alternativ - dovolání Městskému soudu v Praze výslovně vytýká, že "odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání podle § 256 tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí". V případě prvé alternativy (na rozdíl od alternativy druhé) tedy není třeba, aby dovolání specifikovalo vady naplňující některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř., kterými má být zatíženo předchozí řízení, jak to dovozovala nejvyšší státní zástupkyně. Nebyl proto v tomto případě důvod vyzývat obhájce obviněného k odstranění vad dovolání, neboť to žádnými netrpělo. Byť bylo formulováno velmi stručně, obsahovalo všechny náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř. - bylo v něm uvedeno proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok a v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá, i čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí s odkazem na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., o které se dovolání opírá.

Pokud však jde o uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. ? prvou alternativu, Nejvyšší soud konstatoval, že obviněný jej sice v odvolání formálně deklaroval, avšak námitky, které v dovolání uplatnil, mu svým obsahem neodpovídaly.

Obviněný totiž v dovolání namítal, že odvolací soud jeho odvolání zamítl jako nedůvodné podle § 256 tr. ř., přestože bylo důvodné, tj. že odvolací soud věcně neakceptoval námitky v odvolání uplatněné. Dovolatel v souladu s obsahem spisu tedy sám konstatuje, že jeho odvolání bylo odvolacím soudem věcně přezkoumáno, neuplatňuje však žádnou námitku v tom směru, že by mu byl napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze odepřen věcný přezkum rozsudku soudu prvního stupně. Námitky obsažené v dovolání tedy nenaplňují nejen dovolatelem deklarovaný dovolací důvod, ale ani žádný jiný z dovolacích důvod uvedených v § 265b tr. ř.

IV.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného M. B. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Učinil tak v souladu s ust. § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.



P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný .

V Brně dne 25. února 2004

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vypracoval:

JUDr. Robert Fremr