7 Tdo 21/2017
Datum rozhodnutí: 18.01.2017
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, § 240 odst. 1 tr. zákoníku



7 Tdo 21/2017-25
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 1. 2017 o dovolání obviněného T. K., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 8 To 231/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. 1 T 149/2014 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného T. K. odmítá .
O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. 2. 2016, sp. zn. 1 T 149/2014, byl obviněný T. K. uznán vinným pomocí k přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, § 240 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců se zkušební dobou stanovenou na osmnáct měsíců. Jeho odvolání bylo usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 6. 2016, sp. zn. 8 To 231/2016, podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto.

Obviněný T. K. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutek, jímž byl uznán vinným, byl nesprávně posouzen jako účastenství na trestném činu. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání není přípustné.

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští.

V posuzovaném případě je napadené usnesení pravomocným rozhodnutím a je rozhodnutím ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř. Není ale rozhodnutím soudu, který by o vině obviněného T. K. rozhodl ve druhém stupni.

Napadeným usnesením bylo odvolání obviněného T. K. odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř., tj. proto, že nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání. Krajský soud v Plzni takto rozhodl, aniž z podnětu odvolání obviněného T. K. přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Domažlicích podle § 254 odst. 1 tr. ř. Tím pádem se Krajský soud v Plzni z podnětu odvolání obviněného T. K. nezabýval správností jeho se týkajícího výroku o vině. Není proto přípustné, aby obviněný T. K. dovoláním napadal výrok o vině, resp. to, že výrok o vině zůstal usnesením Krajského soudu v Plzni nedotčen. Dovolání zaměřené proti výroku o vině tak je v rozporu s ustanovením § 265a odst. 1 tr. ř., které staví přípustnost dovolání na zásadě, že dovoláním lze napadat jen to, co bylo předmětem přezkumu soudem druhého stupně.

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni bylo možné podat z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., přičemž tento dovolací důvod byl použitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Takto podané dovolání by bylo přípustné, pokud by v něm obviněný T. K. namítal, že jeho odvolání bylo odmítnuto nesprávně a že splňovalo náležitosti obsahu odvolání nebo že nebyl řádně poučen o náležitostech obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř. Obviněný neuplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. a nic nenamítal ve vztahu k otázce splnění zákonných podmínek, za nichž odvolací soud podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítne odvolání.

Jestliže soud druhého stupně zamítne nebo odmítne odvolání z procesních důvodů, tj. podle § 253 odst. 1, 3 tr. ř., dojde k tomu bez meritorního přezkoumání rozsudku. Jestliže je takové rozhodnutí soudu druhého stupně nesprávné a jde o odvolání obviněného, pak to znamená, že obviněnému byl v rozporu se zákonem odňat přístup k druhé (odvolací) instanci. Účelem dovolání je v takovém případě nastolení stavu, který obviněnému umožní dosáhnout meritorního přezkoumání rozsudku soudem druhého stupně. Dovolání tu ale není určeno k tomu, aby bylo podkladem meritorního přezkumu rozsudku dovolacím soudem. Smyslem dovolacího řízení není nahrazovat odvolací řízení, které pokud nebylo provedeno za meritorního přezkoumání rozsudku, znamenalo to zkrácení obviněného v jeho právu na přístup k druhé (odvolací) instanci.

Obviněný T. K. se dovoláním domáhal přezkoumání rozsudku Okresního soudu v Domažlicích, ačkoli tento rozsudek nebyl Krajským soudem v Plzni jako soudem druhého stupně meritorně přezkoumán postupem podle § 254 odst. 1 tr. ř. Za tohoto stavu je dovolání obviněného nepřípustné.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání obviněného T. K. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl bez toho, že by se z jeho podnětu zabýval správností právního posouzení skutku v rozsudku Okresního soudu v Domažlicích.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2017

JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu