7 Tdo 200/2009
Datum rozhodnutí: 04.03.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 200/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. března 2009 o dovolání obviněného O. B. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 67 To 263/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 47/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného O. B. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 7. 2008, sp. zn. 1 T 47/2008, byl obviněný O. B. uznán vinným pod bodem I. rozsudku společně se spoluobviněným K. N. trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a byl podle § 234 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výrokům o vině a trestu. Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 67 To 263/2008, odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 67 To 263/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v tom, že odvolací soud rozhodl o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně a v řízení mu předcházejícím byl dán důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V rámci tohoto dovolacího důvodu namítl, že svým jednáním nenaplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Vytkl soudu druhého stupně, že neshledal žádná pochybení v dokazování před soudem prvního stupně, že považuje skutková zjištění za zcela správná a v důsledku toho se chybně ztotožnil i s právní kvalifikací skutku. Obviněný uvedl, že při zjišťování skutkového děje soudy obou stupňů nesprávně vyhodnotily němý videozáznam . Tvrdí, že se snažil předejít sporu o placení alkoholu tím, že prohledal poškozeného s jeho svolením. Popřel, že by se vůči němu dopustil hrozby násilím, což také nelze podle něj dovodit z žádného provedeného důkazu. Dodal, že z videozáznamu rovněž není zřejmé, že se snažil zabránit poškozenému odejít, nýbrž že se ho ve skutečnosti snažil podpírat v jeho podnapilosti.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 67 To 263/2008, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že obviněný směřuje své námitky výlučně proti skutkovým zjištěním, neboť zpochybnil skutek tak, jak je popsán ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, a tím zpochybnil i způsob hodnocení provedených důkazů, které učinily soudy obou stupňů. Tímto však nenaplnil deklarovaný dovolací důvod, neboť v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze namítat nesprávnost skutkových zjištění. Obrana obviněného, spočívající v bagatelizaci vlastního podílu na trestném činu, se od počátku trestního stíhání nemění a soudy nižších stupňů se s ní náležitě vypořádaly. Nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že argumentace obviněného O. B. vyjádřená v jeho dovolání se míjí s obsahem uplatněného dovolacího důvodu ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž druhý z uplatněných důvodů je vázán na existenci prvého. Konstatovala, že obviněný podal dovolání z jiných důvodů, než pro které lze napadat dovoláním pravomocné soudní rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.

Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl nesprávné hodnocení důkazů, na jehož základě soudy obou stupňů dospěly k nesprávnému závěru o tom, že spáchal trestný čin. Nejvyšší soud shledal, že obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom směru, že by skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nenaplňoval znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Naopak obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti hodnocení důkazů. Tím, že namítl rozpornost provedených důkazů, a že soudy nesprávně vyhodnotily důkaz videozáznamem, zpochybnil skutková zjištění učiněná soudy nižších stupňů vyjádřená v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. Obviněný se svými námitkami snaží prosadit odlišnou verzi skutkových zjištění, než ke kterým došly soudy obou stupňů. Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný ve skutečnosti uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů.

Vzhledem k tomu, že obviněný formuloval svou námitku ohledně svolení poškozeného velmi obecně, a opřel ji pouze o skutkové argumenty, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než se s touto námitkou vypořádat obecným konstatováním, že právní posouzení skutku je v souladu se zákonem, a to z důvodů, které ve svých rozhodnutích vysvětlily soudy obou stupňů.

Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné. Těmito námitkami obviněný nenaplnil ani žádný jiný dovolací důvod uvedený v § 265b tr. ř

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Z obsahu podaného dovolání je zjevné, že obviněný shledává existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě, neboť spatřuje vady rozhodnutí soudu prvního stupně zakládající dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a v tom, že soud odvolací zamítl opravný prostředek podle § 256 tr. ř., aniž by odstranil vadu, kterou je předcházející rozhodnutí zatíženo. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného uplatněné v rámci důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nejsou důvodné, není tudíž naplněn ani dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného O. B. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. března 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek