7 Tdo 195/2011
Datum rozhodnutí: 23.02.2011
Dotčené předpisy: § 171 odst. 1 písm. g) tr. zák.



7 Tdo 195/2011-14

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. února 2011 o dovolání obviněného J. K. proti usnesení Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 42 To 203/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 13 T 110/2009, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 9. 4. 2010, sp. zn. 13 T 110/2009, byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 171 odst. 1 písm. g) tr. zák., účinného do 31. 12. 2009, který spáchal tím, že od 7. 6. 2009 nejméně do 18. 6. 2009, kdy byl hospitalizován se zlomeninou stehenní kosti, na území České republiky nenastoupil výkon trestu odnětí svobody v trvání 94 dnů, který mu byl přeměněn usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 6. 1. 2009, sp. zn. 1 T 84/2005, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě ze dne 12. 5. 2009, sp. zn. 42 T 112/2009, z nevykonaného trestu obecně prospěšných prací ve výměře 187 hodin, který mu byl uložen trestním příkazem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 30. 11. 2005, č. j. 1 T 84/2005-33, za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. v tehdy planém znění, ačkoliv si výzvu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody v trvání 94 dnů do Věznice v Brně s nástupem ihned převzal dne 7. 6. 2009.

Odvolání obviněného J. K. (dále jen obviněný ) proti tomuto rozsudku bylo usnesením Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 42 To 203/2010, podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Nesprávnost právního posouzení skutku obviněný spatřuje v tom, že soud při posuzování stupně nebezpečnosti jeho jednání kladl nadměrný důraz na okolnosti, které mu přitěžovaly a dostatečně nepřihlédl k okolnostem, které mu polehčovaly a které podle názoru obviněného snižují stupeň společenské nebezpečnosti činu pod hranici stanovenou zákonem. Dodal, že se nevyhýbal výkonu trestu, do výkonu předchozích trestů byl dodán policií a s ohledem na tuto zkušenost očekával stejný průběh i v případě nyní uloženého trestu. Skutek byl proto nesprávně kvalifikován a pro absenci materiální stránky činu není trestným činem.

Z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil usnesení Krajského soudu v Brně pobočka v Jihlavě ze dne 16. 6. 2010, sp. zn. 42 To 203/2010, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak, jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod.

Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný učinil obsahem svého dovolání především skutkové námitky, kterými napadl skutkové závěry soudů nižších stupňů. Takové námitky nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky.

Obviněný v dovolání uplatnil právní námitku absence tzv. materiální stránky trestného činu. Nejvyšší soud zjistil, že otázkou společenské nebezpečnosti činu obviněného se zabývaly soudy obou stupňů, přičemž odvolací soud shledal právní kvalifikaci skutku správnou. Poukázal na to, že obviněný byl mnohokrát soudně trestán, do výkonu trestu nehodlal dobrovolně nastoupit a stejně jako v předchozích případech spoléhal na to, že bude do výkonu trestu odnětí svobody dodán orgány Policie České republiky. Poukázal také na to, že skutek je trestný i podle nového trestního zákoníku, který nabyl účinnosti od 1. 1. 2010. Nejvyšší soud považuje právní posouzení skutku za správné a pro stručnost odkazuje na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanou vadou, Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. února 2011
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek