7 Tdo 171/2009
Datum rozhodnutí: 04.03.2009
Dotčené předpisy:




7 Tdo 171/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. března 2009 o dovolání obviněného P. K. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 7 To 465/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 3 T 117/2008, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. K. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 3 T 117/2008, byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle § 180d tr. zák. a trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle § 180d tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel v trvání dvou let. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti všem výrokům. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 7 To 465/2008, zamítl odvolání obviněného P. K. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 7 To 465/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v tom, že soudy obou stupňů postupovaly nesprávně při ukládání trestu, neboť se nedostatečně zabývaly otázkou, jaký druh a výměra trestu je odpovídající stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Namítl, že nebyly zkoumány podmínky pro uložení alternativního trestu, jakož i podmínky pro zařazení do jiného typu věznice podle § 39a odst. 3 tr. zák. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný namítl, že odvolací soud neprovedl důkaz výslechem svědka V. T. , kterým by byla prokázána jeho nevina. V řízení před soudem prvního stupně zapomněl tento důkaz navrhnout, neboť vzhledem k důkazní situaci mu nepřikládal důležitost. Poukázal na ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř., podle něhož orgány činné v trestním řízení mají povinnosti zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, dále podle tohoto ustanovení má obviněný právo navrhovat a provádět důkazy svědčící v jeho prospěch. V těchto skutečnostech obviněný spatřuje procesní pochybení odvolacího soudu zakládající dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť odvolací soud rozhodl o zamítnutí odvolání obviněného, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí.

Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 6. 11. 2008, sp. zn. 7 To 465/2008, a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. a § 265l odst. 1 tr. ř.

K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. Uvedla, že obviněný ve své podstatě tvrdí, že soudy obou stupňů při zajišťování a hodnocení důkazů nepostupovaly v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. a domáhá se toho, aby dovolací soud hodnotil důkazy jiným, pro něj příznivějším způsobem. Obviněný polemizuje s tím, jak soudy hodnotily rozhodné skutkové okolnosti. K důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. dodala, že důvody musí být skutečně v podaném dovolání tvrzeny a odůvodněny. K námitkám obviněného týkajícím se výroku o trestu uvedla, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu odnětí svobody lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák., a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně nepovažuje za relevantní ani námitky uplatněné v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný podle ní nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání, zakotvených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, protože bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že se soudy obou stupňů nedostatečně zabývaly otázkou, jaký druh a výměra trestu je odpovídající stupni nebezpečnosti činu pro společnost, a že nebyly zkoumány podmínky pro uložení alternativního trestu, jakož i podmínky zařazení do jiného typu věznice podle § 39a odst. 3 tr. zák., a v důsledku toho mu byl uložen nepřiměřeně přísný trest. Tímto však obviněný nenamítl nesprávnost právního posouzení skutku, nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Nejvyšší soud k tomu dodává, že námitky proti druhu a výměře trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem za trestný čin, jímž byl uznám vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného trestu nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné hmotně právní posouzení , na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (srov. rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Dovolatel svou argumentací, která směřovala výlučně proti nepřiměřené tvrdosti uloženého trestu, nenaplnil žádný z důvodů dovolání podle § 265b odst. 1 tr. ř. Platí totiž, že obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Z toho je zřejmé, že tento důvod dovolání má dvě alternativy uplatnění. Podstata dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je tedy v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, odmítl nebo zamítl řádný opravný prostředek. Druhou alternativou je tedy skutečnost, že odvolateli sice nebylo odepřeno právo na přístup k soudu druhého stupně, ale tento soud ač v řádném opravném řízení věcně přezkoumával napadené rozhodnutí soudu prvního stupně neodstranil vadu vytýkanou v řádném opravném prostředku, nebo navíc sám zatížil řízení či své rozhodnutí vadou zakládající některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.

Obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, neboť uvedl, že odvolací soud zamítl jeho odvolání, aniž byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí. Smyslem uplatněného dovolacího důvodu je umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném přezkumném řízení, které provedeno nebylo, ač podle zákona mělo být provedeno, takže dovolatel byl zkrácen ve svém právu na přístup k soudu druhého stupně. V případě obviněného však nejde o tuto situaci, neboť soud druhého stupně přezkoumal rozhodnutí věcně na podkladě řádného opravného prostředku a shledal, že řádný opravný prostředek není důvodný. Obviněný uplatnil zmíněný dovolací důvod v jeho první alternativě, avšak jeho námitky nelze pod uplatněný dovolací důvod podřadit. Námitkou, že odvolací soud neprovedl navrhovaný důkaz, není naplněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v žádné z jeho alternativ.

Nejvyšší soud shledal, že námitky obviněného nenaplňují uplatněné důvody dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného P. K. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. března 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek