7 Tdo 1678/2016
Datum rozhodnutí: 01.02.2017
Dotčené předpisy: § 173 odst. 1 tr. zákoníku



7 Tdo 1678/2016-32
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 1. 2. 2017 o dovolání obviněné D. D. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2016, sp. zn. 6 To 279/2016, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově pod sp. zn. 101 T 7/2016 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné D. D. odmítá .

O d ů v o d n ě n í
Obviněná D. D. podala prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2016, sp. zn. 6 To 279/2016, jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta její odvolání, odvolání obviněného N. P. a odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 101 T 7/2016. Výrok o zamítnutí svého odvolání obviněná napadla s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Vyjádřila nesouhlas s tím, že zůstal nedotčen výrok o vině. Ten je podle jejích námitek založen na nesprávných skutkových zjištěních a na nesprávném hodnocení důkazů a vykazuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a důkazy. Obviněná D. D. se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud ohledně ní zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout nebo sám ve věci rozhodl.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovolání nebude vyjadřovat.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci dalšího odvolání . Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci zákonného dovolacího důvodu za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že námitky zaměřené proti skutkovým zjištěním představujícím podklad rozhodnutí nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně vymezeny, je zřejmé, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak citovanému ustanovení odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Dovolací důvod tu záleží ve vadné aplikaci hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel.

Obviněná byla odsouzena pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněná D. D. společně s obviněným N. P. dne 5. 10. 2015 v době od 23,45 hodin do 23,50 hodin v H. M., F. ul., okr. K., se záměrem i s použitím síly získat finanční prostředky či jiné předměty ke zpeněžení po vzájemné dohodě jednali tak, že obviněný N. P. přistoupil k poškozenému J. J., několikrát ho udeřil dlaní do obličeje, pevně ho uchopil za levou ruku, udeřil ho pěstí do ramene, kopl ho kolenem do obličeje, když se poškozený snažil vyškubnout ze sevření a utéci a byl v předklonu, následně se ho pokoušel povalit na zem tak, že ho kopal do nohy, hlasitě ho vyzýval k vydání mobilního telefonu nebo finančních prostředků, začal mu strhávat batoh, který měl poškozený připevněný na zádech a držel si ho jednou rukou, ale to se obviněnému nepodařilo, načež obviněná D. D. zezadu přistoupila k poškozenému, otevřela mu batoh a odcizila z něho 20 originálních CD disků s počítačovým softwarem, 10 propojovacích USB kabelů, různé další kabely k PC a TV, grafickou kartu ATI Radeon 128 Mb a optickou myš PC, vše v hodnotě 3 048 Kč, a z místa utekla.

V podaném dovolání obviněná neuplatnila žádné námitky v tom smyslu, že by skutková zjištění uvedená ve výroku o vině u ní nenaplňovala znaky zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku, případně znaky spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněná učinila obsahem dovolání námitky, které byly zaměřeny proti skutkovým zjištěním soudů a které navazovaly na její obhajobu, že se vůči poškozenému žádného jednání nedopustila, nic mu neodcizila, do incidentu mezi ním a obviněným N. P. nijak nezasahovala a jen ho sledovala z dálky. Tyto námitky pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo meze dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná sice formálně deklarovala tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnila námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, ledaže by tato zjištění byla v tak extrémním rozporu s důkazy, že by tím bylo porušeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces. V takovém případě má zásah Nejvyššího soudu podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Karviné pobočka v Havířově, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce účasti obviněné D. D. na přepadení a oloupení poškozeného. Zjištění, že obviněná D. D. zezadu přistoupila k poškozenému, když ho fyzicky napadal obviněný N. P., jasně vyplývá ze svědecké výpovědi poškozeného. Poškozený ve své svědecké výpovědi celkově přesvědčivě popsal jak napadení ze strany obviněného N. P., tak to, že vnímal přítomnost obviněné D. D. na místě, kde na něho fyzicky útočil obviněný N. P. Zároveň uvedl, že jakmile se mu podařilo vytrhnout ze sevření obviněného N. P., ihned zjistil, že jeho batoh je otevřený, že z něho zmizely věci, které v něm měl uloženy, a že obviněná je drží v ruce. Přítomnost obviněné D. D. v bezprostřední blízkosti obou aktérů fyzické potyčky vyplývá také z výpovědi obviněného N. P., byť se jinak snažil přítomnost obviněné popsat jako bezvýznamnou. Závažné ovšem je, že věci pocházející z batohu poškozeného byly nalezeny na dámském záchodě v baru poblíž místa činu, kam se obviněná po činu odebrala. Usvědčující výpověď poškozeného je tak byť nepřímo podporována dalšími důkazy. K tomu přistupuje i výsledek zkoumání osoby poškozeného znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinické psychologie. Znaleckým posudkem byla osoba poškozeného objasněna z hlediska vlastností zaručujících pravdivost jeho tvrzení.

Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, zevrubně rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z rámce volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně a logicky přijatelně vysvětlily. K porušení ústavně zaručeného základního práva obviněné na spravedlivé řízení tudíž nedošlo. To, že obviněná nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím pádem ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněné D. D. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. února 2017

JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu