7 Tdo 1659/2008
Datum rozhodnutí: 07.01.2009
Dotčené předpisy: § 155 odst. 1 písm. a) tr. zák.




7 Tdo 1659/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. ledna 2009 o dovolání obviněné MUDr. Z. S. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. 6 To 79/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 2 T 38/2006, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné MUDr. Z. S. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 6. 11. 2006, sp. zn. 2 T 38/2006, byla obviněná MUDr. Z. S. uznána vinnou trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byla podle § 155 odst. 1 tr. zák. odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. jí byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněné uložena povinnost nahradit škodu poškozené Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra České republiky částku 534 Kč.

Proti tomuto rozsudku podala obviněná odvolání proti všem jeho výrokům. Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 6 To 79/2007, zamítl odvolání obviněné podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2007, sp. zn. 6 To 79/2007, podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněná spatřuje naplnění uplatněného dovolacího důvodu v tom, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily subjektivní a objektivní stránku trestného činu útoku na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a) tr. zák. Vytkla soudům, že naplnění těchto znaků konstruují pouze z následku, tedy z podlitiny poškozeného policisty M. Č. Namítla, že soudy nesprávně hodnotily provedené důkazy a porušily tak zásadu zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností, neboť podle ní byla ve skutečnosti sama napadena policistou M. Č. Dodala, že se pouze snažila chovat odpovědně, když chtěla zabezpečit své vozidlo, v němž měla své osobní věci. Podle obviněné soudy obou stupňů při svých úvahách pochybily, když považují její výpověď za nevěrohodnou a naopak přisvědčily výpovědi svědka M. Č. Z těchto důvodů má obviněná za to, že bylo porušeno ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř.

Obviněná navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265m odst. 1 tr. ř. (správně má být podle § 265k odst. 1 tr. ř.) zrušil napadený rozsudek (ve skutečnosti se jedná o usnesení), a sám ve věci rozhodl tak, že se obviněná zprošťuje obžaloby pro skutek kvalifikovaný jako útok na veřejného činitele podle § 155 odst. 1 písm. a) tr. zák., neboť nespáchala skutek, pro nějž byla trestně stíhána.



Nejvyšší státní zástupkyně ve svém vyjádření k dovolání obviněné uvedla, že námitky uplatněné v dovolání směřují do oblasti skutkových zjištění a že obviněná soudům obou stupňů vytýká především nesprávné hodnocení důkazů a nesprávné zjištění skutkového stavu věci, přičemž prosazuje vlastní náhled na provedené důkazy a z něho odvíjí odlišný skutkový závěr, tedy že předmětný skutek nebyl prokázán. Obviněná uplatnila i procesně právní námitky, které rovněž nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tato pochybení spatřuje v porušení zásad uvedených v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. Nejvyšší státní zástupkyně konstatovala, že uplatněné námitky stojí svým obsahem mimo rámec uplatněného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jakož i mimo rámec ostatních dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. V posuzované věci nespatřuje ani extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními a právními závěry soudu.

Nejvyšší státní zástupkyně z těchto důvodů navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky dovolání obviněné MUDr. Z. S. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Současně navrhla, aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudů z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.

Nejvyšší soud je v rámci řízení o dovolání vázán skutkovým stavem tak, jak jej zjistily soudy nižších stupňů. Z těchto důvodů nelze brát zřetel na námitky obviněné, jimiž se snaží prosadit odlišnou verzi skutkového děje, a na základě této změny i odlišnou právní kvalifikaci skutku. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněná v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněná však uplatnila skutkové námitky, jimiž napadá skutková zjištění soudů. Za námitky skutkového charakteru je nutno považovat zejména námitky obviněné, že se pokoušela opustit policejní vozidlo, aby mohla zabezpečit své osobní věci ve svém vozidle, a že následně byla sama napadena policistou M. Č. Zároveň obviněná spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v tom, že soudy nižších stupňů porušily zásadu zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností a že nehodnotily důkazy v jejich vzájemných souvislostech, a tudíž podle ní porušily ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Nejvyšší soud k tomu dodává, že v tomto případě nejde o námitky hmotně právní, nýbrž procesně právní, jimiž obviněná napadá způsob hodnocení důkazů a rozsah provedeného dokazování. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami procesněprávního charakteru. Obviněná sice formálně deklarovala dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinila tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.



Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněné nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněné MUDr. Z. S. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud považuje za nutné vyjádřit se k délce dovolacího řízení. Obviněná podala dovolání u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 15. 5. 2007, avšak tento soud předložil věc Nejvyššímu soudu až dne 31. 12. 2008. Ze záznamu v trestním spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 2 T 38/2006, vyplývá, že tento trestní spis byl nalezen v budově soudu teprve dne 3. 11. 2008 při pátrání po spisech. K průtahům v řízení tedy nedošlo v řízení o dovolání před Nejvyšším soudem České republiky.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. ledna 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek