7 Tdo 1610/2008
Datum rozhodnutí: 14.01.2009
Dotčené předpisy: § 215a odst. 1 tr. zák.




7 Tdo 1610/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. ledna 2009 o dovolání, které podal obviněný P. H. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 3 To 455/2008, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 37/2008 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. H. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2008, sp. zn. 9 T 37/2008, byl obviněný P. H. uznán vinným trestným činem týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle § 215a odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 3 To 455/2008, zamítl odvolání obviněného podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 3 To 455/2008, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání proti výrokům o vině a trestu z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V dovolání poukázal na výpověď poškozené M. H., z níž podle něj vyplývá, že se vůči ní nedopouštěl fyzického násilí, což údajně dokazuje i skutečnost, že mohla podat trestní oznámení již v první polovině roku 2007, což neučinila. Popřel, že by vyhrožoval poškozené kuchyňským nožem či břitvou a dodal, že nevlastní žádnou jinou zbraň. Rovněž se vyjádřil k nejasným okolnostem převodu vlastnictví bytu na poškozenou. Obviněný dále namítl nevěrohodnost výpovědi svědkyně M. P. Podle něj soudy nedostatečně vyhodnotily skutečnost, že tato svědkyně nebydlí v těsné blízkosti bytu, v němž žil společně s poškozenou. Výpověď svědka J. K. také údajně neodpovídá skutečnosti. Obviněný vytkl soudům nižších stupňů, že neprovedly veškeré důkazy, a proto v rámci svého dovolání navrhuje výslech svědkyně K. H.

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 7. 2008, sp. zn. 3 To 455/2008, jakož i rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2008, sp. zn. 9 T 37/2008, a aby věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, případně Okresnímu soudu v Ostravě k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupkyně se nevyjádřila k dovolání obviněného do dne konání neveřejného zasedání o dovolání.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. S ohledem na zásady vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces lze o dovolacím důvodu uvažovat jen za předpokladu, že tu je extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. O takový rozpor jde zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudu nemají vůbec žádnou obsahovou vazbu na provedené důkazy, jestliže skutková zjištění soudu z důkazů nevyplývají při žádném z logických způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem obsahu dokazování apod.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují a nejsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.

Obviněný učinil obsahem svých dovolacích námitek jen námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti rozsahu dokazování a proti hodnocení důkazů. Tím, že obviněný zpochybnil věrohodnost výpovědí svědků M. P. a J. K., vytkl soudům nesprávná hodnocení svědeckých výpovědí. Za námitku skutkové povahy je nutno považovat i námitku nesprávného hodnocení okolností jeho útěku z bytu přes balkón, námitku, že poškozenou nikdy neohrožoval nožem, břitvou, ani žádnou jinou zbraní, nebo že odvolací soud neprovedl veškeré potřebné důkazy nutné k prokázání jeho viny. Tímto obviněný uplatnil námitky pouze skutkové povahy, jimiž napadal soudy učiněná skutková zjištění.

V souvislosti s námitkou nedostatečného rozsahu dokazování obviněný navrhl provést v rámci řízení o dovolání důkaz výslechem svědkyně K. H. Nejvyšší soud je však vázán skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a v rámci řízení o dovolání nelze do těchto zjištění jinak zasahovat. Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání jako o mimořádném opravném prostředku, v němž nelze znovu vytvářet či zásadně měnit skutková zjištění. V řízení o dovolání není dokazování prováděno vůbec, anebo jen zcela výjimečně ve značně omezeném rozsahu a zaměřené výlučně k tomu, aby mohlo být rozhodnuto o dovolání, což není tento případ. Nejvyšší soud není oprávněn opakovat provedené důkazy, provádět nové důkazy a přehodnocovat důkazy provedené před soudy nižších stupňů.

Uplatněný dovolací důvod není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z hlediska zákonného vymezení důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je povinností Nejvyššího soudu zabývat se otázkami právního posouzení skutku nebo otázkami jiného nesprávného hmotně právního posouzení za předpokladu, že obviněný v rámci tohoto důvodu dovolání uplatní právní námitky. Obviněný však uplatnil pouze skutkové námitky, jimiž napadl skutková zjištění soudů.



Nejvyšší soud shledal, že uplatněné námitky obviněného nenaplňují důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nelze je podřadit ani pod jiné důvody dovolání uvedené v § 265b tr. ř. Proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. ledna 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek