7 Tdo 16/2004
Datum rozhodnutí: 22.01.2004
Dotčené předpisy:




7 Tdo 16/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 22. ledna 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. K., které podal proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. 5 To 600/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné ? pobočka v Havířově pod sp. zn. 102 T 138/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. 5 To 600/2003, bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného J. K., které podal proti rozsudku Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 7. 7. 2003, sp. zn. 102 T 138/2003.

Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadá výrok o vině i trestu. Nesprávné právní posouzení skutku spatřuje v tom, že soudy rozhodly předčasně bez provedení navržených důkazů, přípravné řízení bylo provedeno nekvalitně se záměrem jej usvědčit bez ohledu na jeho tvrzení, že je nevinný. Namítá, že nebyly prověřovány všechny okolnosti případu a důkazy, soudy nepřihlédly k naprosté nevěrohodnosti výpovědi poškozeného u kterého znalci nevyloučili situační účelově motivované lhaní, že stejně jako svědek L. je alkoholicky degradovanou osobou a mohl se s tímto svědkem domluvit, že jej křivě obviní, když předtím již mohl peníze propít nebo mohl být okraden. Namítá, že nebyl proveden vyšetřovací pokus k tomu, zda jej poškozený mohl vůbec vidět a poznat v době činu a že všechny svědecké výpovědi byly pořízeny až několik týdnů po domnělé loupeži. Soudy pak jednostranně uvěřili důkazům obsaženým ve spise a výpovědi poškozeného u hlavního líčení, ale nezabývaly za prověřením jeho věrohodnosti ani nedostatečně provedeným vyšetřováním. Hrubým způsobem tak byla porušena především zásada trestního řízení uvedena v § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Navrhl proto, aby byla podle § 265k tr. ř. napadená rozhodnutí v celém rozsahu zrušena a soudu I. stupně přikázáno věc v náležitém rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že obviněný sice formálně uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jeho konkrétní dovolací námitky proti právnímu posouzení skutku nebo jinému hmotně právnímu posouzení nesměřují a namítají toliko nesprávnost hodnocení důkazů a neúplnost skutkových zjištění. Dovolání tak napadá výlučně správnost zjištěného skutkového stavu a proto nekoresponduje s uplatněným dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl proto, aby bylo dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnuto v neveřejném zasedání, protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Nejvyšší soud již v řadě svých rozhodnutí konstatoval, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek není dalším odvoláním a dovolací soud se může zabývat správností rozhodnutí nebo postupu odvolacího soudu pouze v případě, že dovoláním vytýkané vady naplňují některý z důvodů dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1, 2 tr. ř. Obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je pak dán tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. O nesprávné právní posouzení se jedná zejména tehdy, pokud soud daný skutek nesprávně právně kvalifikoval jako určitý trestný čin, ač jde o trestný čin jiný nebo jednání uvedené ve skutkové větě není vůbec trestným činem. Dovolací soud tedy není oprávněn zkoumat, zda se daný skutek stal tak, jak bylo soudy nižších stupňů zjištěno v průběhu dokazování, zda soudy provedly všechny potřebné důkazy nebo zda tyto důkazy hodnotily správně. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud závažný a může jej zkoumat pouze z hlediska, zda naplňuje všechny znaky daného trestného činu anebo zda byla dodržena jiná hmotně právní ustanovení, jejichž nesprávné použití je dovolatelem namítáno. Namítá-li proto dovolatel, že soudy nesprávně hodnotily provedené důkazy, že výpověď poškozeného a svědka L. jsou nevěrohodné a naopak soudy měly uvěřit jeho výpovědi a dalším svědkům, kteří potvrzovali, že se daného jednání nemohl dopustit, nenamítá tím nesprávné právní posouzení skutku, ale správnost skutkových zjištění samotných. Takovéto námitky ale uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňují a dovolání je tak podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Pokud pak obviněný uvedl, že dovolání směřuje také proti výroku o trestu, tak v obsahu dovolání nic konkrétně proti výroku o trestu nenamítá.

Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, že dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., a to v neveřejném zasedání /§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř./.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. ledna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš