7 Tdo 1549/2012
Datum rozhodnutí: 09.01.2013
Dotčené předpisy: § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoník



7 Tdo 1549/2012-15

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 1. 2013 o dovolání obviněného T. S. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 8 To 219/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 2 T 2/2012 t a k t o :

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. S. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í


Obviněný T. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 9. 2012, sp. zn. 8 To 219/2012, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 2 T 2/2012. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v § 265b odst. l písm. g), 1) tr. ř. Vytkl, že výrok o vině je založen na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a na neúplně provedeném dokazování. Domáhal se toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není dalším běžným opravným prostředkem v procesu trestního řízení. Je to mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí jen formálně deklarovat zákonný dovolací důvod. Konkrétně uplatněné námitky musí zákonnému dovolacímu důvodu odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že se jedná o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutku zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím pádem i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný byl odsouzen pro přečin násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. l písm. a) tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Prostějově spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 4. 1. 2012 kolem 04,00 hodin v P., ul. C. B., na chodbě domu před bytem I. H., z něhož byl vyveden strážníky Městské policie Prostějov, fyzicky napadl strážníka Jiřího Navrátila tak, že ho uchopil za rukáv bundy a za současného pronesení nadávky ho udeřil pěstí do obličeje pod levé oko, čímž mu způsobil v tomto místě hematom. Podle zjištění Okresního soudu v Prostějově byli strážnici Jiří Navrátil a Jiří Šťastný na místo vysláni operačním pracovníkem Městské policie Prostějov z podnětu oznámení I. H., která si přála, aby obviněný opustil byt, což obviněný dobrovolně neučinil.

V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedený skutek nenaplňoval znaky přečinu násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. l písm. a) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. V rozporu s tím, jak je konstruován tento dovolací důvod, obviněný založil dovolání v celém rozsahu jen na námitkách proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině. Tyto námitky se odvíjely od jeho obhajoby, že strážníka neudeřil, že do něho mohl v krajním případě jen nedbale vrazit, když se zapotácel, a že svědecké výpovědi strážníků o úderu pěstí jsou nevěrohodné. Takto pojatými námitkami se obviněný ocitl mimo rámec dovolacího důvodu, neboť jimi prezentoval jinou verzi skutkového stavu, odlišnou od toho, jak skutkový stav zjistily soudy. Lze konstatovat, že obviněný sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., ovšem jinak uplatnil námitky, které mu svým obsahem neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě zásah Nejvyššího soudu vyplývá z jeho povinnosti poskytnout ochranu ústavně garantovanému základnímu právu obviněného na spravedlivý proces. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Prostějově, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Brně, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce způsobu, jímž obviněný po vyvedení z bytu napadl strážníka Jiřího Navrátila. Tato zjištění mají odpovídající obsahový podklad ve svědeckých výpovědích obou strážníků, kteří v podstatě shodně a bez významnějších odchylek či rozporů popsali, jak obviněný udeřil strážníka Jiřího Navrátila. Věrohodnost svědeckých výpovědí strážníků byla ověřena tím, že krátce po incidentu byl poškozený ošetřen lékařem, který konstatoval v obličeji poškozeného pod levým okem povrchové zranění vyznačující se hematomem. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů a že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř. Své hodnotící úvahy soudy jasně, srozumitelně a logicky vysvětlily a v tomto rámci přijatelně zdůvodnily i to, proč považují další dokazování podle návrhů obviněného za nadbytečné. To, že obviněný nesouhlasí se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, že se neztotožňuje se skutkovými zjištěními soudů a že nepovažuje provedené dokazování za dostatečné, není dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. byl v dané věci uplatnitelný ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této variantě je dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až k) tr. ř., v posuzovaném případě na dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Z uvedené vázanosti vyplývá, že pokud uplatněné námitky nejsou dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., pak nejsou ani dovolacím důvodem podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř.

Obviněný deklaroval dovolací důvod podle 265b odst. l písm. l) tr. ř. ve variantě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Tato varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. se na posuzovanou věc nevztahuje, neboť se týká jen případů, v nichž bylo odvolání zamítnuto nebo odmítnuto z procesních důvodů, a to podle § 253 odst. l tr. ř. nebo podle § 253 odst. 3 tr. ř., tj. bez meritorního přezkoumání rozsudku odvolacím soudem. Jedná se o případy, kdy odvolání bylo zamítnuto, protože bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět (§ 253 odst. l tr. ř.), a o případy, kdy odvolání bylo odmítnuto pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání (§ 253 odst. 3 tr. ř.). Pokud v těchto případech odvolací soud rozhodl chybně, znamená to, že obviněnému byl odňat přístup k druhé instanci, a účelem dovolání je umožnit obviněnému, aby dosáhl meritorního přezkoumání rozsudku odvolacím soudem. V posuzované věci bylo odvolání obviněného zamítnuto jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. po meritorním přezkoumání rozsudku odvolacím soudem podle § 254 odst. l tr. ř., takže dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. l) tr. ř. přicházel v úvahu ve variantě zmíněné v předcházející části odůvodnění tohoto usnesení.

Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného podle 265i odst. l písm. b) tr. ř. jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. V souladu s ustanovením § 265r odst. l písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. ledna 2013
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec