7 Tdo 1514/2006
Datum rozhodnutí: 25.01.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1514/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 25. ledna 2007 o dovolání obviněného P. Č., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 9 To 380/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 7 T 65/2006, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 23. 6. 2006, sp. zn. 7 T 65/2006, byl obviněný uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 8. 2. 2006 kolem 04:30 hodin v mezinárodním vlaku dovezl celkem 2 572 kusů tablet drogy extáze o celkové hmotnosti 611,77 gramu a dále 32,11 gramu drogy extáze v podobě prášku s cílem prodat dalším osobám, přičemž tablety i prášek obsahovaly látku 3,4-methylendioxymethamfetamin (dále jen MDMA) o koncentraci od 13,4 do 19,1 %, přičemž látka MDMA je psychotropní látkou zařazenou v příloze č. 4 zák. č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů, načež téhož dne v dopoledních hodinách předal 4 kusy tablet neustanovené ženě jako vzorek se žádostí o kontaktování kupce na odběr většího množství látky a následně téhož dne na stejném místě kolem 13:30 hodin nabídl tablety ke koupi policistovi M. G., a byl při tom i s tabletami a práškem zadržen.

Za to byl odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 30 měsíců, pro jehož výkon byl zařazen podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen také trest propadnutí věci (643,88 g extáze).

Proti rozsudku soudu I. stupně podal obviněný odvolání do výroku o vině a trestu a v jeho neprospěch, do výroku o trestu odnětí svobody, také státní zástupce. Krajský soud v Plzni, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 5. 9. 2006, sp. zn. 9 To 380/2006, k odvolání státního zástupce zrušil rozsudek soudu I. stupně podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. ve výroku o trestu odnětí svobody a nově uložil obviněnému podle § 187 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání 3,5 roku, se zařazením pro jeho výkon podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. do věznice s ostrahou. Odvolání obviněného pak zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítá, že jeho jednání mělo být kvalifikováno pouze podle § 187 odst. 1 tr. zák. a nikoli i podle odst. 2 písm. a), neboť nebylo prokázáno, že by skutek spáchal jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu. Vyjádřil také nesouhlas s uloženým trestem, který považuje za nepřiměřeně vysoký vzhledem ke své osobě i závažnosti trestného činu, ke kterému se doznal, pomáhal při jeho objasňování, svého jednání také litoval, dopustil se ho ve stavu nouze a jednorázově. Odvolacímu soudu také vytýká, že se nezabýval jeho žádostí ohledně porušení zákona, kterého se policie dopustila při vyšetřování vůči němu. Navrhl proto, aby byly rozsudky soudů obou stupňů zrušeny a Okresnímu soudu v Chebu uloženo věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že podle skutkové i právní věty rozsudku soudu I. stupně nevyplývá, že by obviněný svým jednáním naplnil znak člen organizované skupiny . Zcela důvodně, že byl ale shledán znak ve větším rozsahu , kterým dovoz 643,88 g extáze nepochybně je. Námitky obviněného ohledně nepřiměřené přísnosti uloženého trestu, že pak neodpovídají žádnému dovolacímu důvodu. Proto navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Protože zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle § 265b tr. ř. zahrnout nelze, je dovolací soud skutkovými zjištěními soudu prvního, event. druhého stupně vázán a těmito soudy zjištěný skutkový stav je pro něj východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda právní posouzení skutku je v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.

V mezích dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze tedy namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení . Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.

Na podkladě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Nejvyšší soud v rámci dovolacího řízení neprovádí dokazování buď vůbec, anebo jen zcela výjimečně, a to pouze za účelem rozhodnutí o dovolání (§ 265r odst. 7 tr. ř.), a není tak oprávněn, pouze na podkladě spisu a bez možnosti provedené důkazy zopakovat za dodržení zásad ústnosti a bezprostřednosti, zpochybňovat dosavadní skutková zjištění a prověřovat správnost hodnocení důkazů provedeného soudy nižších stupňů. Jinak řečeno, dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.

Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Nejvyšší soud se proto nezabýval námitkami obviněného ohledně nepřiměřené přísnosti uloženého trestu odnětí svobody, ani ohledně nezabývání se jeho žádostí odvolacím soudem, když tyto námitky stojí zcela mimo uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tomuto dovolacímu důvodu odpovídá toliko hmotně právní námitka o neprokázání znaku ve větším rozsahu podle § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák., když další obviněným namítaný znak (člen organizované skupiny) nebyl v jeho jednání spatřován.

Soud I. stupně naplnění znaku ve větším rozsahu spatřoval v množství tablet a látky, které měl obviněný u sebe, když poukázal na to, že podle obecných kriterií je za větší množství považováno již množství 240 tablet (9 600 12 000 mg). Odvolací soud pak, k stejné námitce obviněného, kterou uplatnil i v dovolání, uvedl, že množství psychotropní látky několikanásobně převýšilo množství považované za množství ve větším rozsahu. S těmito závěry soudů obou stupňů o naplnění znak ve větším rozsahu ustanovení § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. se Nejvyšší soud ztotožnil, protože mají oporu ve znaleckém posudku.

Podstatné množství drogy extáze dovezené obviněným, bylo 2 572 kusů tablet o celkové hmotnosti 611,77 g. Dovezené tablety byly v různých barvách s různým obsahem čistého množství účinné látky MDMA, a to v koncentraci od 14,1 % do 19,1 %. I v případě, že by všechny tablety měly nejnižší obsah čisté účinné látky pouze 14,1 %, je zřejmé, že v celkovém váhovém množství tablet 611,77 g činil váhový podíl čisté účinné látky 86,25 g.

Podle ustálené soudní praxe (v souladu s pokynem nejvyššího státního zástupce č. 6 z 27. 4. 2000 publikován ve Sbírce instrukcí a sdělení MS ČR pod č. 6/2001 příloha č. 1) je znak ve větším rozsahu ustanovení § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. (také § 187a) naplněn u čistého množství účinné látky MDMA, již při celkovém množství 24 g této čisté účinné látky (240 dávek po 100 mg). Bylo-li tedy pouze v obviněným dovezených tabletách extáze, při nejnižším percentuálním obsahu účinné látky obsaženo v celkem 2 572 tabletách 86,25 g čisté účinné látky MDMA, přesahuje toto množství víc než 3x dolní hranici váhového množství čisté účinné látky, která je nutná pro naplnění znaku ve větším rozsahu .

Tato zjištění jednoznačně vyplývají z popisu skutku ve výrokové části rozsudku soudu I. stupně a jsou podložena závěry znaleckého posudku o obsahu čisté účinné látky MDMA v obviněném dovezených tabletách extáze. Vzhledem k tomu, že u podstatného množství tablet byl percentuální obsah čisté účinné látky ještě vyšší než 14,1 % (14,8 19,1 %) a do uvedených hodnot váhového množství čisté účinné látky nutno započíst i její množství obsažené v práškové formě extáze, nepochybně celkové dovezené množství čisté účinné látky MDMA ještě vícenásobně (než bylo uvedeno) převyšuje hranici nutnou pro naplnění znaku ve větším rozsahu ve smyslu § 187 odst. 2 písm. a) tr. zák. Takovéto přesné zjištění je ale pro rozhodnutí o dovolání nadbytečné, když již z uvedeného je zřejmé, že obviněný nepochybně spáchal předmětný trestný čin ve větším rozsahu.

Na základě uvedených důvodů bylo dovolání obviněného odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř., protože je zjevně neopodstatněné.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. ledna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš