7 Tdo 1503/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 209 odst. 1,4 písm. d) předpisu č. 40/2009Sb.



7 Tdo 1503/2015-44 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 20. ledna 2016 v Brně dovolání obviněného I. B. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 2 T 57/2012, a rozhodl takto:

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, sp. zn. 2 T 57/2012, byl obviněný I. B. (dále zpravidla jen obviněný ) uznán vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a trestným činem poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák. ), které podle skutkových zjištění soudu spáchal tím, že

dne 14. 11. 2008 v době od 14:00 hodin do 15:20 hodin v K., okres Ch. v úmyslu vylákat finanční částku a tuto nevrátit, požádal poškozeného D. H., nar. ..., o půjčení částky 1.000.000 Kč, poté se dohodl s N. Š., nar. ..., že na její účet bude poukázána finanční částka určená obviněnému, kterou N. Š. následně obviněnému vyplatí, zjistil od N. Š., že číslo jejího běžného účtu je ..., toto číslo účtu telefonicky sdělil poškozenému D. H. s tím, že jde o číslo vlastního účtu obviněného, na nějž má poškozený D. H. půjčovanou částku poukázat, když poškozený D. H. v omylu, že peníze převádí na účet obviněného, zadal příkaz k převodu částky 1.000.000 Kč ze svého účtu č. ... na účet č. ..., který se ihned realizoval, téhož dne obviněný kontaktoval N. Š., která společně s manželem J. Š., nar. ..., uskutečnila výběr částky 1.000.000 Kč, která byla na její účet převedena z běžného účtu poškozeného D. H. a tuto hotovost téhož dne předala obviněnému, který si ji ponechal a k zastření podvodné transakce a tvrdil poškozenému D. H., že částku 1.000.000 Kč neobdržel, neboť poškozený D. H. uskutečnil mylně převod na cizí běžný účet, čímž se obviněný obohatil o částku 1.000.000 Kč a poškozenému D. H., nar. ..., způsobil škodu ve výši 1.000.000 Kč, přičemž poškozený D. H. v domnění, že si N. Š. částku 1.000.000 Kč přisvojila, se domáhá, aby mu tuto částku vrátila, a to návrhem na vydání platebního rozkazu podaným dne 4. 11. 2010 k Okresnímu soudu v Chomutově, čímž byla N. Š., nar. ..., způsobena vážná újma na jejích právech.

Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku a § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný ihned po jeho vyhlášení odvolání, avšak neuvedl, proti kterým výrokům rozsudku odvolání směřuje. Prohlásil pouze, že podává odvolání (č. l. 573 spisu). Obhájce obviněného JUDr. Jiří Černý doručil dne 10. 9. 2014 soudu prvního stupně podání ze dne 8. 9. 2014 označené: Věc: 2 T 57/2012 odvolání a žádost v němž doslova uvedl: Protože mi byl do DS doručen rozsudek ve věci klienta I. B. potom musím konstatovat, že jsem se po vyhlášení rozsudku již odvolal, tzv. do protokolu a teď to pro forma činím ještě takto písemně. Nicméně odůvodnění odvolání mohu zpracovat až poté, co mi bude doručena protokolace ze závěrečného ú.j. a vzal jsem na vědomí, že mi bude zasláno o něco později, co bude přepsán zvukový záznam a dle kapacitních možností zapisovatelek. Toto chápu, ale logicky i já tedy mohu odůvodnění napsat v přiměřené lhůtě ex post tohoto doručení. (viz č. l. 605 spisu).

Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově podala dne 12. 9. 2014 tzv. bianco odvolání proti témuž rozsudku s tím, že rozsudek byl doručen Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově dne 5. 9. 2014 a současně prohlásila, že odvolání odůvodní ve lhůtě do 22. 9. 2014. Odůvodnění odvolání, které podala v neprospěch obviněného I. B. proti výroku o vině, odůvodnila podáním ze dne 19. 9. 2014, které téhož dne osobně doručila Okresnímu soudu v Chomutově.

Okresní soud v Chomutově doručil obviněnému a jeho obhájci JUDr. Jiřímu Černému výzvu k odstranění vad odvolání podle § 251 odst. 1 tr. ř., v níž uvedl, jak má být odvolání doplněno ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy k odstranění vad odvolání. Současně je v souladu se zákonem upozornil na to, že v případě, že vady odvolání nebudou odstraněny ve stanovené lhůtě, bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř. (č. l. 609 spisu). Výzva byla doručena obviněnému dne 9. 10. 2014 a jeho obhájci dne 3. 10. 2014. Na tuto výzvu reagoval obhájce obviněného podáním ze dne 6. 10. 2014, které bylo soudu doručeno dne 7. 10. 2014. Obhájce v něm uvedl, že odvolání podává proti výrokům o vině a trestu. Pro potřeby kvalifikovaně sepsaného odvolání požadoval opis protokolu z hlavního líčení konaného dne 5. 8. 2014, který mu soud přislíbil doručit, avšak po uplynutí více jak dvou měsíců opis tohoto protokolu neobdržel. Poukázal na to, že v protokolu jsou zachyceny závěrečné návrhy státního zástupce, zmocněnce poškozené, jeho návrh i referát soudu. Vzhledem k těmto okolnostem považuje lhůtu pěti dnů stanovenou pro odstranění vad odvolání za šikanu. V závěru podání opětovně požádal o doručení kompletního protokolu ze zmíněného hlavního líčení a stanovení soudcovské lhůty 30 dnů od doručení tohoto protokolu k vypracování odůvodnění odvolání (č. l. 610 spisu).

Okresní soud v Chomutově předložil dne 14. 10. 2014 spis vedený pod sp. zn. 2 T 57/2012 s odvoláními státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově a obžalovaného I. B. Krajskému soudu v Ústí nad Labem jako soudu odvolacímu k rozhodnutí o těchto odvoláních. Odvolací soud nařídil veřejné zasedání na den 6. 1. 2015 ve 13:00 hodin, k němuž předvolal obviněného, jemuž bylo předvolání doručeno dne 8. 12. 2014, jeho obhájci dne 5. 12. 2014 a Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem dne 5. 12. 2014.

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v neveřejném zasedání usnesením ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014 tak, že podle § 253 odst. 3 tr. ř. odvolání obžalovaného odmítl. V protokolu o neveřejném zasedání uvedl, že předmětem jednání je odvolání obžalovaného I. B. proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, č. j. 2 T 57/2012-577. Okresní soud v Chomutově doručil dne 29. 10. 2014 Krajskému soudu v Ústí nad Labem odůvodnění odvolání obviněného, které jeho obhájce osobně doručil soudu prvního stupně dne 22. 10. 2014. Ačkoliv odůvodnění odvolání obsahuje 14 stran textu a jeden list jako přílohu, která se týká odsouzení bývalého s. A. N. a jeho podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, toto odůvodnění odvolání s přílohou není zcela žurnalizováno ve spisu. Žurnalizována je pouze předkládací zpráva ze dne 24. 10. 2014 jako: -620 a násl. a poté následuje číslo listu 621.

Krajský soud v Ústí nad Labem konal dne 17. 2. 2015 veřejné zasedání o odvolání státní zástupkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, č. j. 2 T 57/2012-577, v přítomnosti obviněného i jeho obhájce. Veřejné zasedání bylo usnesením odročeno za účelem vyhlášení usnesení (správně má být zřejmě rozhodnutí na den 19. 2. 2015 ve 14:30 hodin). Odvolací soud dne 19. 2. 2015 vyhlásil následující rozsudek: Podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. se napadený rozsudek zrušuje v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. se znovu rozhoduje tak, že obžalovaný I. B. se uznává vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a odsuzuje se podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu tří roků. Tento rozsudek byl doručen společně s usnesením Krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, obviněnému dne 23. 4. 2015, obhájci JUDr. Jiřímu Černému dne 20. 4. 2015 a Okresnímu státnímu zastupitelství v Chomutově dne 20. 4. 2015.

Obviněný I. B. podal prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jiřího Černého dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, a to z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř., a proto, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Dovolání ze dne 9. 6. 2015 bylo doručeno poštou Okresnímu soudu v Chomutově dne 11. 6. 2015 (č. l. 673 spisu), není však k němu připojena obálka a podací razítko neobsahuje údaje o počtu stejnopisu podání ani příloh, čas doručení podání, ani podpis pracovníka, resp. pracovnice, který opatřil podání podacím razítkem. Přes tyto závady v postupu soudu prvního stupně je zřejmé, že dovolání bylo podáno včas (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.).

Obviněný v dovolání především uvedl, že argumentace v dovolání je obdobná jako v dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014. Odkázal na to, že namítal nezákonnost postupu orgánů činných v trestním řízení zejména z důvodů podjatosti podle § 30 a 31 tr. ř., protože orgány policie mu vědomě zamlčely, že údajně poškozená N. Š. je soudní znalkyní, která dlouhodobě pracuje za úplatu pro oddělení SKPV nevyjímaje vyšetřovatele K. Vytkl také, že nebylo rozhodnuto o námitce podjatosti proti senátu Okresního soudu v Chomutově, zejména členky senátu, přísedící Jitky Bartové vzhledem k jejím urážlivým a dehonestujícím projevům, jimiž jako laik, pokud jde o trestní právo, a bez znalosti věci dávala najevo, že má o věci jasno , a proto není třeba žádného dokazování. Poukázal na to, že byl obviněn N. Š., že si u ní vyzvedl částku jeden milion korun, přičemž svědkem měl být její manžel J. Š., který je na věci osobně i ekonomicky zainteresován. Namítl, že svědek J. Š. měl k dispozici fotokopie listin ze spisu, které mu opatřila jeho manželka na policii. Obviněný obsáhle hodnotí zápis o tzv. kontrolním dnu na základě výpovědí řady svědků, zejména svědka V. H., jednatele společnosti S. I. R. V této souvislosti se domnívá, že měla být aplikována zásada in dubio pro reo . V další části dovolání obviněný posuzuje řadu dalších provedených důkazů. Na základě těchto argumentů obviněný uzavírá, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud shledal řízení v jeho trestní věci vadným pro řadu procesních a důkazních vad a nedostatků, a rozhodl, že se zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, a věc se vrací obecným soudům k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že jeho námitky směřují proti skutkovým zjištěním soudu a takové námitky nemohou být podkladem pro úspěšné uplatnění důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal dovolání důvodným. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, rozhodl tento soud o odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 8. 8. 2014, č. j. 2 T 57/2012-577, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e) tr. ř. zrušil napadený rozsudek v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodl znovu a uznal obviněného vinným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, který spáchal tím, že dne 14. 11. 2008 v době od 14:00 hodin do 15:20 hodin v K., okres Ch., v úmyslu vylákat finanční částku a tuto nevrátit, požádal poškozeného D. H., nar. ..., o půjčení částky 1.000.000 Kč, poté se dohodl s N. Š., nar. ..., že na její účet bude poukázána finanční částka určená obžalovanému, kterou N. Š. následně obžalovanému vyplatí, zjistil od N. Š., že číslo jejího běžného účtu je ..., toto číslo účtu telefonicky sdělil poškozenému D. H. s tím, že jde o číslo vlastního účtu obžalovaného, na nějž má poškozený D. H. půjčovanou částku poukázat, když poškozený D. H. v omylu, že peníze převádí na účet obžalovaného, zadal příkaz k převodu částky 1.000.000 Kč ze svého účtu č. ... na účet č. ..., který se ihned realizoval, téhož dne obžalovaný kontaktoval N. Š., která společně s manželem J. Š., nar. ..., uskutečnila výběr částky 1.000.000 Kč, která byla na její účet převedena z běžného účtu poškozeného D. H. a tuto hotovost téhož dne předala obžalovanému, který si ji ponechal, a k zastření podvodné transakce tvrdil poškozenému D. H., že částku 1.000.000 Kč neobdržel, neboť poškozený D. H. uskutečnil mylně převod na cizí běžný účet, čímž se obžalovaný obohatil o částku 1.000.000 Kč a poškozenému D. H., nar. ..., způsobil škodu ve výši 1.000.000 Kč. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku byl obviněný odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří let.

Krajský soud v Ústí nad Labem v odůvodnění rozsudku uvedl, že soud prvního stupně pochybil, jestliže posoudil skutek také jako trestný čin poškozování cizích práv podle § 209 odst. 1 písm. a) zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2009. Okresnímu soudu vytkl, že část jednání spáchanou v jednočinném souběhu se zločinem podvodu posoudil podle právní úpravy platné v době spáchání a část, tedy skutek kvalifikovaný jako zločin podvodu podle trestního zákoníku, což je nepřípustné, neboť jednání spáchané v jednočinném souběhu musí být posouzeno jako celek podle jedné právní úpravy. Skutek proto posoudil jen jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. V závěru odůvodnění rozsudku dodal, že odvolání obžalovaného bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, č. j. 5 To 372/2014-615, postupem podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto .

Krajský soud v Ústí nad Labem tedy napadeným rozsudkem rozhodl jen o odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově a o odvolání obviněného nerozhodoval, neboť jeho odvolání odmítl již dne 16. 10. 2014, tedy před více jak čtyřmi měsíci.

Nejvyšší soud zjistil, že odvolání obviněného i státní zástupkyně předložil soud prvního stupně odvolacímu soudu dne 14. 10. 2014. Z právní úpravy vyplývá zcela logický závěr, že odvolací soud musí projednat odvolání obviněného a státní zástupkyně podaná proti témuž rozhodnutí současně a že také musí učinit rozhodnutí o odvoláních v jednom rozhodnutí. Takto však odvolací soud nepostupoval. O odvolání obviněného rozhodl dva dny po předložení spisu soudem prvního stupně, tedy dne 16. 10. 2014, o odvolání státní zástupkyně až dne 19. 2. 2015. Ze spisu nelze zjistit důvod takového postupu. Nerespektováním procesních pravidel odvolací soud vytvořil situaci, která nemůže obstát. Nejvyšší soud ve věci vedené pod sp. zn. 7 Tdo 1502/2015, vyhověl dovolání obviněného a podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 5 To 372/2014, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil současně všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Shledal přitom, že byl naplněn důvod dovolání podle § 265 l odst. 1 tr. ř. v alternativě, že bylo rozhodnuto o odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku soudu prvního stupně, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.

V této věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Tdo 1503/2015 obviněný vznesl převážně skutkové námitky, které svým obsahem nenaplňují uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Z hlediska ústavních kautel je však nutno vzít v úvahu důvodnou námitku obviněného, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Toto právo náleží obviněnému nejen podle našeho práva, ale také podle článku 6 odst. 1 věta první Evropské úmluvy o lidských právech, podle něhož každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanskoprávních nárocích nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu. Na úpravu práva na nestranné soudní řízení (fair trial) navazuje článek 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě, podle něhož každý, koho soud uzná vinným z trestného činu, má právo dát přezkoumat výrok o vině nebo trestu soudem vyššího stupně. Výkon tohoto práva, včetně důvodů, pro něž může být vykonáno, stanoví zákon. Odvolací soud nedostál své povinnosti vyplývající z článku 90 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Je zcela zjevné, že Krajský soud v Ústí nad Labem svým postupem a rozhodováním v této trestní věci odepřel obviněnému právo na spravedlivý proces.

Nejvyšší soud proto podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 5 To 372/2014, podle § 265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. To znamená, že tento soud ve veřejném zasedání projedná odvolání obviněného I. B. a odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Chomutově, a podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumá zákonnost a odůvodněnost všech výroků rozsudku soudu prvního stupně, proti nimž byla podána odvolání, a přezkoumá i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. Pokud rozhodne rozsudkem, neopomene jej řádně a v souladu s ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. odůvodnit.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. ledna 2016
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu