7 Tdo 1499/2003
Datum rozhodnutí: 07.01.2004
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1499/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. 1. 2004 o dovolání obviněného P. J., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2003, sp. zn. 6 To 352/2003, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 1 T 1/2003 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. J. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. J. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2003, sp. zn. 6 To 352/2003, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 5. 2003, sp. zn. 1 T 1/2003. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i trestu. Pokud jde o důvod dovolání, obviněný odkázal na ustanovení § 265b písm. f) tr. ř., které však není v trestním řádu vůbec obsaženo. V trestním řádu je ustanovení § 265b odst. 1 písm. f) tr. ř., které se však na posuzovanou věc evidentně nevztahuje, protože se týká případů, kdy bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání. Obviněný v dovolání jako důvod jeho podání uvedl nesprávné právní posouzení skutku, což je dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., a proto Nejvyšší soudu považoval dovolání obviněného za dovolání podané z tohoto důvodu. Podstatou námitek obviněného bylo jeho tvrzení, že se nedopustil jednání, pro které byl odsouzen, a v návaznosti na to i názor, že soud opřel výrok o jeho vině o výpovědi spoluobviněných, kteří nemluvili pravdu, že nevzal v úvahu výpověď svědka, který jeho obhajobu podporoval, a že nevyslechl další svědky, kteří mohli potvrdit jeho obhajobu. V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo aby ho sám zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání ve skutečnosti z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Jde o tu část rozhodovací činnosti soudu, při které soud podřazuje svá skutková zjištění pod ustanovení hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Předmětem hmotně právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. To znamená, že v rámci uvedeného dovolacího důvodu je možné namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nešlo vůbec nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, např. že jsou nesprávná, že jsou založena na určitém hodnocení důkazů, že jsou výsledkem neúplného dokazování apod. Takové námitky nesměřují proti hmotně právnímu posouzení, nýbrž proti postupu soudu při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, takže se týkají otázky dodržení procesních ustanovení, zejména ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Námitky směřující proti tomu, jak soud zjistil skutkový stav, jak hodnotil důkazy, jak postupoval při dokazování apod., nespadají pod zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle jiného ustanovení.

V posuzovaném případě obviněný založil své dovolání výhradně jen na skutkových námitkách. Dovoláním primárně sledoval změnu ve skutkových zjištěních soudu a teprve v návaznosti na to i jiné hmotně právní posouzení věci. Obviněný byl uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. na podkladě zjištění, že jako skladník obchodní společnosti T. S. ČR, a. s., v součinnosti s dalšími obviněnými odcizil ke škodě zaměstnavatele z jeho zboží cigarety v celkové ceně nejméně 361.710,- Kč (body 1, 2 rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5). V podaném dovolání obviněný nenamítal nic proti právnímu posouzení skutku zjištěného soudem v tom smyslu, že by podřazení tohoto skutku pod ustanovení § 247 odst. 1, 2 tr. zák. bylo chybné, a své výhrady zaměřil proti samotným skutkovým zjištěním soudu. Tímto pojetím dovolání se obviněný ocitl mimo zákonný dovolací důvod.

Obviněný sice formálně deklaroval důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které tento ani jiný důvod dovolání obsahově nenaplňují. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházejí řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. ledna 2004

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec