7 Tdo 1486/2010
Datum rozhodnutí: 12.01.2011
Dotčené předpisy: § 201 odst. 1 tr. zák.



7 Tdo 1486/2010-18

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. ledna 2011 o dovolání obviněného Ing. J. I. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 10 To 69/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 166/2009, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. J. I. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 2 T 166/2009, byl obviněný Ing. J. I. uznán vinným trestným činem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. a byl odsouzen podle § 201 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. a § 50 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu dvou roků.

Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání proti výrokům o vině a trestu. Krajský soud usnesením ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 10 To 69/20010, podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného jako nedůvodné.

Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 10 To 69/2010, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, aniž by uvedl dovolací důvody, o něž své dovolání opírá. Po výzvě k odstranění vad dovolání obviněný doplnil ve stanovené lhůtě dovolání s tím, že uplatňuje dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), e), g) tr. ř.

Obviněný v dovolání namítl v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., že v řízení před soudy nižších stupňů bylo porušeno jeho právo na obhajobu tím, že nebyl v řízení před soudem zastoupen obhájcem, ačkoli soudu doložil, že si zvolil obhájce. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. uvedl, že jeho trestní stíhání bylo nepřípustné, neboť mu nebyl doručen záznam o sdělení podezření. Obviněný dále s poukazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že v trestním řízení nebyl dostatečným způsobem prokázán jeho stav ovlivnění alkoholem, vylučující jeho řidičskou způsobilost. Především zpochybnil výsledky měření alkoholu přístrojem Dräger. Poukázal na to, že v praxi se výsledky měření alkotestry a výsledky rozboru krve liší přibližně v padesáti procentech.

Obviněný Ing. J. I. proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek Okresního soudu Praha-západ ze dne 1. 12. 2009, sp. zn. 2 T 166/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 10 To 69/2010, a aby přikázal Okresnímu soudu Praha-západ, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. uvedla, že z dozorového spisu bylo zjištěno, že obviněný byl jako podezřelý ve zkráceném přípravném řízení vyslechnut policejním orgánem dne 24. 7. 2009, byl poučen o všech svých právech a povinnostech, přičemž prohlásil, že nežádá právní pomoc obhájce. Pokud poté obviněný s obhájcem komunikoval ve snaze zajistit si odbornou právní pomoc a nedal tuto skutečnost odpovídajícím způsobem na vědomí soudu, nedošlo k porušení jakýchkoliv obhajovacích práv obviněného, což vyplynulo rovněž ze zjištění soudu, že ve spisu není založena plná moc obhájce obviněného. Námitka obviněného je proto zjevně neopodstatněná.

V případě dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. nejvyšší státní zástupkyně uvedla, že důvody nepřípustnosti trestního stíhání jsou taxativně vymezeny v § 11 odst. 1 písm. a) - j) tr. ř., přičemž žádný z těchto důvodů nespočívá v tom, že by nepřípustnost trestního stíhání měla být zapříčiněna nedoručením záznamu o sdělení podezření. Dodala, že je třeba zohlednit, že proti obviněnému bylo vedeno zkrácené přípravné řízení, v němž se nevydává usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 tr. ř., neboť začátkem zkráceného přípravného řízení je sepsání záznamu o zahájení úkonu trestního řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.). Hrozí-li však nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše až po provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů. Opis záznamu o sdělení podezření musí orgán konající zkrácené přípravné řízení doručit podezřelému, příp. jeho obhájci, pokud si ho podezřelý zvolil nebo mu byl ustanoven. Orgán konající zkrácené přípravné řízení musí do 48 hodin zaslat opis záznamu o sdělení obvinění státnímu zástupci. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení byl vypracován Policií ČR, Krajské ředitelství Policie Středočeského kraje, Územní odbor vnější služby Praha-venkov, Západ obvodní oddělení Libčice nad Vltavou, pod čj. KRPS-25931-9/TČ-2009-011614 dne 24. 7. 2009, přičemž tentýž den byl zpracován záznam o sdělení podezření. Převzetí tohoto záznamu o sdělení podezření je potvrzeno podpisem obviněného. Z řazení listin v dozorovém spise je zřejmé, že výslechu podezřelého předcházel právě záznam o sdělení podezření, který obviněný osobně převzal. Nebylo tudíž zapotřebí doručovat tento záznam prostřednictvím pošty. Obviněný podle nejvyšší státní zástupkyně k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. neuvedl žádnou relevantní námitku.

Nejvyšší státní zástupkyně dále uvedla k námitce v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., že v případech, že se nepodařilo přesně zjistit hladinu alkoholu v krvi pachatele, není vyloučeno jeho trestní stíhání pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák., jestliže lze na jeho nezpůsobilost řídit motorové vozidlo usuzovat jednak z výsledků dechové zkoušky měřícím přístrojem Dräger a jednak zároveň ze způsobu jízdy a z celkového chování řidiče, případně vyšetření jeho stavu lékařem apod. Takové důkazy byly v posuzované trestní věci provedeny a staly se předmětem hodnocení a skutkových zjištění soudů. Souhrn procesně použitelných důkazů proto představoval dostatečný podklad pro následné skutkové a právní závěry soudu. Námitka obviněného, že jeho jednání nemělo být posouzeno jako trestné, je tedy zjevně neopodstatněná.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného odmítl, a aby rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání konaném podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. c), e), g) tr. ř. Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistil soud. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud, a nikoli tak jak se jeho zjištění domáhá dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav věci, který zjistil soud, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudem. Mimo meze dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou sám prosazuje. Dovolání nemůže být založeno na tom, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak soud v rámci postupu podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění z nich vyvodil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl dokazování, že nevyhověl návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek určený k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud zabývá otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně.

Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný podřadil pod tento dovolací důvod pouze námitky skutkové, tedy námitky, které směřují proti hodnocení důkazů. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Nejvyšší soud je v řízení o dovolání vázán skutkovými zjištěními, která ve věci učinily soudy nižších stupňů. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002). Z těchto důvodů nelze přihlížet k námitce obviněného, že jsou zpochybnitelné výsledky měření alkoholu v jeho krvi měřícím přístrojem Dräger. Tímto obviněný napadl skutková zjištění soudů nižších stupňů. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že závěr o tom, že obviněný byl pod vlivem alkoholu, vyplývá nejen z výsledků měření alkoholu v jeho krvi měřícím přístrojem Dräger, ale i z dalších skutečností, především z celkového chování obviněného jako řidiče a ze způsobu jeho jízdy.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. lze uplatnit, pokud obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl. Jde tedy o porušení ustanovení o nutné obhajobě. V posuzované věci však nejde o případ, v němž byl dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36 tr. ř., proto nelze uvedený dovolací důvod relevantně uplatnit. Pokud si obviněný zvolil obhájce, bylo povinností obhájce předložit plnou moc orgánům činným v trestním řízení. Ve spisu se však nenachází plná moc obhájce obviněného.

Obviněný rovněž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., který spočívá v tom, že proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Dovolací důvod se zde týká jen takové nepřípustnosti trestního stíhání, která je založena na důvodech podle § 11 odst. 1, 4 tr. ř. nebo § 11a tr. ř., neboť výlučně v těchto ustanoveních trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Jiné namítané vady, byť se týkají průběhu trestního stíhání, nezakládají důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. (srov. roz. č. 38/2005 Sb. rozh. tr.).

Obviněný v rámci tohoto dovolacího důvodu namítl, že mu nebyl doručen záznam o sdělení obvinění ze dne 24. 7. 2009, a je přesvědčen, že návrh na potrestání státního zástupce byl učiněn v rozporu s trestním řádem, a proto jeho trestní stíhání bylo nepřípustné. Nejvyšší soud k této námitce pro úplnost uvádí, že obviněný se zřejmě mylně domnívá, že ve zkráceném řízení je trestní stíhání zahájeno doručením sdělení podezření obviněnému. K tomu je třeba uvést, že ve zkráceném přípravném řízení podle § 179b a násl. tr. ř. se nevydává usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 tr. ř. Začátkem zkráceného přípravného řízení je sepsání protokolu o zahájení úkonů tr. řízení (§ 158 odst. 3 tr. ř.). Úkon spočívající ve sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. ř., o kterém orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu o výslechu, nemá účinky zahájení trestního stíhání. Trestní stíhání je zahájeno až doručením návrhu na potrestání soudu, fakticky tím, že návrh na potrestání je doručen obviněnému V posuzované věci bylo zjištěno, že návrh na potrestání byl obviněnému doručen dne 31. 8. 2009 (č. l. 22 verte). Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl dán žádný z důvodů nepřípustnosti trestního stíhání taxativně vymezených v § 11 odst. 1, 4 tr. ř. nebo § 11a tr. ř., nelze dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. důvodně uplatnit.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného Ing. J. I. odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. ledna 2011

Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek