7 Tdo 1469/2012
Datum rozhodnutí: 09.01.2013
Dotčené předpisy: § 209 odst. 1 tr. zákoník, § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoník



7 Tdo 1469/2012-32
U S N E S E N Í


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 9. ledna 2013 v Brně dovolání obviněného M. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 9 T 14/2012, a rozhodl t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. S. odmítá .

O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 9 T 14/2012, uznal obviněného M. S. (dále jen obviněný ) vinným pod body 2) a 3) rozsudku zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku obviněného zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody. Podle § 226 písm. c) tr. ř. zprostil obviněného obžaloby pro skutek pod bodem 1) obžaloby, v němž byl spatřován dílčí útok pokračujícího zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, zčásti dokonaného a zčásti nedokonaného ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obviněný.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, podle § 258 odst. 1 písm. b), d), odst. 2 tr. ř. zrušil z podnětu odvolání státního zástupce podaného proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně tento rozsudek ohledně obviněného M. S. v celé odsuzující části, a podle § 259 odst. 3 tr. ř. uznal obviněného vinným pod body 2) a 3) rozsudku zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, zčásti dokonaným a zčásti nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku odsoudil obviněného k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku jej zařadil pro výkon trestu do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného M. S. podané proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že skutková zjištění soudů obou stupňů jsou v extrémním rozporu s provedeným dokazováním. Poukázal na to, že se vědomě nepodílel na žádném protiprávním jednání, a pokud se účastnil některých jednání spoluobviněné I. Z., činil tak v domnění, že se jedná o standardní majetkové transakce, nikoliv o trestné jednání. Uvedl, že žádný z provedených důkazů nesvědčí o tom, že by věděl o špatné finanční situaci spoluobviněné I. Z., ani že by tato situace byla objektivně špatná v inkriminované době. Odvolací soud měl proto zrušit napadený rozsudek pro nepřezkoumatelnost. Poukázal na to, že se o špatné finanční situaci spoluobviněné I. Z. dozvěděl až poté, co poskytl finanční prostředky poškozeným Ing. P. J. a poté, co je spoluobviněná I. Z. nebyla schopna vrátit. Uvedl, že dne 10. 8. 2011 vůbec nebyl na poště, ve které se podepisovala kupní smlouva, a proto za této situace na poštu nemohl nikoho přivést, něco mu tvrdit ani ho nějakým způsobem rozptylovat.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. 55 To 143/2012, a aby podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupce uvedl, že se nebude k dovolání obviněného věcně vyjadřovat, a souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání za podmínek § 265r odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti dovolání stanovené v § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Vycházel přitom z následujících skutečností.

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný ve svém dovolání neuplatnil žádnou hmotně právní námitku vztahující se k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Uplatil pouze námitky skutkové a v podstatě jen opakuje námitky z řízení o odvolání. Těmito námitkami obviněný napadl rozsah provedeného dokazování, způsob hodnocení důkazů, jakož i skutková zjištění učiněná soudy, jimiž je dovolací soud vázán. Takové námitky však nenaplňují uplatněný dovolací důvod ani jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. Obviněný tak sice formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak učinil tak prostřednictvím námitek, které ho svým obsahem nenaplňují.

Dovolací soud je zásadně vázán skutkovými zjištěními, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně, a námitky proti těmto skutkovým zjištěním, tedy i proti hodnocení důkazů jakožto nezbytnému předpokladu vyvození skutkových závěrů soudy, nemohou být předmětem přezkoumání v rámci řízení o dovolání. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. není naplněn námitkami, které jsou polemikou se skutkovým zjištěním soudů, se způsobem hodnocení důkazů nebo s postupem při provádění důkazů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2002, sp. zn. 7 Tdo 686/2002).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného M. S. bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř., a proto je odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. ledna 2013
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek