7 Tdo 1465/2003
Datum rozhodnutí: 17.12.2003
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1465/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 12. 2003 o dovolání obviněného Z. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2003, č. j. 7 To 447/2003-165, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 16/2002, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Z. S. podal dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2003, č. j. 7 To 447/2003-165. Tímto usnesením bylo podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 4. 2003, č. j. 13 T 16/2002-124, jímž byl obviněný uznán vinným v bodě I, 1) výroku rozsudku trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., v bodě I, 2) výroku rozsudku trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák. a v bodě III) výroku rozsudku trestným činem zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. Za tyto trestné činy byl obviněnému podle § 238 odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců, přičemž pro jeho výkon byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou.

Obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to v rozsahu, že bylo rozhodnuto o zamítnutí opravného prostředku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Namítl, že důvody řízení proti uprchlému pominuly v červnu 2003, neboť tehdy nastoupil výkon trestu odnětí svobody do Věznice K. Ačkoliv veřejné zasedání se konalo až dne 18. 9. 2003, nebyl mu do té doby doručen rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 30. 4. 2003, č. j. 13 T 16/2002-124. Vyslovil přesvědčení, že porušením ustanovení § 130 odst. 1 tr. ř., § 248 odst. 2 tr. ř. a § 306a odst. 1 tr. ř. bylo zkráceno právo obviněného na obhajobu, neboť v trestním řízení, které neskončilo pravomocným rozhodnutím, mělo být pokračováno podle obecných ustanovení a obviněnému měl být především rozsudek soudu prvního stupně doručen. V závěrečném petitu obviněný navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí a přikázal odvolacímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř., přičemž lhůta k podání dovolání byla zachována (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.).

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., neboť po obsahové stránce nelze námitky obviněného pod uvedený dovolací důvod podřadit. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud pokládá za vhodné uvést, že ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obsahuje dvě navzájem obsahově odlišné varianty, pro které lze dovolání úspěšně uplatnit. Jeho první alternativa doslova zní bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí .

Procesní podmínky pro odmítnutí nebo zamítnutí řádného opravného prostředku jsou taxativně vymezeny v příslušných ustanoveních trestního řádu upravujících řízení o stížnosti a odvolání. Podstata tohoto zákonem upraveného dovolacího důvodu je pak v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, na místo toho však opravný prostředek bez věcného přezkoumání odmítl nebo zamítl (např. jako opožděně podaný), aniž přitom byly splněny procesní podmínky pro takový postup. Smyslem dovolání prostřednictvím tohoto dovolacího důvodu je tedy umožnit oprávněné osobě, aby se domohla přezkoumání věci v řádném opravném řízení, které v rozporu se zákonem nebylo provedeno.

V posuzovaném případě k zákonem předvídané situaci ve shora uvedeném významu nedošlo. Odvolání obviněného bylo podrobeno meritornímu přezkumu odvolacího soudu a poté zamítnuto podle § 256 tr. ř. Konkrétní námitky obviněného proto nebyly způsobilé dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplnit. Na této skutečnosti nemůže nic změnit ani okolnost, že v předchozím soudním řízení bylo trestní stíhání proti obviněnému vedeno jako proti uprchlému. Ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu se totiž takové námitky nacházejí mimo jeho rámec, a to i přesto, že obviněný požaduje v podstatě odstranění procesních vad (nikoliv však těch, které zákon předpokládá). Dovolací důvod podle 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je sice koncipován tak, aby bylo možno dovolání podat, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku, ovšem musí jít vždy o způsob zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku postupem podle § 253 odst. 1, 3 tr. ř., případně podle § 148 odst. 1 písm. a), b) tr. ř.

S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející musel přezkoumat podle § 265i odst. 3 tr. ř.

O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 17. prosince 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann