7 Tdo 1347/2015
Datum rozhodnutí: 25.11.2015
Dotčené předpisy: § 205 odst. 1,4 písm. b,) tr. zákoník, § 23 tr. zákoník



7 Tdo 1347/2015-28

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 11. 2015 o dovolání obviněného K. Z., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 13 To 117/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 1 T 118/2014 takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného K. Z. odmítá .

O d ů v o d n ě n í


Obviněný K. Z. podal prostřednictvím obhájců v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové pobočka v Pardubicích ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 13 To 117/2015, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání, o odvolání obviněného O. H. a o odvolání státního zástupce podaném v neprospěch obou obviněných proti rozsudku Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 1 T 118/2014. Ve věci obviněného K. Z. byla odvolání obviněného i odvolání státního zástupce podle § 256 tr. ř. zamítnuta. Obviněný K. Z. napadl výrok, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Projevil nesouhlas se zjištěním soudů, že je osobou totožnou s jedním ze spolupachatelů skutku, jímž byl uznán vinným. Vytkl, že soudy v tomto ohledu vadně hodnotily důkazy. Zdůraznil, že o jeho vině tu nebyl žádný přímý důkaz. Vyjádřil názor, že z nepřímých důkazů, na kterých soudy založily výrok o vině, jeho participace na spáchání skutku nevyplývala. Obviněný K. Z. se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud ohledně něho zrušil rozsudky obou soudů a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí jeho věci.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci nějakého dalšího odvolání . Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci deklarovaného dovolacího důvodu pouze za předpokladu, že mu odpovídají svým obsahem. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním a k hodnocení důkazů. Dovolání není určeno k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Jde-li podle citovaného ustanovení o právní posouzení skutku , rozumí se tím skutek, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Dovolacímu důvodu obsahově odpovídají jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že na skutkový stav, který zjistily soudy, bylo vadně aplikováno hmotné právo (trestní zákon). V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je tedy možné v mezích dovolacího důvodu namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Pokud je dovolacím důvodem jiné nesprávné hmotně právní posouzení , jedná se rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy.

Obviněný K. Z. byl jako spolupachatel podle § 23 tr. zákoníku odsouzen pro pokus zločinu krádeže podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil také Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, spočíval v podstatě v tom, že obviněný O. H. nejprve dne 30. 10. 2012 objednal čtyři mobilní telefony včetně předplacených SIM karet za účelem komunikace spolupachatelů při provedení krádeže bankomatu v obchodním domě Billa v L. n. S., okr. H. B., následně dne 28. 11. 2012 zakoupil za účasti obviněného K. Z. motorové vozidlo zn. JEEP Cherokee registrační značky ....., přičemž obviněný K. Z. vozidlo prohlížel a posuzoval jeho technický stav, dne 3. 12. 2012 v době od 02,22 hodin do 02,24 hodin obviněný K. Z. a další dva neidentifikovaní spolupachatelé, všichni maskováni černými kuklami, uvedeným vozidlem úmyslně vjeli skrze dvoje uzamčené plastové dveře do obchodního domu Billa v L. n. S., T. n., kde hodlali za pomoci kovových lan umístěných v ložném prostoru vozidla odcizit bankomat ČSOB, v němž byla hotovost ve výši 4 409 800 Kč, avšak v důsledku poškození vozidla se jim nepodařilo bankomat odcizit, takže z místa utekli, a uvedeným jednáním způsobili na zařízení prodejny škodu ve výši nejméně 191 522 Kč a zničením bankomatu způsobili škodu ve výši nejméně 374 732,25 Kč.

V podaném dovolání obviněný K. Z. neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by uvedenými zjištěními nebyly u něho naplněny znaky pokusu zločinu krádeže podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, resp. znaky přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání v celém rozsahu na skutkových námitkách zaměřených proti zjištění, že je osobou totožnou s jedním ze spolupachatelů, a proti tomu, na podkladě jakých důkazů a jakého jejich hodnocení soudy došly k uvedenému zjištění. Tyto námitky stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, z nichž v napadeném rozsudku vycházel také Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani v otázce totožnosti osoby obviněného K. Z. s jedním ze spolupachatelů činu. Zjištění soudů, že tento obviněný je jedním ze spolupachatelů, má v důkazech potřebnou oporu, byť jde o důkazy nepřímé.

Dominantním rysem posuzovaného skutku je použití robustního automobilu k násilnému vniknutí do uzamčeného objektu, v němž se bankomat nacházel. Okolnost, že tento automobil byl zakoupen pouhých pět dnů před činem, svědčí o tom, že byl opatřen za tím účelem, aby byl použit právě uvedeným způsobem. Zjištění, že obviněný K. Z. byl přítomen nákupu automobilu a sám při tom vozidlo prohlížel a posuzoval jeho technické parametry, svědčí o tom, že se aktivně zúčastnil přípravy činu. Jeho účast na samotném provedení činu pak vyplývá ze stop, které byly nalezeny při ohledání místa činu. Jde především o dvě pachové stopy, u nichž byla následně metodou pachové identifikace prokázána shoda s pachovým vzorkem obviněného. Tyto pachové stopy byly nalezeny na rámu dveří prodejny a na rámu ohraničujícím prostor jedné z pokladen. Z kamerového záznamu, jímž bylo zachyceno dění v prodejně v kritickou dobu, je zřejmé, že jeden z maskovaných pachatelů, který postavou typově odpovídal obviněnému, měl rám dveří v rukou, odhodil ho a svým tělem se dotkl rámu pokladny. V automobilu, který pachatelé zanechali na místě činu, byla nalezena svítilna, ze které byl proveden stěr profilu DNA, u něhož byla následně zjištěna shoda s bukáním stěrem profilu DNA obviněného. Uváží-li se, že šlo o ruční svítilnu a že k činu došlo v noční době, pak její přítomnost ve vozidle na podlaze u pravého předního sedadla ukazuje na to, že byla předmětem použitým při spáchání činu, a zjištěná shoda profilu DNA obviněného s profilem DNA na svítilně svědčí o účasti obviněného na činu. Uvedené důkazy jsou nepřímé a žádný z nich by sám o sobě nestačil k závěru o účasti obviněného na činu, avšak posoudí-li se jejich souhrn, vzájemná souvislost a návaznost, je vyloučeno, aby se jednalo jen o nějakou jejich náhodnou kumulaci, a naopak je namístě vyvodit z nich závěr o totožnosti obviněného K. Z. s osobou jednoho ze spolupachatelů.

Obviněný se snažil zpochybnit použití důkazu metodou pachové identifikace, avšak Nejvyšší soud nemohl těmto námitkám přisvědčit. Pachové stopy byly nalezeny při ohledání místa činu, jejich otisk byl náležitě odebrán a konzervován, u obviněného byl proveden odběr pachového vzorku a následné porovnání prokázalo shodu. V postupu, který vedl k tomuto výsledku, nedošlo k žádným vadám, které by mohly být důvodem jeho vyloučení z okruhu použitelných důkazů.

Bez opodstatnění jsou také námitky, jimiž se obviněný snažil zpochybnit typovou shodu své osoby s osobou jednoho z pachatelů zachycených na kamerovém záznamu z prostoru prodejny. V tomto ohledu byl významný znalecký posudek ČVUT Fakulty strojní, Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky. Soudy dovodily typovou shodu obviněného s jedním ze spolupachatelů, který byl podle znaleckého posudku ústavu vysoký 187 cm s tolerancí 2%. Obviněný namítal, že měří 183 cm, takže je mimo tuto toleranci. Vezme-li se v úvahu, že zmíněná tolerance představuje 3,74 cm, pak to znamená, že spodní hranice rozpětí výšky osoby zachycené na kamerovém záznamu je 183,26 cm. Rozdíl od namítané výšky postavy obviněného tedy představuje 0,26 cm a je tak zanedbatelný, že ho nelze pokládat za důvod k tomu, aby znalecký posudek nebyl považován za součást komplexu nepřímých důkazů usvědčujících obviněného.

Námitky, že obhájce nebyl u rekognice, při které byl obviněný poznán jako osoba přítomná při koupi automobilu zn. JEEP Cherokee, jsou bezpředmětné, protože sám obviněný svou přítomnost připouštěl, byť její důvod vysvětloval jinak než účastí na trestné činnosti.

Zjištění soudů, že obviněný K. Z. byl spolupachatelem posuzovaného činu, tedy má v provedených důkazech přijatelný podklad, třebaže jde o nepřímé důkazy. To, že obviněný s tímto zjištěním nesouhlasí a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného K. Z. podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. listopadu 2015


JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu