7 Tdo 1339/2003
Datum rozhodnutí: 25.11.2003
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1339/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 25. 11. 2003 o dovolání obviněného J. K., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2003, č. j. 13 To 236/2003-83, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 28/2003, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V trestní věci vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 2 T 28/2003 podal obviněný dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2003, č. j. 13 To 236/2003-83, jímž bylo podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 11. 4. 2003, č. j. 2 T 28/2003-71, jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítnuto. Tímto rozsudkem byl obviněný J. K. uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. spáchaným v jednočinném souběhu s trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zák., za což mu byl podle § 221 odst. 1 a § 53 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. uložen peněžitý trest ve výši 10.000,- (desettisíc) Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl obviněnému podle § 54 odst. 3 tr. zák. stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) měsíců. Poškozené V. z. p. ČR, pobočce H. K., je obviněný podle § 228 odst. 1 tr. ř. povinen nahradit škodu ve výši 4.601,- Kč.

V dovolání obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. s tím, že napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Ve svém mimořádném opravném prostředku obviněný uvedl, že z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně není patrné, které skutečnosti vzal soud za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů. Zřejmé rovněž podle obviněného není, jak se soud vypořádal s jeho obhajobou a proč uvěřil verzi poškozeného. Dále má obviněný za to, že rozsudek soudu prvního stupně je nepřezkoumatelný, jelikož nemá náležitosti vymezené ustanovením § 125 odst. 1 tr. ř. V tomto pochybení obviněný shledává důvody, které měly odvolací soud vést ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. Odvolacímu soudu vytkl, že se s těmito námitkami vůbec nevypořádal. Podle obviněného rozsudek i nadále trpí vadami spočívajícími v nejasnosti a neúplnosti skutkových zjištění, v tomto ohledu proto ani soud nemohl posoudit veškeré okolnosti významné pro rozhodnutí. V závěrečném petitu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř., prostřednictvím obhájce /§ 265d odst. 2 tr. ř./, přičemž lhůta k podání dovolání byla zachována /§ 265e odst. 1, 3 tr. ř./.



Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. ve znění účinném od 24. 5. 2002 po novele provedenou zákonem č. 200/2002 Sb. umožňuje dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Slovní vyjádření dovolacího důvodu uvedeného obviněným v dovolání tedy neodpovídá dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., nýbrž nynějšímu znění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Podle tohoto ustanovení lze dovolání podat tehdy, bylo-li rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Ačkoliv obviněný v dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř., s přihlédnutím ke shora uvedenému (obsahu dovolacího důvodu) musel Nejvyšší soud z tohoto obsahu vycházet, a tím dospěl k závěru, že byl uplatněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Tento dovolací důvod však byl řádně uplatněn toliko v té části, v níž obviněný napadá rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu, že jím bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, neboť sám v podaném dovolání uplatnil citaci znění účinného do 24. 5. 2002, aniž by byla obviněným vzata v úvahu změna dovolacího důvodu provedená zákonem č. 200/2002 Sb.

Předně je třeba uvést, že uvedený dovolací důvod /§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř./ slouží k odstranění vad, jimiž je zatíženo předcházející řízení u odvolacího soudu, ovšem pouze potud, je-li oprávněné osobě odepřen přístup k odvolací instanci. Takový nedostatek může záležet např. v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho aniž by byly splněny procesní podmínky pro takový postup, opravný prostředek (v daném případě odvolání) zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. nebo podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítl. Tento dovolací důvod tedy lze uplatnit výlučně ve vztahu k okolnostem z procesního hlediska významným pro odmítnutí nebo zamítnutí řádného opravného prostředku. V těchto mezích bude třeba citovaný dovolací důvod posoudit.

Odvolání obviněného bylo v odvolacím řízení meritorně přezkoumáno, tj. ze všech hledisek uvedených v § 254 odst. 1 tr. ř. V intencích uplatněného dovolacího důvodu proto nelze uvažovat o tom, že by obviněnému byl odepřen přístup k odvolací instanci. Ostatně ani námitky obviněného nenasvědčují tomu, že by obviněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. naplnil, zvláště když obviněný brojí proti způsobu, jakým soud vyhodnotil provedené důkazy a jakými úvahami se při svém rozhodování řídil. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a proto bylo nutno dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. toto rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.

Nad rámec shora uvedeného je možno pouze konstatovat, že námitkami obviněného, které směřují do oblasti obsahových náležitostí rozsudku (§ 125 tr. ř.) se ve svém usnesení na základě odvolání obviněného zabýval již krajský soud, který obviněnému mj. vyložil úvahy soudů při rozhodování o vině a trestu. Z usnesení krajského soudu pak plyne, že z titulu podaného odvolání obviněného, ve kterém byly mj. uplatněny i námitky nejasnosti a absence odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, krajský soud přezkoumal zákonnost a odůvodněnost výroků rozsudku soudu prvního stupně, a to ve smyslu § 254 tr. ř., tudíž dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než z důvodu, který byl obviněným uplatněn.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. listopadu 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann