7 Tdo 133/2011
Datum rozhodnutí: 16.02.2011
Dotčené předpisy: § 250a odst. 2, 3 tr. zák.



7 Tdo 133/2011-15

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 16. 2. 2011 o dovolání obviněného L. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 7 To 246/2010, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 80 T 107/2009 t a k t o :

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného L. V. o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í


Obviněný L. V. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 7 To 246/2010, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 25. 6. 2010. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Vytkl, že postupem soudů mu nebylo umožněno adekvátně reagovat na doplnění znaleckého posudku, na němž byla založena skutková zjištění soudů. Tím je podle obviněného správnost skutkových zjištění soudů zpochybněna. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Ostravě věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jedině z některého z důvodů stanovených v § 265b odst. l písm. a) až 1) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno.

Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

V kontextu citovaného ustanovení jde o právní posouzení skutku, tak jak ho zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nikoli jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání je možné namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Lze tedy vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a prosazení své vlastní verze skutkového stavu. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování, že nevyhověly návrhům na provedení dalších důkazů apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám směřujícím proti skutkovým zjištěním soudů.

Obviněný byl odsouzen pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák. (zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů). Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu ve Frýdku-Místku, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ostravě, spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 10. 5. 2009 kolem 21,45 hodin na silnici č. III/4733 v katastru obce B., okr. Frýdek-Místek, zinscenoval dopravní nehodu za účelem vyvolání pojistné události, přičemž k nehodě mělo dojít tak, že obviněný při jízdě dostatečně nevěnoval pozornost řízení vozidla zn. Mercedes Benz GL 320 Cdi registrační značky a poté, co mu upadla hořící cigareta na klín, se lekl, strhl řízení vpravo, sjel do příkopu a čelně narazil do betonového přemostění příkopu. Podle dalších zjištění uvedených ve výroku o vině obviněný takto zinscenovanou nehodu nahlásil jako pojistnou událost, uplatnil z tohoto titulu nárok na pojistné plnění a dosáhl toho, že Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, mu vyplatila pojistné plnění ve výši 395 195 Kč na účet podnikatele, který provedl opravu vozidla. Ze zjištění uvedených ve výroku o vině dále vyplývá, že k nehodě, tak jak byla oznámena obviněným, nemohlo dojít, neboť to je technicky nepřijatelné.

Obviněný neuplatnil žádnou námitku v tom smyslu, že by uvedenými skutkovými zjištěními nebyly naplněny zákonné znaky trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák. Pouze takto koncipované dovolání by odpovídalo dovolacímu důvodu podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

Polemika obviněného se znaleckým posudkem, na podkladě kterého soudy zjistily, že je vyloučeno, aby nehoda vznikla tak, jak ji obviněný ohlásil, a nesouhlas obviněného s tím, jak soudy v souvislosti s tímto posudkem postupovaly, je mimo dovolací důvod, neboť zjevně směřuje proti skutkovým zjištěním soudů a k prosazení jiné skutkové verze. Uplatněné námitky obviněného mají vyloženě skutkovou povahu a jako takové nejsou způsobilé obsahově naplnit deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř.

S ohledem na principy vyplývající z ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces může Nejvyšší soud do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním zasáhnout jen zcela výjimečně, pokud to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Takový rozpor je dán zejména tehdy, jestliže skutková zjištění soudů nemají žádnou obsahovou spojitost s důkazy, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.

Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu ve Frýdku-Místku, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají evidentní obsahovou vazbu na znalecký posudek Ing. Petra Korče, v němž byla podrobně vysvětlena technická nemožnost nehody, tak jak ji obviněný prezentoval jako pojistnou událost. Soudy si byly vědomy protichůdnosti závěrů, ke kterým došel znalec Ing. Petr Korč, a obhajoby obviněného a toho, že obviněný na podporu svých tvrzení předložil posudek znalce RNDr. Miroslava Skácela, který se v některých směrech lišil od znaleckého posudku Ing. Petra Korče. Již s ohledem na takto komplikovanou důkazní situaci soudy přistupovaly k hodnocení důkazů, zejména pak znaleckého posudku Ing. Petra Korče, velmi obezřetně. V tomto rámci soudy pozorně zkoumaly vztah znaleckého posudku Ing. Petra Korče k ostatním důkazům a objektivně zjištěným okolnostem. Soudy věnovaly potřebnou pozornost porovnání obsahu a závěrů obou znaleckých posudků. Pokud z tohoto porovnání vyplynuly nějaké odlišnosti, nechal již Okresní soud ve Frýdku-Místku znalce Ing. Petra Korče doplnit jeho posudek. Toto doplnění znalec přednesl v hlavním líčení za přítomnosti obviněného, který měl možnost se k tomu vyjádřit. Lze připustit, že šlo o technicky složitou materii, na jejíž prezentaci nebylo ze subjektivního hlediska obviněného snadné reagovat, avšak nelze pominout, že obviněný měl reálnou možnost veškeré případné výhrady uplatnit v podaném odvolání. Jinak je nutno konstatovat, že soudy hodnotily oba znalecké posudky velmi pečlivě a zevrubně, přičemž náležitě vysvětlily své hodnotící úvahy, které je vedly k tomu, že za podklad skutkových zjištění vzaly znalecký posudek Ing. Petra Korče. Soudy tak přijaly verzi, podle které obviněný do konečného postavení vozidlo uvedl záměrným, řízeným a opatrným pohybem a podle které bylo vyloučeno, aby konečné postavení vozidla bylo výsledkem spontánního a nekontrolovaného pohybu vozidla při tvrzené nehodě. Soudy zároveň výstižně poukázaly na to, že varianta s upadlou hořící cigaretou nebyla ničím objektivně potvrzena. Ačkoli to obviněný výslovně uváděl již policistům přivolaným na místo tvrzené nehody a ačkoli policisté zkoumali situaci na místě i se zřetelem k uvedenému tvrzení obviněného a prohledali interiér vozidla, zůstává skutečností, že žádnou stopu po hořící cigaretě, popel či cokoli jiného nenašli. Při hodnocení důkazů se soudy nedopustily žádné deformace důkazů a ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle § 2 odst. 6 tr. ř.

To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. února 2011

Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec