7 Tdo 1267/2013
Datum rozhodnutí: 27.11.2013
Dotčené předpisy: § 56 odst. 2 tr. zákoník



7 Tdo 1267/2013-26

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 11. 2013 o dovolání obviněného R. Š. , proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 1 To 45/2013, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 49 T 2/2013 t a k t o :

Podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. Š. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 49 T 2/2013, byl obviněný R. Š. uznán vinným dvěma zločiny znásilnění, z nichž jeden byl kvalifikován podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a druhý podle § 185 odst. l, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, a přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. l tr. zákoníku a odsouzen podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku, § 43 odst. l tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. l, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. l tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

O odvolání, které podala státní zástupkyně v neprospěch obviněného proti výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 1 To 45/2013. Podle § 258 odst. l písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice se zvýšenou ostrahou.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Napadl výrok o způsobu výkonu trestu odnětí svobody. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. h) tr. ř. Namítl, že rozsudek Vrchního soudu v Olomouci v tomto ohledu neodpovídá hlediskům uvedeným v § 56 odst. 3 tr. zákoníku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby ho pro výkon trestu odnětí svobody zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s ostrahou.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z důvodů, které jsou v zákoně výslovně stanoveny, v dané věci z některého z důvodů uvedených v § 265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí jen formálně deklarovat zákonný dovolací důvod. Konkrétní uplatněné námitky mu musí odpovídat také svým obsahem.
Podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Tímto dovolacím důvodem jsou jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že v dané věci byl uložen nepřípustný druh trestu nebo trest ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce rozpětí vyplývajícího ze zákonné trestní sazby, pak je vyloučeno prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. cokoli namítat proti výroku o trestu, včetně výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, a Nejvyšší soud do takového výroku zásadně nezasahuje. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud je trest, který byl uložen jako přípustný druh trestu ve výměře v mezích zákonné trestní sazby, v tak extrémním rozporu se zákonnými hledisky, že to je neslučitelné s ústavním principem proporcionality trestní represe. V posuzované věci se ovšem o nic takového nejedná. Jestliže byl obviněnému za dva zvlášť závažné zločiny, jimiž byly vzhledem k ustanovení § 14 odst. 3 tr. zákoníku oba zločiny znásilnění kvalifikované podle § 185 odst. 3 tr. zákoníku a podle § 185 odst. 2 tr. zákoníku, uložen úhrnný trest odnětí svobody na osm let, vyplývá z toho podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazení obviněného do věznice se zvýšenou ostrahou. Vrchní soud v Olomouci se zabýval také otázkou případného zařazení obviněného do jiného (mírnějšího) typu věznice, a pokud dospěl k závěru, že s ohledem na závažnost spáchané trestné činnosti a recidivu obviněného pro takový postup nejsou splněny podmínky ustanovení § 56 odst. 3 tr. zákoníku, které to jinak jako výjimku umožňuje, nijak tím nevybočil z mezí ústavního principu proporcionality trestní represe. Nesouhlas obviněného s tím, jak Vrchní soud v Olomouci rozhodl o způsobu výkonu trestu odnětí svobody, není dovolacím důvodem.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. l písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. listopadu 2013
Předseda senátu: JUDr. Petr Hrachovec