7 Tdo 123/2004
Datum rozhodnutí: 11.02.2004
Dotčené předpisy:




7 Tdo 123/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl dne 11. 2. 2004 v neveřejném zasedání o dovolání obviněných R. H. a M. H., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 29/2003, t a k t o :



Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněné M. H. o d m í t á .

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. H. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 3. 2003, č. j. 4 T 29/2003?223, byl obviněný R. H. uznán vinným trestným činem poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, když pro výkon tohoto trestu byl obviněný soudem zařazen podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. do věznice s dozorem. Obviněná M. H. byla týmž rozsudkem uznána vinnou pomocí k trestnému činu poškozování věřitele podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. k § 256 odst. 1 písm. a) tr. zák. a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců, který jí byl podle § 58 odst. 1 a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání patnácti měsíců. O nároku poškozeného bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 tr. ř.

Proti tomuto rozsudku bylo podáno obviněnou M. H. odvolání. Odvolání bylo podáno také JUDr. J. V. ve věci obviněného R. H., které však bylo Krajským soudem v Hradci Králové dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-263, byl z podnětu odvolání obviněné M. H. podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušen pouze ve výroku o náhradě škody.

Obvinění kromě toho, že podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2003, č. j. 12 To 179/2003-250, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., neboť bylo podáno proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné (§ 265a odst. 1, 2 tr. ř.), podali také dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258. V souvislosti s podaným dovoláním je potřebné uvést, že § 265d odst. 1 tr. ř. vymezuje osoby oprávněné podat dovolání. Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádný opravný prostředek, kde zákon vyžaduje jistou míru právních znalostí, může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. ř.), čímž by mělo být docíleno podání takového dovolání, které má veškeré zákonem požadované náležitosti. V daném případě bylo dovolání podáno prostřednictvím obhájce, avšak s ohledem na zjištěné nedostatky vyžadovaných náležitostí obsahu dovolání, postupoval předseda senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 1 tr. ř., tj. vyzval obviněné a jejich obhájkyni k odstranění vad.

Výsledkem této činnosti soudu prvního stupně bylo sice doplnění dovolání, ve kterém však obvinění prostřednictvím své obhájkyně (osoby práva znalé) výslovně uvedli, že "dovolání pana R. H. a paní M. H. směřuje proti 1) rozsudku Okresního soudu v Semilech, sp. zn. 4 T 29/2003, ze dne 18. 3. 2003 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 178/2003-258". V závěrečném petitu pak navrhli, aby shora uvedená rozhodnutí byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Nejvyšší soud považuje za vhodné uvést, že po takto doplněném dovolání bylo v něm dále uvedeno, že toto směřuje "proti usnesení Okresního soudu v Semilech, jímž rozhodl samosoudce okr. soudu a contrario, že není vyloučen pro podjatost, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 12 To 179/2003-250". Ohledně těchto dovolání bylo rozhodnuto Nejvyšším soudem podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jak je uvedeno shora, a to pod sp. zn. 7 Tdo 124/2004.

V podaném dovolání je uvedeno, že toto dovolatelé podávají podle § 265 odst. 1 písm. d), g) (bez uvedení příslušného zákona, patrně měli na mysli tr. řád). Zde je nezbytné uvést, že ani v tomto případě nerespektovala obhájkyně znění zákona, neboť ustanovení § 265 tr. ř. je označeno "důsledky zrušení výroku o náhradě škody", a pokud měli obvinění (prostřednictvím obhájkyně) na mysli dovolání, mělo být správně uvedeno ustanovení § 265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, který se k dovolání obviněných vyjádřil, uvedl, že dovolání obviněných postrádá základní formální náležitosti, které jsou pro tento mimořádný opravný prostředek stanoveny a navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Zde Nejvyšší soud uvádí, že toto vyjádření bylo Nejvyššímu soudu doručeno před doplněním dovolání obviněnými. Na doplněk dovolání obviněných reagoval státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství v doplňku svého vyjádření, kdy navrhl, aby dovolání obviněných byla odmítnuta podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř.

Pokud jde o dovolání podané obviněnou M. H., zde je potřebné uvést, že druhostupňovým rozhodnutím, ve věci obviněné vedené u Okresního soudu v Semilech, kde byl vyhlášen rozsudek dne 18. 3. 2003, pod sp. zn. 4 T 29/2003, bylo usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-263. Toto rozhodnutí však ani k výzvě okresního soudu (§ 265h odst. 1 tr. ř.) dovoláním napadeno nebylo a dovoláním bylo výslovně napadeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, které se však vztahuje pouze k osobě obviněného R. H. Tím ve vztahu k obviněné M. H. zůstává dovoláním napadeno pouze rozhodnutí soudu prvního stupně, tj. rozsudek Okresního soudu v Semilech ze dne 18. 3. 2003, sp. zn. 4 T 29/2003. Jak je patrno z ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze dovoláním napadnout, což bylo podrobněji s odkazem na pojem "rozhodnutí ve věci samé" vysvětleno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2004, sp. zn. 7 Tdo 123/2004. Vzhledem k tomu, že dovolání není přípustné proti rozhodnutí soudu prvního stupně, musel Nejvyšší soud dovolání obviněné M. H. podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout.

Obviněný R. H. napadl dovoláním, které podal prostřednictvím obhájkyně, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2004, č. j. 12 To 178/2003-258. Zde je potřebné uvést, že se jedná o rozhodnutí, které se obviněného bezprostředně dotýká a ve vztahu k tomuto rozhodnutí uplatnil uvedené dovolací důvody (s nedostatkem výše uvedeným). Zde Nejvyšší soud uvádí, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, ve lhůtě stanovené zákonem /§ 265e tr. ř./, prostřednictvím obhájce podle § 265d odst. 2 tr. ř. Uplatněny byly rovněž shora uvedené dva důvody dovolání. V souvislosti s podaným dovoláním však musí Nejvyšší soud poukázat na znění § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., které stanoví, že tento dovolací důvod je nutno aplikovat v případě, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) až k).

Z rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, vyplývá, že se jednalo o usnesení, kterým bylo odvolání JUDr. J. V. zamítnuto, a to jako odvolání podané osobou neoprávněnou. Z předmětného rozhodnutí je dále patrno, že se odvolací soud s ohledem na výše uvedenou skutečnost nemusel zabývat meritem věci. Na takový případ (kdy nebyla věc meritorně odvolacím soudem přezkoumána) však pamatuje ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. v dovolacím důvodu, který je uveden pod písm. l). Tento dovolací důvod však obviněným uplatněn nebyl. Teprve při uplatnění tohoto dovolacího důvodu ve vztahu k již zmíněnému usnesení krajského soudu by bylo možno se dovoláním obviněného zabývat, pokud by obviněným bylo namítnuto nesplnění procesních podmínek stanovených zákonem pro takové rozhodnutí nebo uplatněn ve vztahu k řízení předcházejícímu dovolací důvod uvedený v písm. a) až k) § 265b odst. 1 tr. ř.

S ohledem na skutečnosti výše uvedené odmítl Nejvyšší soud dovolání obviněného R. H. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258, podle § 265i odst. 1 písm. b) tř. ř. jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Shora již bylo uvedeno, že dovolání může obviněný podat pouze prostřednictvím obhájce, neboť tento mimořádný opravný prostředek vyžaduje přesné obsahové náležitosti. Jejich nedodržení znamená odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (dovolání nesplňuje náležitosti dovolání) a tudíž klade v této oblasti vyšší nároky na znalost práva, neboť případné nedostatky také mohou značně limitovat přezkumnou činnost Nejvyššího soudu. Tak tomu bylo i v dané trestní věci, kdy se obviněným (stejně jako obhájkyni) dostalo poučení nejen v usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 8. 2003, č. j. 12 To 178/2003-258 a 263, ale také již zmíněnou výzvou předsedy senátu soudu prvního stupně. I přes uvedená poučení a výzvy bylo odkazováno např. na neexistující ustanovení např. § 265 odst. 1 písm. d), či písm. g) bez uvedení, zda se jedná o znění trestního zákona či trestního řádu, kde by event. mohlo jít o písařskou chybu, pokud by však následně nebylo navrhováno zrušení výše citovaných rozhodnutí podle § 256f tr. zák., které je ustanovením hmotně právním, avšak postup navržený obviněnými (zrušení věci a její vrácení prvoinstančnímu soudu) je v případě dovolání upraveno v trestním řádu, a to § 265k.

Vzhledem k tomu, že dovolání obviněných byla odmítnuta podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. v případě obviněné M. H. a podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. v případě obviněného R. H., nemusel Nejvyšší soud věc meritorně přezkoumávat a o odmítnutí dovolání rozhodl v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. února 2004

Předseda senátu

JUDr. Jan Engelmann