7 Tdo 1197/2003
Datum rozhodnutí: 23.10.2003
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1197/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 10. 2003 o dovolání obviněného R. M., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 10 To 116/2003, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 3 T 622/2002 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. M. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný R. M. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2003, sp. zn. 10 To 116/2003, jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 4. 2. 2003, sp. zn. 3 T 622/2002. Tímto rozsudkem byl uznán vinným trestnými činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. a), d) tr. zák., maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a odsouzen podle § 201 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na osm měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 49 odst. 1 tr. zák., § 50 odst. 1 tr. zák. byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na tři léta.

Podle zjištění Okresního soudu v Mělníku se obviněný trestných činů dopustil tím, že v M. dne 1. 6. 2002 ve 4:30 hod. řídil po předchozím požití alkoholických nápojů se zjištěnou hladinou 2,41 g/kg alkoholu v krvi v M. osobní automobil zn. JAGUAR XJ6, vypůjčený od M. Ř., avšak v důsledku působení alkoholu nezvládl řízení, narazil do zaparkovaného osobního automobilu zn. VW Golf M. F., pokračoval v jízdě, až čelně narazil do zdi domu č. 790 v ul. Legionářů, a tak na vozidle zn. JAGUAR XJ6 způsobil vlastníkovi vozidla obchodní společnosti CCB Leasing, s. r. o., škodu ve výši nejméně 250.896,- Kč, přičemž motorové vozidlo řídil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 27. 7. 1999, sp. zn. 2 T 227/99, který nabyl právní moci téhož dne, odsouzen pro trestné činy ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 písm. a), d) tr. zák. a maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn dne 12. 6. 2001, a k trestu zákazu činnosti spočívajícímu v zákazu řízení všech motorových vozidel na pět let.

Obviněný podal dovolání v rozsahu odpovídajícím výroku o vině i výroku o trestu a odkázal v něm na dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Vytkl, že soudy nepostupovaly důsledně v souladu s ustanovením § 2 odst. 5 tr. ř., že se neřídily zásadou in dubio pro reo a že o jeho vině nesprávně rozhodly jen na podkladě nepřímých důkazů. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze i rozsudek Okresního soudu v Mělníku zrušil a aby sám ve věci rozhodl, případně aby Krajskému soudu v Praze přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo ve skutečnosti podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z dikce citovaného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní. V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle § 265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.

Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil toliko námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Okresní soud v Mělníku a z nichž vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Praze. Vyjádřil přesvědčení, že nebyly provedeny důkazy, na základě nichž by bylo možno učinit spolehlivý závěr o jeho vině, poněvadž ani jeho doznání nezbavilo soudy povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. Vytkl zejména, že soudy nerespektovaly důsledně zásadu in dubio pro reo a že rozhodnutí o jeho vině opřely toliko o nepřímé důkazy.

Je tak evidentní, že obviněný dovolání založil na skutkových námitkách, jimiž se primárně domáhal změny skutkových zjištění, a následně ze změny skutkových zjištění vyvozoval, že se trestných činů nedopustil. Vůči právnímu posouzení skutku, jak byl zjištěn soudem, žádnou konkrétní námitku neuplatnil. Vady, které napadenému usnesení a předcházejícímu řízení vytýkal, mají povahu vad skutkových, resp. procesně právních, nikoliv hmotně právních.

Ačkoli tedy obviněný formálně deklaroval dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil námitky skutkové, které nejsou způsobilé nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle § 265b tr. ř. obsahově naplnit. Protože dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž na jeho podkladě podle § 265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. října 2003

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec

Vypracovala:

JUDr. Věra Kůrková