7 Tdo 117/2002
Datum rozhodnutí: 21.05.2002
Dotčené předpisy:




7 Tdo 117/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 5. 2002 o dovolání obviněného F. F., roz. P., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 14 To 273/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 1 T 78/2001 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 1 T 78/2001, byl obviněný F. F., roz. P., uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., kterého se měl dopustit tím způsobem, že dne 27. 3. 2001 kolem 19.45 hod. v obci K., okres T., na parkovišti před budovou místní restaurace požadoval po M. B. peníze, a posléze jej fyzicky napadl tak, že jej nejméně třikrát udeřil pěstí do obličeje, čímž mu způsobil zranění ve formě zhmoždění obličeje a zlomeniny nosních kůstek, vzápětí mu pak ze zadní kapsy kalhot odcizil peněženku s finanční částkou kolem 500,- Kč a občanský průkaz . Obviněný byl za trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, když pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. b), odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Odvolání obviněného a jeho matky byla podle § 256 tr. ř. usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 14 To 273/2001, zamítnuta.

Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 14 To 273/2001, podal obviněný prostřednictvím své obhájkyně dovolání.

Dovolání, které bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.) je podáno z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V podaném dovolání obviněný namítl, že skutek, pro který byl uznán vinným trestným činem loupeže nevykazuje znaky tohoto trestného činu, ale znaky trestného činu výtržnictví podle § 202 tr. zák. Tento svůj závěr opírá obviněný o to, že podle jeho názoru soud hodnotil důkazy v rozporu s ustanovením § 2 odst. 2 tr. ř. v jeho neprospěch . Vzhledem k tomu, že ani odvolací soud na jeho námitku, že svým jednáním nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu loupeže nereagoval a jeho odvolání zamítl, domáhá se nápravy z důvodů shora uvedených cestou dovolání. Po lhůtě stanovené zákonem doplnil obviněný dovolání o další důvod, a to důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř.

S ohledem na skutečnosti výše uvedené obviněný v petitu dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání a rozhodnutí nebo napadené rozhodnutí zrušil a rozhodl tak, že obviněného uzná vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a uloží mu přiměřený trest odnětí svobody.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut opravný prostředek proti rozsudku, bylo podáno ve lhůtě stanovené zákonem a osobou k podaní dovolání oprávněnou.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. vyplývá, že tento dovolací důvod spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Z obsahu dovolání je však zcela zřejmé, že obviněný své závěry opírá o namítané skutkové vady, když dovoláním oběma soudům vytýká, že nesprávně hodnotily provedené důkazy. Vzhledem k výše uvedenému musí Nejvyšší soud uvést, že v případě dovolání podaného z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. musí vycházet ze skutkového zjištění soudu a v návaznosti na zjištěný skutkový stav hodnotit správnost hmotněprávního posouzení. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. byl obviněným uplatněn v rozporu s ustanovením § 265f odst. 2 tr. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání.

S přihlédnutím ke skutečnostem shora uvedeným dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod je spatřován podle obsahu dovolání ve skutkových vadách, nikoli v zákonem vymezeném důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nebylo dovolání podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s ustanovením § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. tak, že dovolání obviněného odmítl. Za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. května 2002



Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann