7 Tdo 1105/2002
Datum rozhodnutí: 08.01.2003
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1105/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. ledna 2003 o dovolání obviněného Ing. V. U., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2002, sp. zn. 11 To 234/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 11 T 319/2000, t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný Ing. V. U. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2002, sp. zn. 11 To 234/2002, jímž byl z podnětu odvolání státního zástupce podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 4. 3. 2002, sp. zn. 11 T 319/2000, ohledně obviněného Ing. V. U. ve výroku o trestu a za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. byl obviněnému podle § 247 odst. 3 tr. zák. za použití § 58 odst. 1, § 60 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání 32 (třiceti dvou) měsíců s dohledem. Podle § 60a odst. 2 tr. zák. byla obviněnému stanovena zkušební doba v trvání tří let a podle § 59 odst. 2 tr. zák. byla obviněnému uložena jako podmínka pro osvědčení povinnost, ve zkušební době uhradit poškozené firmě B., s. s., s.r.o., se sídlem P., K. 5a, způsobenou škodu ve výši 303.176,- Kč. Odvolání obviněného a jeho manželky byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta. Dovolání obviněný podal z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s poukazem na to, že oba soudy nesprávně vyhodnotily provedené důkazy . V písemně rozvedeném dovolání obviněný poukazuje na to, že soudy obou stupňů při rozhodování o vině (ad 1 rozsudku okr. soudu) vycházely z výpovědi spoluobviněného K. Při hodnocení důkazů vycházely soudy zejména z nevěrohodných výpovědí, které nebyly řádně prověřeny a měly podle názoru soudů vinu obviněného prokazovat, aniž by přitom soudy braly v úvahu také skutečnosti svědčící ve prospěch obviněného. Ve vztahu k tomuto skutku poukázal obviněný rovněž na to, že od samého počátku vyšetřování se hájil tím, že se uvedeného trestného činu nedopustil, a byl to právě on, kdo trestnou činnost zjistil a oznámil. Pokud jde o jednání, kterým byl uznán vinným (ad 2 rozsudku), zde obviněný vyslovil své přesvědčení, že se nemohlo jednat o trestný čin krádeže podle § 247 tr. zák. vzhledem k tomu, že zboží neodcizil a ani odcizit nemohl, neboť ve skladu nebylo vůbec evidováno, podle názoru obviněného se mohlo jednat o trestný čin podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a) tr. zák. Závěrem podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozsudky zrušil a Okresnímu soudu v Chrudimi přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Takto vymezený dovolací důvod znamená, že dovoláním lze namítat, že skutek, který byl zjištěn soudem, byl nesprávně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli nešlo o trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Není však možné namítat, že skutek byl zjištěn nesprávně, že důkazy byly hodnoceny vadně, že dokazování bylo neúplné apod. To znamená, že dovoláním je možné vytýkat jen vady právní, pokud jde o kvalifikaci zjištěného skutku, ale není možné vytýkat vady skutkové.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou /§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř./ prostřednictvím obhájce (§ 265d odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě stanovené zákonem (§ 265e odst. 1 tr. ř.).

V posuzovaném případě opřel obviněný své dovolání v celém rozsahu jen o skutkové námitky, které směřovaly proti tomu, v jakém rozsahu soudy hodnotily provedené důkazy, zejména výpověď spoluobviněného L. K..

Obviněný byl uznán vinným pokračujícím trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zák., který spáchal částečně sám a částečně ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Stalo se tak na základě zjištění, že obvinění (ad 1) společně po vzájemné dohodě, v době od 20. května 1998 do 24. června 1998 odcizili ze skladu společnosti B. s.r.o., závod Ch. v Ch. na okrese Ch. vyvezením na osmi nákladních automobilových soupravách nejméně 39.575 ks střešních tašek typu římská taška , když P. B. zajišťoval přepravu a další odbyt střešních tašek převážně na území J. M., Ing. V. U. přepravoval tzv. balící listy a L. K. na příkaz Ing. V. U. vystavoval pro potřeby vyskladnění tzv. náhradní doklady, tj. doklady pro interní přepravu, bez následného jejich zadání do počítačové sítě všech skladů společnosti B. na území České republiky a bez jejich následné archivace, (ad 2) sám v přesně nezjištěné době v měsíci červnu 1998 odcizil ze skladu B. s.r.o. P., závod Ch. v Ch. na okrese Ch. 264 ks tzv. alpských tašek a 32 ks krajových tašek, čímž jmenované společnosti způsobili škodu ve výši 8.379,80 Kč. Soudy dospěly k závěru, že skutek, jak byl na základě provedených důkazů zjištěn a shora popsán, je možno právně kvalifikovat pouze jako pokračující trestný čin krádeže. S tímto zjištěním soudů obviněný v podaném dovolání nesouhlasil a domáhal se jeho změny, a to na podkladě jiného hodnocení důkazů. Takto pojatým dovoláním se však obviněný ocitl mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Námitka, že jednání (ad 2) mělo být posouzeno jako trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák., není v daném případě námitkou právní ve smyslu dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť obviněný tuto námitku nevztahoval ke skutkovému stavu, který byl učiněn soudy. Ze strany obviněného šlo o námitku skutkovou, protože obviněný sledoval změnu skutkových zjištění soudů a svou námitku vázal na jiný skutkový stav, než ze kterého vycházely soudy.

S ohledem na skutečnosti shora uvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. /dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl deklarován pouze formálně/, a proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházející přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř.

O odmítnutí dovolání rozhodl Nejvyšší soud v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 8. ledna 2003

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann