7 Tdo 1103/2005
Datum rozhodnutí: 30.08.2005
Dotčené předpisy: § 175 odst. 2 písm. a) tr. zák., § 9 odst. 1 písm. a) tr. ř.




7 Tdo 1103/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. 8. 2005 dovolání obviněného JUDr. M. V., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2005, sp. zn. 4 To 284/2005, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Strakonicích pod sp. zn. 3 T 94/2004 a rozhodl t a k t o :

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j í usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2005, sp. zn. 4 To 284/2005, a rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 3. 2. 2004, sp. zn. 3 T 94/2004.

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu ve Strakonicích přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 3 T 94/2004, byl obviněný JUDr. M. V. uznán vinným pokusem trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 175 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2002 a odsouzen k trestu odnětí svobody na tři roky s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu tří let při současném vyslovení dohledu nad obviněným.

Podle zjištění Okresního soudu ve Strakonicích spáchal obviněný pokus uvedeného trestného činu v podstatě tím, že v trestní věci obviněných B. B. a F. S., vedené nejprve u Policie České republiky O. ú. v. ve S. pod ČVS OVST-600/99 a poté u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 22/2001, dne 10. 4. 2000 před vyšetřovatelem v postavení svědka, dne 8. 2. 2004 před vyšetřovatelem při konfrontaci svědků a dne 20. 2. 2002 u hlavního líčení před soudem jako svědek, vždy po řádném poučení podle § 99 tr. ř., § 100 tr. ř., § 101 tr. ř. včetně poučení o následcích křivé výpovědi podle § 175 tr. zák., uvedl ohledně okolností, na kterých záviselo rozhodnutí o vině, taková tvrzení ve prospěch obviněných, která byla v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 4 To 13/03, jímž bylo rozhodnuto o odvoláních obviněných proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 11. 2002, sp. zn. 20 T 22/2001, označena jako nevěrohodná, přičemž na základě těchto tvrzení mohla být způsobena škoda ve výši 1.500.000,- Kč jiným osobám, tj. pokud by soudy vycházely z jeho výpovědí.

Odvolání obviněného JUDr. M. V. podané proti výroku o vině i trestu bylo usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 5. 2005, sp. zn. 4 To 284/2005, podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný JUDr. M. V. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, a to v celém rozsahu, v němž bylo zamítnuto jeho odvolání. Toto rozhodnutí tedy napadl v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Vytkl nesprávné právní posouzení skutku s tím, že jeho jednání po formální stránce nenaplňovalo znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným, resp. jeho pokusu. Namítl, že pokud Okresní soud ve Strakonicích zjistil, že jím uváděné skutečnosti v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 22/2001 soudy v rámci volného hodnocení důkazů považovaly za nevěrohodné a naopak skutečnosti uváděné jinými svědky za přesvědčivější, nelze z toho vyvodit, že jeho výpověď byla nepravdivá ve smyslu § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák. Zpochybnil správnost právní kvalifikace skutku i v tom směru, že byl posouzen jako pokus trestného činu, a vyjádřil názor, že jde o verbální trestný čin, který lze spáchat jen jako dokonaný trestný čin. Nesouhlasil s tím, že by jednal v přímém úmyslu, a uvedl, že ten by musel být dán i ve vztahu k tzv. kvalifikované skutkové podstatě, tj. ve vztahu k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby. Podle obviněného nebyla splněna ani materiální podmínka pro posouzení skutku též podle § 175 odst. 2 tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3, 4 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

Trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2002 se dopustil mimo jiné ten, kdo jako svědek před soudem nebo před vyšetřovatelem, pokud konal přípravné řízení podle trestního řádu, uvedl nepravdu o okolnosti, která měla podstatný význam pro rozhodnutí.

Zákonný znak spočívající v tom, že pachatel uvede nepravdu , je naplněn tehdy, jestliže ve své výpovědi v postavení svědka tvrdí něco, co odporuje skutečnosti. Předpokladem závěru, že tento zákonný znak byl jednáním pachatele naplněn, je zjištění soudu, který rozhoduje o vině trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, jaký je skutečný stav toho, o čem pachatel v postavení svědka vypovídal. Závěr o naplnění uvažovaného zákonného znaku pak je výsledkem porovnání tohoto zjištění s obsahem tvrzení pachatele v postavení svědka. Podle povahy věci a okolností konkrétního případu lze připustit i to, že skutečný stav toho, o čem pachatel v postavení svědka vypovídal, nelze zjistit, ovšem pak je nezbytným předpokladem závěru o naplnění zákonného znaku uvede nepravdu zjištění soudu, který rozhoduje o vině trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, že je jednoznačně a bez pochybností vyloučeno, aby stav toho, o čem pachatel v postavení svědka vypovídal, byl ve skutečnosti takový, jak ve výpovědi tvrdil. Oběma naznačeným variantám je společné to, že naplnění zákonného znaku uvede nepravdu musí mít skutkový podklad ve zjištěních toho soudu, který rozhoduje o vině trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

V posuzované věci Okresní soud ve Strakonicích neučinil žádné vlastní zjištění, které by bylo podřaditelné pod zákonný znak uvede nepravdu ve smyslu znaků trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Ve výroku o vině a nakonec i v odůvodnění rozsudku chybí jakékoli zjištění Okresního soudu ve Strakonicích ohledně toho, jaký byl skutečný stav toho, o čem obviněný vypovídal jako svědek v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 22/2001, resp. zjištění, že je jednoznačně a bez pochybností vyloučeno to, co obviněný ve svých svědeckých výpovědích tvrdil. Tato zjištění Okresní soud ve Strakonicích nahradil pouhým konstatováním, že výpovědi, které obviněný učinil jako svědek v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 22/2001, soud prvního stupně i odvolací soud označily za nevěrohodné. Tím Okresní soud ve Strakonicích pouze zjistil, jak soudy, které rozhodovaly ve věci, v níž obviněný vypovídal jako svědek, hodnotily jeho výpověď, avšak sám tím nezjistil nic o skutečném stavu toho, o čem obviněný vypovídal v postavení svědka. V trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 22/2001 soudy hodnotily v podstatě dvě skupiny důkazů, a to výpovědi obviněných a svědeckou výpověď obviněného JUDr. M. V. na straně jedné a výpovědi poškozených a některých dalších svědků na straně druhé. Z odůvodnění rozhodnutí soudů je patrno, že podkladem skutkových zjištění se staly výpovědi poškozených a výpovědi svědků podporujících výpovědi poškozených, protože soud prvního stupně podle odvolacího soudu variantu obviněných podporovanou svědectvím JUDr. M. V. nepovažoval důvodně za věrohodnou , resp. protože za důvěryhodnou není možno považovat ani výpověď JUDr. M. V. , příp. protože o věrohodnosti JUDr. M. V. jako svědka nesvědčí ani jeho výpověď apod.

Okresní soud ve Strakonicích nemohl naplnění zákonného znaku uvede nepravdu ve smyslu § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2002 shledat v tom, že soudy, které rozhodovaly v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 20 T 22/2001, označily výpověď obviněného JUDr. M. V. v postavení svědka za nevěrohodnou, a to již proto, že výpověď, která je nevěrohodná, nemusí být bez dalšího nutně zároveň nepravdivá. Rozdíl je v tom, že pouhá nevěrohodnost vyjadřuje i jen pochybnosti o pravdivosti, zatímco nepravdivost znamená jistotu, že tvrzení je v rozporu se skutečností. Znovu je třeba připomenout, že předpokladem pro to, aby výpověď mohla být považována za nepravdivou, je zjištění skutečného stavu toho, o čem byla výpověď učiněna, přičemž toto zjištění musí učinit soud, který rozhoduje o vině trestným činem křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku.

Krajský soud v Českých Budějovicích, který rozhodoval o odvolání obviněného proti rozsudku Okresního soudu ve Strakonicích, si zřejmě byl vědom rozdílu mezi pojmy nepravda a nevěrohodnost a snažil se tento rozdíl překlenout úvahou, podle níž se v dané věci jednalo o synonyma, tj. slova téhož významu. Avšak i Krajský soud v Českých Budějovicích nesprávně akceptoval to, že nepravdivost výpovědi obviněného, kterou učinil v postavení svědka, nevyvodil Okresní soud ve Strakonicích ze svých vlastních zjištění, nýbrž z pouhého odkazu na to, jak tuto výpověď hodnotily soudy v trestní věci, v níž obviněný vystupoval jako svědek. Podle Krajského soudu v Českých Budějovicích v oné věci pravomocnými rozhodnutími obecných soudů bylo konstatováno prokázání opaku , tj. opaku toho, co tvrdil obviněný v postavení svědka. Z toho je patrno, že Krajský soud v Českých Budějovicích v řízení proti obviněnému JUDr. M. V. považoval pravomocné rozhodnutí soudů v trestní věci proti obviněným B. B. a F. S. za závazné v otázce významné pro posouzení viny obviněného JUDr. M. V. To je v rozporu s tím, jak je třeba posuzovat předběžné otázky za situace, kdy tu je o předběžné otázce pravomocné rozhodnutí soudu. Podle § 9 odst. 1 tr. ř. jsou orgány činné v trestním řízení takovým rozhodnutím vázány, pokud nejde o posouzení viny obviněného. Z toho à contrario vyplývá, že pokud jde o posouzení viny obviněného, to znamená pokud je posuzovaná předběžná otázka významná pro posouzení viny obviněného, nejsou orgány činné v trestním řízení pravomocným rozhodnutím o předběžné otázce vázány a posoudí si ji samy. Tím je jen podporován závěr Nejvyššího soudu, že v řízení proti obviněnému JUDr. M. V. pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku měl Okresní soud ve Strakonicích otázku, zda obviněný v postavení svědka v trestní věci obviněných B. B. a F. S. uvedl nepravdu, posoudit na podkladě svých vlastních zjištění a že nemohl tuto otázku vyřešit pouhým odkazem na to, jak výpověď hodnotily soudy v řízení proti obviněným B. B. a F. S.

Je tedy jasné, že výrok o vině obviněného JUDr. M. V., tak jak ho učinil Okresní soud ve Strakonicích, nemůže obstát. Ze stejného důvodu nemůže obstát ani napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, neboť jde o rozhodnutí, které spočívá na nesprávném právním posouzení skutku ve smyslu dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Nejvyšší soud proto z podnětu dovolání obviněného zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, zrušil i rozsudek Okresního soudu ve Strakonicích jako součást řízení, které předcházelo napadenému usnesení, a zrušil také všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu ve Strakonicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud ve Strakonicích odstraní vady vytknuté tímto usnesením Nejvyššího soudu a rozhodne na podkladě svých vlastních zjištění ohledně otázky, zda výpověď obviněného v postavení svědka byla nepravdivá.

Vzhledem k povaze důvodu, pro který Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí nižších soudů, již bylo bezpředmětné, aby se zabýval dalšími námitkami uvedenými v dovolání ohledně otázky pokusu či dokonání trestného činu, ohledně subjektivní stránky činu a ohledně okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. srpna 2005

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec