7 Tdo 1091/2013
Datum rozhodnutí: 30.10.2013
Dotčené předpisy: § 242 odst. 1 bod 2 tr. zák., § 217 odst. 1 písm. a) tr. zák., § 217 odst. 3 písm. b) tr. zák., § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák.



7 Tdo 1091/2013-20

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 30. října 2013 v Brně dovolání obviněného T. P. , proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2013, sp. zn. 6 To 89/2013, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 12/2011, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného T. P. odmítá .

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 11. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, byl obviněný T. P. (dále jen obviněný ) uznán vinným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 alinea druhá tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 v jednočinném souběhu s trestným činem ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, a trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák., ve znění účinném do 30. 6. 2002.

Podle skutkových zjištění soudu spáchal tyto trestné činy tím, že v přesně nezjištěné době od 25. 5. 1998 do června 2000 v P. , H. nám. , v bytě tehdejší družky J. B. , u které bydlel, nejméně v pěti případech vždy v průběhu noci osahával na genitáliích spící tehdy nezletilou J. B. , tak, až ji vzbudil, a dále osahával přes kalhotky na genitáliích spící tehdy nezletilou, P. B. , masturboval u toho, až došlo k jeho ejakulaci na kalhotky a hýždě poškozené, ale nevzbudil ji, a dále v průběhu noci v pokoji obou nezletilých opakovaně sledoval na počítači pornografické filmy, při tom masturboval, čímž opakovaně poškozenou J. B. probudil, dále ponechával v bytě před nezletilými volně odložené pornografické časopisy a na počítači spuštěné pornografické filmy, a to často i v době, kdy se nezletilá J. B. vracela ze školy domů, chodil v bytě jen v tričku bez spodního prádla a často si takzvaně hrál se svým penisem.

Obviněný byl odsouzen podle § 242 odst. 1 tr. zák. za použití § 32 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1, odst. 2 tr. zák. za tyto trestné činy a sbíhající se trestný čin násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a odst. 1 tr. zák. pod bodem I./1) rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 14 T 12/2011, sbíhající se trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 3 T 3/2010, a sbíhající se trestné činy pohlavního zneužívání podle § 242 alinea první tr. zák. a ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. b) tr. zák. č. 140/1961 Sb., účinného do 31. 12. 2009, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, k úhrnnému a souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře dvou roků.

Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř roků. Podle § 59 odst. 2 tr. zák. bylo obviněnému uloženo, aby ve zkušební době podle svých sil a možností uhradil dlužné výživné na svou dceru S. P. a aby řádně a včas platil běžné výživné.

Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu pod písmenem A. z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 14 T 12/2011, výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Rokycanech ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 3 T 3/2010, a výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na tyto výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku soud vyslovil, že se zabírá 29 ks VHS kazet se záznamy z kamerového systému v bytě v P. , H. nám.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. 4. 2013, sp. zn. 6 To 89/2013, k odvolání obviněného a státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 3, která podali proti rozsudku soudu prvního stupně, rozhodl tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl, že se obviněný T. P. při nezměněném výroku o vině trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 alinea druhá tr. zák. účinného do 31. 12. 2009, v jednočinném souběhu s trestným činem ohrožování výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. d) tr. zák. účinného do 31. 12. 2009 a trestným činem ohrožování mravnosti podle § 205 odst. 2 písm. a) tr. zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2002, odsuzuje za tyto trestné činy a za přečiny výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií podle § 192 odst. 2 tr. zákoníku a § 192 odst. 1 tr. zákoníku, jimiž byl uznán vinným pod body I./2., 3. rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 14 T 12/2011, podle § 242 odst. 1 tr. zák. za použití § 32 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. a § 40 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému a souhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře patnácti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání tří let. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. soud uložil trest propadnutí věci, a to 21 ks CD a DVD obsahujících dětskou pornografii, 6 ks paměťových karet, 1 ks flash disku a 1 ks stolního počítače zn. DELL. Současně podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušil výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 3. 2011, sp. zn. 14 T 12/2011, pod bodem I.B, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. V ostatních částech zůstal napadený rozsudek nedotčen (výrok o zabrání věci).

Proti tomuto rozsudku podal obviněný včas dovolání prostřednictvím obhájce Mgr. Pavla Prázného, které se opírá o důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný nejprve poukázal na to, že dovolání se bude zabývat polemikou s právními názory soudů prvního a druhého stupně s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný uvedl, že se neztotožňuje se závěry soudů obou stupňů a namítl, že skutek je promlčen, neboť v řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že domnělá poškozená A. J. s ním neměla pohlavní styk před 15. rokem svého věku, a proto vymezení časového rámce skutku, kterým byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, je nesprávné. Nebyla také naplněna subjektivní stránka trestného činu. Obviněný dodal, že od roku 2001 do konce roku 2004 trávil skoro veškerý čas s I. O. , která by mohla dosvědčit, že v té době neznal A. J. Ačkoliv to obviněný v dovolání výslovně neuvádí, je z jeho obsahu zřejmé, že promlčením skutku mínil promlčení trestního stíhání podle § 67 odst. 1 písm. c) tr. zák. ve věci, v níž podal dovolání, protože podle jeho názoru nedošlo k přerušení promlčecí doby spácháním trestné činnosti vůči poškozené A. J.

Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí v celém rozsahu, zrušil také rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby podle § 265m tr. ř. po zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů sám rozhodl rozsudkem a obviněného zprostil obžaloby.

Nejvyšší státní zástupce ve svém vyjádření uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat a souhlasil s tím, aby o dovolání bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je zřejmé, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou takového posouzení je aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, který zjistily soudy, a nikoli jak skutek prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav věci, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu věci zjištěného soudy. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou skutkové námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu věci, kterou obviněný prosazuje. Dovolání se tudíž nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí soudní instancí. Nejvyšší soud se zabývá z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. otázkou správnosti právního posouzení skutku zásadně ve vztahu k tomu skutkovému stavu věci, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů.

Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že obviněný vznáší námitky proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, kterým byl uznán vinným tím, že od srpna 2004 do 31. 8. 2007 v lese poblíž obce Z. , v domě obviněného ve S. a později v T. , ale i jinde, opakovaně a pravidelně souložil s poškozenou A. J. , a pořídil s ní množství erotických fotografií a videozáznamů, ačkoliv věděl, že je mladší patnácti let. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011, podal obviněný T. P. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 6 To 392/2012, tak, že ho jako nedůvodné podle § 256 tr. ř. zamítl. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 1. 2013, sp. zn. 14 T 12/2011, bylo rozhodnuto o účasti obviněného T. P. na amnestii prezidenta republiky vyhlášené dne 1. 1. 2013, podle jejíhož čl. IV odst. 1 písm. b) se mu promíjí trest uložený rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. 14 T 12/2011 a na obviněného se hledí, jako by nebyl v této věci odsouzen (což se však netýká uloženého ochranného léčení). Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 4 Tdo 605/2013, podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného T. P. , které podal proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 6 To 392/2012, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 12/2011.

Obviněný nevznesl žádné dovolací námitky proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2013, sp. zn. 6 To 89/2013, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 14 T 12/2011. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nenaplňují námitky, které směřují proti jinému než napadenému rozhodnutí.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že námitkou promlčení trestního stíhání z důvodu § 67 odst. 1 písm. c) tr. zák. se Městský soud v Praze zabýval ve svém rozsudku ze dne 3. 4. 2013, sp. zn. 6 To 89/2013, a učinil závěr, že jestliže bylo prokázáno, že obviněný páchal trestnou činnost vůči sestrám J. a P. B. do června 2000, pak trestná činnost vůči poškozené A. J. , která je obdobného charakteru, přerušuje podle § 67 odst. 3 písm. b) tr. zák. promlčení trestního stíhání. Podle § 67 odst. 4 tr. zák. přerušením promlčení počíná nová promlčecí doba.

Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. října 2013

Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek