7 Tdo 1057/2007
Datum rozhodnutí: 12.09.2007
Dotčené předpisy:




7 Tdo 1057/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 12. 9. 2007 o dovolání obviněného J. F., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2007, sp. zn. 50 To 92/2007, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 10 T 61/2005 t a k t o :

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. F. o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný J. F. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 5. 2007, sp. zn 50 To 92/2007, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání a o odvolání státního zástupce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 10 T 61/2005. Dovolání opřel o důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl, že výrok o vině byl založen na jediném přímém důkazu, který podle jeho názoru nepostačoval k uznání viny, a že ostatní důkazy, které měly povahu nepřímých důkazů, rovněž nebyly dostatečné. Zpochybnil skutková zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, a uvedl, že v souladu se zásadou in dubio pro reo měl být zproštěn obžaloby. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal nové projednání a rozhodnutí věci nebo aby ho po zrušení napadeného rozsudku sám zprostil obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace trestního zákona jako hmotně právního předpisu na skutkový stav, který zjistil soud. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat, že skutkový stav, který zjistil soud, nemá znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem, avšak není možné uplatňovat s k u t k o v é námitky, tj. takové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Mimo rámec dovolacího důvodu jsou výhrady proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaké skutkové závěry z nich vyvodil, jak postupoval při dokazování, v jakém rozsahu provedl důkazy apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je vázán jen na výslovně stanovené důvody, mezi nimiž není žádný skutkový důvod, a který je z tohoto hlediska koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.

V posuzované věci byl obviněný uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Takto byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu Plzeň-město, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Plzni, spočíval v podstatě v tom, že obviněný J. F. v baru, kde pracoval jako číšník, se dřevěnou tyčí snažil zasáhnout do hlavy poškozeného J. K., který si dal před hlavu ruku, takže úder dopadl na ruku poškozeného a ten tím utrpěl vychýlené zlomení dolního konce těla loketní kosti.

Obviněný v dovolání neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že uvedený skutkový stav nenaplňuje znaky trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1, 2 písm. c) tr. zák. Pouze takto pojaté námitky by korespondovaly s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný založil dovolání na námitkách, jimiž polemizoval s tím, jak soudy hodnotily svědeckou výpověď poškozeného, výpovědi svědků z řad osob přítomných v baru a svědecké výpovědi dalších osob, zejména policistů, kteří se dostavili na místo. Smyslem námitek obviněného bylo prosadit svou vlastní skutkovou verzi založenou na tvrzení, že se žádného útoku proti poškozenému nedopustil a že zranění poškozeného vzniklo jiným způsobem. Tím se obviněný ocitl mimo meze zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Obviněný sice tento dovolací důvod formálně deklaroval, avšak uplatnil námitky, které ho svým obsahem nenaplňovaly, nekorespondovaly s ním a nebyly pod něj podřaditelné. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. září 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec