7 Tdo 1015/2015
Datum rozhodnutí: 02.09.2015
Dotčené předpisy: § 358 odst. 1 předpisu č. 40/2009Sb.



7 Tdo 1015/2015-15 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 2. září 2015 v Brně dovolání obviněného P. P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 3 T 103/2014, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. P. odmítá .

Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 3 T 103/2014, byl obviněný P. P. (dále jen obviněný ) uznán vinným přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku, který podle skutkových zjištění soudů spáchal tím, že

dne 1. 1. 2014 v době kolem 00:20 hodin v obci Š. na ulici před domem č.p. ....., po předchozím požití alkoholu pomocí neustanovené kulové střelné zbraně opakovaně vystřelil kolmo do vzduchu, čímž zasáhl a přerušil drát elektrického vedení fázového vodiče AlFe 50 a poškodil další vodící drát elektrického vedení před domem č.p. ...., v důsledku čehož došlo ke krátkodobému výpadku elektrického proudu v ulici, čímž poškozené společnosti E.ON Česká republika, s. r. o., IČ: 25733591, se sídlem F. A. Gerstnera 2156/6, České Budějovice, způsobil škodu ve výši 447,13 Kč.

Za tento přečin byl podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců a podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu odnětí svobody podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku.

Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání, o němž rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného zamítl jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Kovaříka včas dovolání opírající se o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uvedl, že rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení (nesprávném hodnocení otázky protiprávního jednání a otázky zavinění) s tím, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Namítl, že nedošlo k hrubému narušení veřejného pořádku s ohledem na dobu oslav nového roku. Obviněný považuje za vadu, že se soud nevypořádal s jeho obhajobou, pokud jde o důkaz odborným vyjádřením doc. Ing. Komendy, CSc. Rozsudek soudu prvního stupně je podle názoru obviněného nepřezkoumatelný. V řízení také došlo k porušení zásady bezprostřednosti, podle níž mohou soudy hodnotit jen důkazy, které byly před ním provedeny. V závěru obviněný namítá, že závěry soudů obou stupňů jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními a z odůvodnění jejich rozhodnutí neplyne vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry. Obviněný neodůvodnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.

Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu jeho dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 3. 2015, sp. zn. 4 To 27/2015, a též vadné řízení mu předcházející a podle § 265 l odst. 1 tr. ř. přikázal věc Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného nevyjádřil.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Pokud je dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení skutku , rozumí se tím aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. V dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí lze namítat, že skutkový stav, který zjistily soudy, nenaplňuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Je tedy možné vytýkat právní vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudy. Mimo dovolací důvod jsou skutkové námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny ve skutkových zjištěních soudů a nahrazení těchto zjištění jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje. Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů, jak postupovaly při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedly dokazování apod. Znovu je třeba zdůraznit povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku, kterýž je určen k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí. Z podnětu dovolání podaného s odkazem na ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se Nejvyšší soud otázkou správnosti právního posouzení skutku zabývá ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který zjistily soudy prvního a druhého stupně, a zásadně nepřihlíží k námitkám proti skutkovým zjištěním soudů. V případě jiného nesprávného hmotně právního posouzení (tj. jiného, než je právní posouzení skutku) se jedná rovněž o aplikaci norem hmotného práva na skutkové okolnosti zjištěné soudy prvního a druhého stupně. Ani tato varianta dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nepřipouští uplatnění skutkových námitek.

Nejvyšší soud zjistil, že obviněný uplatnil primárně skutkové námitky, které svým obsahem nenaplňují uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný nesouhlasí s tím, že odvolací soud považoval skutková zjištění za správná a úplná a vytýká, že odvolací soud postupoval v rozporu s přezkumnou povinností podle § 254 odst. 1 tr. ř. Domnívá se, že skutková zjištění soudů obou stupňů jsou v extrémním nesouladu s provedenými důkazy. Z obsahu dovolání je zřejmé, že obviněný zcela popírá, že střílel ze zbraně, a od této hlavní námitky odvíjí další námitky, které vyúsťují v závěr, že nespáchal žalovaný přečin.

Nejvyšší soud jako soud dovolací musí při přezkumné činnosti vycházet z konečného skutkového zjištění, které učinily soudy nižších stupňů a nemůže přihlížet k námitkám, které zpochybňují skutková zjištění. Dovolací soud nepřisvědčil námitce obviněného, pokud jde o provedení důkazu Stanoviskem k možným nežádoucím účinkům zábavné pyrotechniky ze dne 15. 10. 2014, které zpracoval znalec doc. Ing. Jan Komenda, CSc., a jeho hodnocením soudy. Tato námitka směřuje proti hodnocení důkazů, které upravuje trestní řád v ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. , a nelze ji proto podřadit pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. Jen pro úplnost, aniž by se Nejvyšší soud zabýval touto námitkou, dodává, že z odůvodnění napadeného usnesení vyplývá, že odvolací soud poukázal na to, že zpracovatel zmíněného stanoviska zdůraznil, že neměl k dispozici stopy zajištěné na místě činu ani jiné věcné důkazy, a proto posuzoval účinky zábavné pyrotechniky jen obecně z technického a balistického hlediska. Naproti tomu z odborného vyjádření na č. l. 19 až 20 trestního spisu vyplývá, že k přerušení vodiče elektrického napětí došlo zásahem jednou střelou pravděpodobně vystřelenou z opakovací kulovnice, přičemž zbraň takového typu, a sice ZG 47, ráže 8 x 57 JS, vydal obviněný. Nejvyšší soud dodává, že poškozená společnost E.ON Česká republika, s. r. o, Regionální správa, Husova 1, Hodonín, se nepřipojila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody proti obviněnému, protože obviněný projevil vůli zaplatit způsobenou škodu (č. l. 33 a 35 spisu). Obviněný tedy chtěl nahradit škodu, kterou údajně nezpůsobil, což je podivuhodné. Nejvyšší soud nezjistil žádný, natož extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními.

Obviněný spatřuje extrémní nesoulad mezi ,,(ne)provedenými důkazy ohledně subjektivní stránky žalovaného přečinu a tím, že odvolací soud uvedl v odůvodnění svého rozhodnutí, že obviněný jednal přinejmenším v nepřímém úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku. Obviněnému je třeba přisvědčit v tom, že odvolací soud, jestliže shledal v jednání obviněného zavinění ve formě nepřímého úmyslu podle § 15 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku, nadbytečně uvedl slovo ,,přinejmenším . Nejvyšší soud konstatuje, pokud jde o námitku obviněného o porušení práva na spravedlivý proces podle § 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, že toto právo nebylo v trestní věci obviněného dotčeno. Právo nelze vykládat tak, že garantuje úspěch v řízení nebo zaručuje právo obviněného na rozhodnutí, které odpovídá jeho představám. Uvedeným právem je zajišťováno právo na spravedlivé soudní řízení, v němž se uplatní všechny zásady soudního rozhodování podle zákona v souladu s ústavními principy (srov. usnesení Ústavního soudu zp. zn. II. ÚS 681/04).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a proto dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí o dovolání učinil v neveřejném zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

Poučení : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. září 2015
JUDr. Jindřich Urbánek
předseda senátu