7 Td 72/2016
Datum rozhodnutí: 11.01.2017
Dotčené předpisy: § 25 tr. ř.



7 Td 72/2016-I.-10
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 11. ledna 2017 v neveřejném zasedání návrhy Obvodního soudu pro Prahu 5 , na odnětí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 37 Nt 334/2016, a jejich přikázání jinému věcně příslušnému soudu v obvodu mimo obvod Vrchního soudu v Praze, které jsou u Nejvyššího soudu vedeny pod společnou sp. zn. 7 Td 72/2016, a rozhodl takto:

Podle § 25 tr. ř. se Obvodnímu soudu pro Prahu 5 odnímají věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 37 Nt 334/2016, a přikazují se Okresnímu soudu v Ústí nad Labem.

O d ů v o d n ě n í :

Dne 27. 12. 2016 byly Nejvyššímu soudu předloženy k rozhodnutí o delegaci podle § 25 tr. ř. tři návrhy Obvodního soudu pro Prahu 5, na odnětí věcí vedených u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 37 Nt 334/2016, a jejich přikázání jinému věcně příslušnému soudu v obvodu mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze. Tyto návrhy byly u Nejvyššího soudu vedeny pod sp. zn. 7 Td 72/2016, sp. zn. 7 Td 73/2016 a pod sp. zn. 7 Td 74/2016. Protože tyto tři návrhy se týkají řízení ve stadiu prověřování v téže trestní věci, rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 11. 1. 2017 podle § 23 odst. 3 tr. ř. per analogiam o spojení těchto věcí s tím, že společné řízení o nich bude nadále vedeno u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 72/2016.

V předložených návrzích soudce Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále též jen obvodní soud) uvedl, že se jedná o návrhy státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, vedené v režimu utajení Vyhrazené , které se, vedle osoby působící u jednoho z pražských obvodních soudů, týkají i osoby působící na trestním úseku u Městského soudu v Praze a lze také předpokládat podání i dalších obdobných návrhů týkajících se dalších osob působících u tohoto soudu, resp. u soudů nižšího stupně. Rovněž uvedl, zda by z důvodu širší personální provázanosti nebylo vhodné, aby v předmětné věci rozhodoval v přípravném řízení některý z okresních soudů v působnosti jiného vrchního soudu než Vrchního soudu v Praze. Protože za dané situace podle obvodního soudu není vhodné, aby v této trestní věci rozhodoval v přípravném řízení kterýkoliv ze soudů v obvodu Městského soudu v Praze, navrhl Obvodní soud pro Prahu 5, aby mu uvedené věci byly podle § 25 tr. ř. odňaty a byly přikázány jinému věcně příslušnému soudu mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze. Takovým postupem, aby byla založena nová místní příslušnost pro rozhodování soudu v přípravném řízení v této trestní věci.

Protože jiným věcně příslušným soudem, mimo obvod působnosti Vrchního soudu v Praze, je pouze některý z okresních soudů v obvodu Vrchního soudu v Olomouci, je tím k rozhodnutí o návrzích na delegaci věci podle § 25 tr. ř. založena příslušnost Nejvyššího soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízeného podle tohoto ustanovení trestního řádu.

Nejvyšší soud se seznámil s obsahem předmětných návrhů, které jsou vedeny v režimu utajení Vyhrazené a týkají se téže trestní věci prověřování vedené Policií ČR, Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, expoziturou Ústí nad Labem pod č.j. NCOZ-5293/TČ-2016-418401. Po jejich projednání dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu, musí být tedy předně existence určité věci projednávané příslušným soudem a pak existence tzv. důležitých důvodů ve smyslu § 25 tr. ř.

Podle § 26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Podle § 26 odst. 2 tr. ř. soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Jak vyplývá z obsahu předložených návrhů, ve výše uvedené věci byly zahájeny úkony trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že určitou podezřelou osobou působící u jednoho z obvodních soudů v Praze, společně s dosud neustanovenými dalšími osobami, byl jednáním popsaným v návrhu státní zástupkyně spáchán přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. V rámci řízení v uvedené věci byly u Obvodního soudu pro Prahu 5 v souladu s ustanovením § 26 tr. ř. podány státní zástupkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 návrhy na vydání příkazů podle trestního řádu, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. V 289/2016 37 Nt 332/2016, sp. zn. V 290/2016 37 Nt 333/2016 a sp. zn. V 291/2016 37 Nt 334/2016. Tyto návrhy v téže trestní věci, se mimo jiné týkají i osoby působící u Městského soudu v Praze.

Nejvyšší soud, vzhledem k zjištěným závažným okolnostem a podezřením vyplývajícím z předložených utajovaných návrhů, dospěl k závěru, že ve věci jsou důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. Vycházel přitom především z účelu trestního řádu, který je v ustanovení § 1 odst. 1 tr. ř. definován tak, že jeho účelem je upravit postup orgánů činných v trestním řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. K dosažení tohoto účelu zákona je vzhledem k okolnostem případu vhodné a nutné minimalizovat možnosti, aby objasňování věci bylo jakýmkoliv způsobem ovlivňováno, nebo aby bylo mařeno či ztěžováno zjišťování skutečností významných pro trestní řízení. Proto Nejvyšší soud rozhodl podle § 25 tr. ř. tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Pokud Obvodní soud pro Prahu 5 v návrzích na delegaci uvedl, zda by z důvodu širší personální provázanosti nebylo vhodné, aby v předmětné věci rozhodoval v přípravném řízení některý z okresních soudů v působnosti jiného vrchního soudu než Vrchního soudu v Praze, tedy v působnosti Vrchního soudu v Olomouci, Nejvyšší soud vzhledem k dosud ve věci zjištěným skutečnostem, a pouze k obecně tvrzené širší personální provázanosti , nepovažuje takový postup za nutný ani vhodný. Nelze totiž pominout, že účelem určení místní příslušnosti podle § 26 tr. ř. je také požadavek rychlosti provedení úkonů v přípravném řízení, kdy hraje svou roli také snadnější dosažitelnost soudce pro orgány činné v přípravném řízení.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Tímto rozhodnutím se okresní soud, jemuž byla věc přikázána tímto rozhodnutím podle § 25 tr. ř., stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení v dané věci.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. ledna 2017


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu