7 Td 66/2015
Datum rozhodnutí: 04.11.2015
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



7 Td 66/2015-9
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 4. listopadu 2015 v neveřejném zasedání, ve věci žádosti obviněné M. G. , o přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 Nt 2810/2015, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Městský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :
Usnesením ze dne 5. 10. 2015, sp. zn. 3 Nt 2810/2015, předložil Obvodní soud pro Prahu 6 Nejvyššímu soudu návrh na určení místní příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř., v trestní věci obviněné M. G., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici P. R..

Obviněná podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 žádost o přeměnu zbytku nepodmíněného trestu odnětí svobody na trest alternativní, tedy na trest domácího vězení podle § 57a tr. zákoníku.

Obvodní soud pro Prahu 6 je toho názoru, že není příslušný k rozhodnutí o přeměně nepodmíněného trestu odnětí svobody v trest domácího vězení, neboť obviněná byla k nepodmíněným trestům odnětí svobody odsouzena jednak Okresním soudem v Liberci a jednak Městským soudem v Brně, jejichž tresty nyní vykonává. Podle soudu by měl rozhodnutí související s výkonem trestu podle § 315 odst. 2 tr. ř. činit soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 6 není příslušný k rozhodnutí o žádosti obviněné o přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení.

Ustanovení § 333b tr. ř. bylo do trestního řádu zařazeno s účinností od 8. 12. 2012 v souvislosti s novelizací trestního zákoníku zákonem č. 390/2012 Sb. Hmotněprávní podmínky pro přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení jsou upraveny v § 57a tr. zákoníku. Podle tohoto ustanovení může soud po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody přeměnit odsouzenému za přečin zbytek trestu v trest domácího vězení, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností, prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život. Při přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení se každý den nevykonaného zbytku trestu odnětí svobody počítá za jeden den trestu domácího vězení; nejvyšší výměrou trestu domácího vězení stanovenou v § 60 odst. 1 tr. zákoníku soud není vázán. Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 7 Td 42/2015, s odkazem na komentář k trestnímu řádu (viz Šámal, P. a kol. Trestní řád III., Komentář. 7. vydání, Praha: C. H. Beck 2013, str. 3821), k rozhodování podle tohoto ustanovení je příslušný soud, který trest odnětí svobody uložil (§ 315 odst. 2 tr. ř.), neboť zde není zvláštní ustanovení obdobné § 333 odst. 1 tr. ř.

Podle § 77 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, se postupně uložené a dosud zcela nevykonané tresty považují z hlediska výkonu trestu za trest jediný. Toto ustanovení dopadá na situaci, kdy odsouzený vykonává postupně uložené tresty odnětí svobody, přičemž jejich výkon na sebe navazuje. Pro účely výkonu trestu jsou tyto tresty považovány za trest jediný, což má zásadní význam jak pro rozhodování o společném výkonu takových trestů, tak pro přeřazování odsouzených a pro řízení o podmíněném propuštění, stejně jako pro účely zacházení s odsouzenými.

Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je z opisu evidence rejstříku trestů zřejmé, že obviněné byly uloženy postupně dva tresty odnětí svobody, a to trestním příkazem Okresního soudu v Liberci ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 5 T 60/2010, trest odnětí svobody v trvání 9 měsíců, a rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2014, sp. zn. 1 T 85/2014, trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců, s předpokládanou délkou věznění do 7. 8. 2016.

Obviněná podala dne 24. 9. 2015 u Obvodního soudu pro Prahu 6, v jehož obvodu trest odnětí svobody vykonává, žádost o přeměnu zbytku nepodmíněného trestu odnětí svobody v trest domácího vězení. S ohledem na výše uvedené však tento soud není příslušný k projednání věci. Jako soud místně příslušný k projednání věci přichází v úvahu (v souladu s výše uvedeným), v případě postupně uložených na sebe navazujících trestů odnětí svobody, kterýkoliv ze soudů, který jeden z více trestů odnětí svobody uložil. V projednávaném případě se tak může jednat o Okresní soud v Liberci a Městský soud v Brně, které obviněné uložily předmětné tresty odnětí svobody. Jde tak o případ příslušnosti několika soudů. Obdobně jako je v takovémto případě podle § 22 tr. ř. ke konání řízení příslušný ten z několika soudů, u něhož podal státní zástupce např. obžalobu, v případě přeměny trestu odnětí svobody v trest domácího vězení podle § 333b tr. ř. se soudem příslušným k projednání žádosti (resp. návrhu) stane ten z více soudů, u kterého byla žádost podána, případně kterému byla postoupena nepříslušným soudem.

V uvedeném případě byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Jak bylo uvedeno výše, v úvahu tedy přichází příslušnost Okresního soudu v Liberci a Městského soudu v Brně. Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že obviněná má trvalé bydliště v B.. Ve své žádosti o přeměnu zbytku nepodmíněného trestu odnětí svobody v trest domácího vězení (č. l. 2 tr. spisu) uvedla, že má pro případ vyhovění žádosti zajištěno bydlení v místě svého trvalého pobytu, a to u paní M. H., kde by se zdržovala a poskytovala veškerou potřebnou součinnost. Ve své žádosti rovněž odkazuje na stanovisko Magistrátu města Brna, Odboru sociální péče ze dne 15. 6. 2015, vztahující se k hodnocení její osoby.

Na základě toho Nejvyšší soud rozhodl, že příslušný k projednání žádosti obviněné na přeměnu trestu odnětí svobody v trest domácího vězení je Městský soud v Brně, který jednak jeden z dosud nevykonaných trestů odnětí svobody uložil a jednak v jeho obvodu má obviněná trvalé bydliště a má v úmyslu zde vykonávat případně uložený trest domácího vězení.

Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. listopadu 2015


JUDr. Michal Mikláš předseda senátu