7 Td 60/2016
Datum rozhodnutí: 14.12.2016
Dotčené předpisy: § 25 tr. ř.



7 Td 60/2016-12
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud projednal dne 14. prosince 2016 v neveřejném zasedání návrh státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 , ve věci vedené u tohoto státního zastupitelství pod sp. zn. 1 ZN 4458/2016-97, na odnětí věci z jurisdikce Vrchního soudu v Praze a její přikázání některému okresnímu soudu mimo obvod Vrchního soudu v Praze, a rozhodl takt o :

Návrh státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, aby podle § 25 tr. ř. byla věc odňata z jurisdikce Vrchního soudu v Praze a přikázána některému okresnímu soudu mimo obvod Vrchního soudu v Praze, se zamít á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 10. 11. 2016 byl pod sp. zn. 1 ZN 4458/2016-97 Nejvyššímu soudu předložen k rozhodnutí podle § 25 tr. ř., návrh státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, na odnětí věci z jurisdikce Vrchního soudu v Praze, a její přikázání některému okresnímu soudu mimo obvod Vrchního soudu v Praze. Tento návrh se týká úkonů soudu v přípravném řízení.

V předložení návrhu státní zástupkyně odkázala na jeho konkrétní obsah, když vzhledem k vedení návrhu v utajeném režimu Vyhrazené , je tento veden samostatně.

Nejvyšší soud se seznámil s obsahem předmětného návrhu a přiloženého spisu, a po jeho projednání dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Podmínkou pro odnětí věci příslušnému soudu, a její přikázání jinému soudu musí být tedy předně existence určité věci projednávané příslušným soudem a pak existence tzv. důležitých důvodů ve smyslu § 25 tr. ř.

Podle § 26 odst. 1 tr. ř. je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Podle § 26 odst. 2 tr. ř. soud, u něhož státní zástupce podal návrh podle odstavce 1, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu.

Nejvyšší soud již v minulosti konstatoval (např. usnesení sp. zn. 11 Nd 416/2000), že pokud v době rozhodování nejblíže nadřízeného soudu, bylo již řízení u příslušného soudu, jemuž má být věc podle § 25 tr. ř. odňata, byť nepravomocně skončeno, nelze již návrhu na delegaci vyhovět, protože zde není věc, kterou by bylo možno příslušnému soudu odejmout. Totéž platí např. ve vztahu k rozhodnutí soudu o opravném prostředku, kdy rozhodnutím o něm nabylo napadené rozhodnutí právní moci.

V případě nyní projednávaného návrhu státní zástupkyně na delegaci je situace obdobná v tom, že se nejedná o návrh na odnětí konkrétní věci, o níž by měl rozhodnout soud příslušný k provádění úkonů v přípravném řízení podle § 26 odst. 1 tr. ř., ale je navrhována změna příslušnosti soudu k úkonům v přípravném řízení do budoucna, pokud budou další návrhy státního zástupce na konkrétní úkony podány. Postupem podle § 25 tr. ř. ale nelze změnit obecnou příslušnost soudu k úkonům v přípravném řízení do budoucna, bez vztahu ke konkrétní věci (návrhu státního zástupce), tedy aniž by u tohoto soudu byla věc, o které by měl soud rozhodnout. Jak vyplývá z předloženého návrhu na delegaci a přiložených listin, státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 již návrhy na rozhodnutí u soudu příslušného k rozhodnutí podle § 26 odst. 1 tr. ř. podala (viz předložení věci ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 1 ZT 4458/2016-82) a tento soud o nich již také rozhodl. Není tak věc, která by mohla být odňata příslušnému soudu a přikázána k rozhodnutí soudu jinému.

Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Nad rámec tohoto rozhodnutí Nejvyšší soud uvádí, že z předloženého spisového materiálu vyplývají také skutečnosti související s aplikací nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/14. V souvislosti s tím Nejvyšší soud odkazuje na své rozhodnutí ze dne 31. 8. 2016, sp. zn. 7 Td 40/2016, podle kterého se uvedený nález vztahuje pouze na situaci, kdy je třeba vyloučit možnou libovůli při výběru soudu v případě podávání návrhu podle § 26 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. prosince 2016


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu