7 Td 49/2015
Datum rozhodnutí: 02.09.2015
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



7 Td 49/2015-26
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. září 2015 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných D. E. , M. K. , T. G. a Ing. T. H. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 40 T 4/2015, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Brně.

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pobočka v Brně podal dne 22. 5. 2015 u Krajského soudu v Brně obžalobu na obviněné D. E. a M. K. pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku, na obviněného T. G. pro pomoc podle § 24 odst. 1 tr. zákoníku ke zvlášť závažnému zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. zákoníku a na obviněnou Ing. T. H. pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku.
Obvinění se měli zločinů dopustit v podstatě tím, že T. G. , jako revizní technik, vyhotovil ve dnech 12. 11. 2010, 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010 zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení č. ..., č. ..... a č. .... Předmětem revize byly ..., .... a .... blok fotovoltaické elektrárny v katastrálním území P. u. B., měl v revizních zprávách uvádět nepravdivé údaje o celkovém výkonu bloků č. ..., ... a .... dané elektrárny ve výši 3,308 MW, jakož i závěr o tom, že zařízení je z hlediska bezpečnosti schopno bezpečného provozu, ačkoliv věděl, že tato fotovoltaická elektrárna společnosti FVE Petrovice, a. s., v P. u. B. není dokončena a schopna provozu, a také ačkoliv věděl, že uvedené zprávy o výchozích revizích budou použity jako podklady pro Energetický regulační úřad v Jihlavě k vydání potřebné licence, Ing. T. H. , jako vedoucí Stavebního úřadu Městského úřadu v Borovanech provedla 5. 11. 2010 kontrolu této fotovoltaické elektrárny společnosti FVE Petrovice a.s. v P. u. B., o kontrole vyhotovila protokol a následně 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010 vydala Rozhodnutí k předčasnému užívání stavby č. j. MěÚ/SÚ/2554/2010/HL, kterým povolila předčasné užívání této stavby, která je v rozhodnutí přesně specifikována, v rozhodnutí uvedla nepravdivé informace o tom, že kontrolní prohlídka proběhla 5. 11. 2010 a bylo při ní zjištěno, že stavba je provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, dne 17. 12. 2010 pak vydala Rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání pro stavbu Fotovoltaická elektrárna, povolení zkušebního provozu pro tuto stavbu rovněž s údaji přesně v rozhodnutí specifikovanými, v němž uvedla, že při kontrolní prohlídce 17. 12. 2010 stavební úřad zjistil, že stavba je provedena podle projektové dokumentace, takto jednala s vědomím, že její rozhodnutí bude sloužit jako podklad pro udělení licence pro společnost FVE Petrovice, a. s., obvinění M. K. , jako místopředseda představenstva HHI KOMEX, a. s., a D. E. , jako předseda představenstva společnosti FVE Petrovice, a. s., podepsali nepravdivý předávací protokol s datem 12. 11. 2010, podle něhož byly mezi uvedenými společnostmi předány mimo jiné konstrukce s upevněnými fotovoltaickými panely, tím potvrzovali předání podstatné části díla bez konečných terénních úprav umožňující bezpečný provoz fotovoltaické elektrárny P. u. B. s výkonem 3,3MW instalovaných fotovoltaických panelů, ačkoliv věděli, že tato elektrárna nebyla k uvedenému datu dokončena ani z části a že předávací protokol bude podkladem pro vydání licence na Energetický regulační úřad. Tímto způsobem M. K. a D. E. za přispění T. G. záměrně uvedli v omyl Energetický regulační úřad, který na základě nepravdivých údajů rozhodl dne 3. 12. 2010 o udělení licence na výrobu elektřiny č. ...... s nabytím právní moci dne 6. 12. 2010 pro společnosti FVE Petrovice, a. s., a zároveň díky provedení tzv. prvního paralelního připojení k distribuční soustavě společnosti E.ON Distribuce, a. s., dne 30. 12. 2010 tak vznikl společnosti FVE Petrovice, a. s., neoprávněný nárok na garantovanou výkupní cenu pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2010 ve výši 12 150 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let oproti výkupní ceně pro výkupní ceně pro výrobu elektřiny z fotovoltaických zdrojů uvedených do provozu v roce 2011 ve výši 5 500 Kč za vyrobenou MWh po dobu 20 let. Ze závěrečného popisu skutkového děje jednotlivých částí obžaloby pak vyplývá, že za období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2012 byla způsobena společnosti E.ON Distribuce, a. s., se sídlem České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, škoda ve výši 15 450 611 Kč, v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 byla způsobena škoda společnosti E.ON Energie, a. s., rovněž se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, škoda ve výši 7 928 010,70 Kč. Celkem pak, včetně částek odpovídajících odvodům tzv. solární daně, byla v letech 2011 2013 poškozeným způsobena škoda ve výši 43 880 707 Kč, přičemž v průběhu následujících 20 let by se společnost FVE Petrovice, a. s., neoprávněně obohatila o částku cca 160 879 340 Kč na úkor společnosti E.ON Distribuce.

Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29. 7. 2015, sp. zn. 40 T 4/2015, bylo rozhodnuto podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že není pochyb o věcné příslušnosti krajského soudu k projednání věci, Krajský soud v Brně je však přesvědčen, že není místně příslušný k jejímu projednání, když podle § 18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, a z popisu trestného jednání každého ze čtyř obžalovaných je zřejmé, že žádný z nich nejednal bezprostředně v obvodu Krajského soudu v Brně. Obviněný T. G. se měl trestného jednání dopustit jako revizní technik, když místem jeho podnikatelské činnosti je F. n. O., tj. místo, které je v obvodu Krajského soudu Ostrava. Podle krajského soudu tak důvodně lze předpokládat, že T. G. zde vyhotovil všechny tři zprávy o výchozí revizi elektrického zařízení ze dne 12. 11. 2010, 15. 11. 2010 a 24. 11. 2010, byť to v originálech těchto dokumentů přímo uvedeno není (č. l. 2034, 2041, 2048, resp. jejich odpovídající kopie). Nepochybně pak tyto zprávy obviněný vyhotovil poté, co Fotovoltaickou elektrárnu v P. u. B. podrobil fyzické revizi. Důvodně lze předpokládat, že podstatná část jeho trestného jednání také proběhla v P. u. B., tj. v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Pokud jde o trestné jednání obviněné Ing. T. H., ta se jednání dopustila jako vedoucí Stavebního úřadu Městského úřadu v Borovanech, když provedla kontrolu fotovoltaické elektrárny v P. u. B.. V případě obviněné Ing. T. H. nejsou, podle názoru soudu, žádné pochybnosti o tom, že se trestněprávně významného jednání dopustila v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Také vydaná rozhodnutí ze dne 15. 11. 2010 (č. l. 2006), resp. ze dne 24. 11. 2010 (č. l. 2009) prokazují, že se obviněná tohoto jednání dopustila minimálně v B., jako vedoucí stavebního úřadu, když tato rozhodnutí vydala. Obdobného charakteru je pak i rozhodnutí o povolení k předčasnému užívání Fotovoltaické elektrárny, resp. povolení zkušebního provozu ze dne 17. 12. 2010 (č. l. 2001), z něhož je rovněž zřejmé, že jednání obviněné proběhlo právě v B., tj. v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Obvinění M. K. a D. E. měli, podle třetí části obžaloby, jednat trestněprávně významným způsobem tak, že především podepsali předávací protokol s datem 12. 11. 2010 (č. l. 2718), z něhož lze zjistit, že oba obvinění protokol podepsali v P.. Rovněž tomuto dokumentu předcházející smlouva o dílo ze dne 10. 9. 2010, byla oběma obviněnými podepsána v P.. Z výše uvedeného lze podle soudu učinit závěr o tom, že podstatná a zásadní část trestněprávně významného jednání všech čtyř obviněných proběhla mimo obvod Krajského soudu v Brně. Pokud na základě trestného jednání obviněných v závěru rozhodl Energetický regulační úřad, který má sídlo v J., M. n. ..., tj. v obvodu Krajského soudu v Brně, nelze tuto skutečnost podle krajského soudu považovat za rozhodující pro závěr o místní příslušnosti Krajského soudu v Brně. Vzhledem k tomu, že obě společnosti, kterým vznikla škoda, tj. firmy E.ON Distribuce, a. s., i E.ON Energie, a. s., mají shodně sídlo na adrese České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, lze podle soudu učinit další dílčí závěr o tom, že následek trestného jednání obviněných nastal, a v podstatně vyšším rozsahu také měl nastat, v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podle názoru Krajského soudu v Brně vznikly důvodné pochybnosti o tom, že je soudem místně příslušným k projednání obžaloby. Proto rozhodl o předložení této trestní věci Nejvyššímu soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému Krajskému soudu v Brně i Krajskému soudu v Českých Budějovicích, jenž je nejen věcně, ale zejména místně příslušným k projednání této trestní věci.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že v daném případě došlo k jednání i v obvodu Krajského soudu v Brně. Z obžaloby vyplývá, že trestné jednání se skládá z dílčích činností jednotlivých obviněných. Jejich jednání však mělo být vedeno stejným úmyslem, a to vytvořit fiktivní, resp. nepravdivé podklady, na základě nichž by Energetický regulační úřad vydal společnosti FVE Petrovice, a. s., licenci na výrobu elektřiny. Z obsahu trestního spisu je zřejmé, že jednání obviněných spočívající v přípravě podkladů a směřující k výše uvedenému cíli (uvést v omyl Energetický regulační úřad a získat tak neoprávněně licenci na výrobu elektřiny) se uskutečňovalo na různých místech České republiky. Šlo však o jednání, které směřovalo k tomu, aby tyto podklady byly předloženy Energetickému regulačnímu úřadu spolu s žádostí o udělení licence. Teprve předložením nepravdivých podkladů a dokumentů spolu s žádostí o udělení licence, a to na podatelnu Energetického regulačního úřadu v Jihlavě, obvinění uvedli v omyl příslušný úřad, který na základě předloženého vydal společnosti FVE Petrovice, a. s., požadovanou licenci na výrobu elektřiny. Z obsahu trestního spisu vyplývá, že odbor licencí, kam byla podávána žádost za společnost FVE Petrovice, a. s., a který vede řízení o udělování licencí, má adresu v sídle Energetického regulačního úřadu, M. n. .., Jihlava. Pokud obviněný D. E. zajistil doručení potřebných dokumentů uvedenému úřadu, je to součástí jeho jednání, byť tak neučinil osobně, ale prostřednictvím zmocněnce, jak je uvedeno v obžalobě. K jednání naplňujícímu objektivní stránku uvedeného zločinu podvodu tak došlo i v obvodu působnosti Krajského soudu v Brně, a není podstatný názor tohoto soudu, že v jeho obvodu žádný z obviněných nejednal bezprostředně.
Ačkoliv by tedy v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Krajského soudu v Brně, neboť v obvodu tohoto soudu byl uveden v omyl Energetický regulační úřad, a to předložením nepravdivých dokumentů k žádosti o udělení licence na výrobu elektřiny. Tím, že u tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu, byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§ 22 tr. ř.).
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. září 2015

JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu