7 Td 46/2013
Datum rozhodnutí: 28.08.2013
Dotčené předpisy: § 25 tr. ř.



7 Td 46/2013-10

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře pod sp. zn. 9 T 1/2007, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. srpna 2013 návrh obviněného P. T. , na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto :

Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře n e o d n í m á .

O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře ze dne 6. 4. 2010, sp. zn. 9 T 1/2007, byli obvinění JUDr. J. B., JUDr. D. T., PhDr. V. V., Ing. M. J., P. T., L. K., M. M. a K. M., uznáni vinnými trestným činem účasti na zločinném spolčení podle § 163a odst. 1 tr. zákoníku a dalšími trestnými činy, JUDr. M. Č. byla uznána vinnou porušováním povinnosti při správě cizího majetku podle § 255a odst. 1, 2 písm. a) a b) tr. zákoníku. Další obvinění pak byli zproštěni obžaloby.

Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 15. 5. 2012, sp. zn. 6 To 49/2011, tak, že podle § 258 odst. 1 písm. b), d), f) tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce, obviněných JUDr. J. B., JUDr. D. T., PhDr. V. V., Ing. M. J., P. T., L. K., JUDr. M. Č., M. M., K. M., a poškozených společnosti AZUGA, v.o.s., správce konkurzní podstaty úpadce Báňské stavby Most, a.s., a JUDr. Renáty Koutné, správkyně konkursní podstaty úpadce Zemědělské družstvo K. v Č. v likvidaci napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátil soudu prvního stupně, aby učinil nové rozhodnutí.

Podáním, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 30. 7. 2013, obviněný P. T. navrhl podle § 25 tr. ř. odnětí trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře pod sp. zn. 9 T 1/2007 tomuto soudu a její přikázání Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze. Uvedl, že v jeho trestní věci bude u soudu I. stupně probíhat nové hlavní líčení a on bude v rámci svého práva na obhajobu trvat na jeho opakování. Nová jednání u soudu budou spojena s časově, dopravně a finančně náročným dojížděním do města Tábor, na které nemá dostatek prostředků. Obviněný dále poukázal na skutečnost, že nyní bydlí v Praze a většina spoluobviněných má bydliště na území ústeckého kraje. Poukázal rovněž na velké množství svědků (178 svědků) vyslechnutých v prvním hlavním líčení, kteří rovněž nebydlí v obvodu táborské pobočky krajského soudu, na množství znaleckých posudků vypracovaných znalci ve věci, jejichž účast u hlavního líčení bude nutná a kteří jsou převážně z Prahy. S ohledem na nutnost opakovat hlavní líčení odpadá podle obviněného argument proti změně příslušnosti soudu spočívající v tom, že soud je již s věcí obeznámen, neboť podle obviněného není rozdíl mezi opakováním hlavního líčení u Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře a konáním nového hlavního líčení u jiného krajského soudu. Obviněný přitom poukázal na některá rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve kterých došlo k přikázání věci jinému soudu s ohledem na bydliště obviněných a svědků.

Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.

Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svojí povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.

V projednávané věci Nejvyšší soud takové důvody neshledal. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 11 Td 3/2006, byla trestní věc obviněného JUDr. J. B. a spol. ze závažných důvodů odňata Krajskému soudu v Ústí nad Labem a přikázána k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Není sporu o tom, že jde o velice obsáhlou a skutkově náročnou trestní věc, která jak již bylo uvedeno v předchozích rozhodnutích Nejvyššího soudu, zatíží každý soud, kterému bude přidělena. Nejvyšší soud neshledal důvodnými argumenty obviněného ohledně časové, finanční a dopravní náročnosti nového řízení před soudem I. stupně, na které obviněný nemá (jak uvádí) dostatek prostředků. Ačkoliv si nové řízení znovu vyžádá zcela jistě nemalé náklady a časové zatížení všech účastníků řízení, přesto Nejvyšší soud shledává velký význam ve skutečnosti, že je senát 9 T Krajského soudu v Českých Budějovicích pobočka v Táboře s uvedenou trestní věcí podrobně obeznámen, má ji pečlivě nastudovanou a nepochybně tak bude hospodárnější (i přes určité časové období, kdy se soud I. stupně věcí aktivně nezabýval) ponechat uvedenou trestní věc tomuto soudu, než ji přikazovat k projednání jinému soudu, který se bude od počátku seznamovat se spisovým materiálem a souvislostmi uvedeného trestního případu.

V této trestní věci již Nejvyšší soud rozhodoval podle § 25 tr. ř. opakovaně, přičemž takovýto postup musí být odůvodněn důležitými důvody. Takovou povahu ale nemají důvody uváděné nyní obviněným P. T.

Za tohoto stavu nelze považovat návrh obviněného na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. srpna 2013
Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš