7 Td 4/2017
Datum rozhodnutí: 15.02.2017
Dotčené předpisy: § 24 odst. 1 tr. ř.



7 Td 4/2017-7
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 15. února 2017 v neveřejném zasedání, ve věci obviněné E. B. vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 19 T 176/2016, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Šumperku.

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 podala dne 21. 12. 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 5 obžalobu na obviněnou E. B. pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) na základě předchozí ústní dohody o spolupráci, při obchodním zastoupení v oblasti tisku, balení a rozesílání dokumentů, uzavřené s obchodním ředitelem poškozené společnosti Copy General, s. r. o., J. H., na jejímž základě měla tuto společnost počínaje měsícem září 2015 zastupovat jako osoba samostatně výdělečně činná, dne 25. 8. 2015 v ulici Křížová 2598/5, Praha 5, převzala od pracovníka společnosti Copy General, s. r. o., notebook zn. Hewlett Packard, uvedeného výrobního čísla včetně softwaru a dalšího příslušenství v hodnotě 20 000 Kč a mobilní telefon zn. Samsung Galaxy Trend plus, včetně SIM karty s uvedeným účastnickým číslem a dalším příslušenstvím v hodnotě 3 000 Kč, přičemž tyto věci jí byly svěřeny za účelem plnění smluvených pracovních povinností, avšak následně pro poškozenou společnost neuzavřela žádnou zakázku a po ukončení smluvní spolupráce v průběhu měsíce října 2015 i přes opakované výzvy svěřené věci dosud nevrátila, pro poškozenou společnost se stala nekontaktní a svým jednáním tak způsobila poškozené společnosti Copy General, s. r. o., se sídlem Křížová 2598/4, Praha 5, celkovou škodu ve výši 23 000 Kč.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 19 T 176/2016, byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř., § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř., předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 5 není místně příslušný k jejímu projednání. Z popisu skutku není podle soudu zřejmé, že by se obviněná měla svého jednání ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. dopustit v jeho obvodu. Místem, které spojuje obviněnou s obvodem Prahy 5 je místo, kde převzala uvedené věci v ulici Křížova 2598/4, Praha 5, a kde je podle vyjádření poškozeného také faktické sídlo vedení společnosti Copy General, s. r. o. Místem následku je však podle soudu nikoli místo faktického sídla společnosti, ale sídlo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, což je na adrese Senovážné náměstí 871/26, Praha 1. Místo, kde obviněná věci převzala, není podle soudu místem spáchání uvedeného přečinu. Z doznání obviněné je přitom podle soudu zřejmé, že svěřený notebook prodala do bazaru v Zábřehu na Moravě, v obvodu Okresního soudu v Šumperku, a svěřený telefon prodala v nákupním centru Šantovka v Olomouci, v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Podle názoru soudu jsou tyto dva soudy primárně příslušné k projednání věci, přičemž s ohledem na hodnotu prodaných věcí by trestní věc měl projednat Okresní soud v Šumperku. Podle vzniku následku je pak podle soudu příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

Nejvyšší soud, který je uvedeným soudům ve smyslu § 24 tr. ř. nejblíže společně nadřízeným soudem, věc projednal a shledal, že k řízení o trestném činu podle podané obžaloby není příslušný Obvodní soud pro Prahu 5.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení § 18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu.

Podle obžaloby se měla obviněná dopustit přečinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 tr. zákoníku tak, že měla v provozovně společnosti Copy General, s. r. o., v Praze 5, převzít v obžalobě uvedené věci, které jí měly sloužit k výkonu smluvené práce pro poškozenou společnost. Po ukončení spolupráce však obviněná svěřené věci nevrátila a podle svých výpovědí (č. l. 16 a násl. tr. spisu) věci prodala. Notebook do bazaru v Zábřehu na Moravě a svěřený telefon v nákupním centru Šantovka v Olomouci, čímž měla způsobit škodu nikoli nepatrnou na cizím majetku.

Jestliže na základě dosud provedených důkazů je ve výše popsaném skutku spatřován trestný čin zpronevěry, pak tento trestný čin nebyl spáchán již samotným převzetím věcí od poškozené společnosti na adrese její provozovny v Praze 5. Přisvojení si cizí věci, která byla pachateli svěřena, spočívá v jednání, kterým pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla dána do dispozice, a to způsobem, jímž maří účel svěření. Jinak řečeno, pouhé převzetí cizí věci pachatelem s tím, že s ní bude určitým způsobem nakládat, ještě nenaplňuje zákonné znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry. Místo, kde pachatel věc převzal, proto není místem spáchání tohoto trestného činu ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 tr. ř., pokud se liší od místa, kde si pachatel věc přisvojil. Tímto je, místo kde pachatel naložil s věcí v rozporu s účelem svěření.

Z obsahu trestního spisu (konkrétně z výpovědi samotné obviněné na č. l. 16 a násl. tr. spisu) vyplývá, že svěřené věci prodala, a to v Zábřehu na Moravě v obvodu Okresního soudu v Šumperku a v obchodním centru Šantovka v Olomouci v obvodu Okresního soudu v Olomouci. Z těchto skutečností je zřejmé, kde došlo ke spáchání uvedeného trestného činu, na jakém místě došlo k jednání obviněné naplňujícímu objektivní stránku přečinu zpronevěry.

Pokud jde o následek žalovaného přečinu, tedy o způsobenou škodu na cizím majetku, ten v tomto případě nastal na stejném místě, na kterém došlo k jednání pachatele. Takové závěry vyplývají z usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 2. 1998, sp. zn. 11 Nd 23/98, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 16/1999. Nejedná se zde o tzv. distanční delikt, při němž dochází k následku na jiném místě, než na kterém je vykonána trestná činnost.

Jestliže tedy měla obviněná u sebe cizí věci (tj. notebook a telefon), které jí byly poškozeným předány, a později se rozhodla jednat v rozporu s účelem jejích svěření tak, že převzaté věci poškozenému nevrátila a prodala je, čímž mu současně způsobila škodu, nejde o tzv. distanční delikt. Následek (účinek) trestného činu nenastal na jiném místě, než na kterém obviněná vykonala jednání naplňující objektivní stránku skutkové podstaty žalovaného trestného činu.

V úvahu tak přichází příslušnost Okresního soudu v Šumperku k projednání věci, když v obvodu tohoto soudu měla obviněná prodat notebook v hodnotě 20 000 Kč, tedy přisvojit si cizí věc, která jí byla svěřena a způsobit tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Obžaloba byla tedy podána u místně nepříslušného soudu, když místně příslušný soud k projednání věci je Okresní soud v Šumperku.

Na základě těchto důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 15. února 2017

JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu