7 Td 2/2016
Datum rozhodnutí: 27.01.2016
Dotčené předpisy: čl. § 24 odst. 1 tr. ř.



7 Td 2/2016-18

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl dne 27. ledna 2016 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných R. B. K. , roz. B. a R. K. vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 20 T 39/2015, o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Krajský soud v Ostravě.

O d ů v o d n ě n í :

Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích podala dne 22. 12. 2015 obžalobu na obviněné R. B. K. , M. D. a R. K. , pro skutky uvedené v obžalobě, v nichž spatřuje tyto trestné činy: u obviněných R. B. K. a M. D. spolupachatelství ke zločinu loupeže podle § 23 tr. zákoníku k § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (ad 1), spolupachatelství ke zločinu podvodu podle § 23 tr. zákoníku k § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku (ad 2), spolupachatelství k pokusu trestného činu vraždy podle § 9 odst. 2 tr. zákona k § 8 odst. 1 tr. zákona k § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona účinného do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zákon) (ad 3), spolupachatelství ke zločinu krádeže podle § 23 tr. zákoníku k § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku (ad 4), spolupachatelství k přečinu poškození cizí věci podle § 23 odst. 1 tr. zákoníku k § 228 odst. 1 tr. zákoníku (ad 4), spolupachatelství ke zločinu loupeže podle § 23 tr. zákoníku k § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (ad 5), spolupachatelství k přečinu nedovoleného ozbrojování podle § 23 tr. zákoníku k § 279 odst. 1 tr. zákoníku, u obviněného M. D. samostatně trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 1 tr. zákona (ad 3), u obviněného R. B. K. samostatně spolupachatelství ke zločinu loupeže podle § 23 tr. zákoníku § 173 odst. 1 tr. zákoníku (ad 1), spolupachatelství ke zločinu loupeže podle § 23 tr. zákoníku k § 173 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2), spolupachatelství k přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 23 tr. zákoníku k § 234 odst. 1 tr. zákoníku (ad 2), spolupachatelství ke zločinu loupeže podle § 23 tr. zákoníku k § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku (ad 3), a u obviněné R. K. zločin podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 3 písm. b), písm. d) tr. zákoníku.

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 8. 1. 2016, sp. zn. 20 T 39/2015, podle § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Krajský soud v Českých Budějovicích není místně příslušný k jejímu projednání, a to s ohledem na ustanovení § 21 odst. 2 tr. ř. Podle podané obžaloby, obvinění R. B. K. a M. D. jsou mj. stíháni pro skutek, ve kterém je spatřováno naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu vraždy ve stadiu pokusu podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona k § 8 odst. 1 tr. zákona, ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zákona. Tento trestný čin je ohrožen trestní sazbou od 12 do 15 let a lze za něj uložit i výjimečný trest. Vzhledem k ostatním skutkům v obžalobě, které jsou právně kvalifikovány tak, jak je podrobně specifikováno v obžalobě, se jedná o trestný čin, za který hrozí obviněným R. B. K. a M. D. vzhledem k trestní sazbě nejpřísnější trest. Tohoto trestného činu se měli tito obvinění dopustit v Olomouci, tedy v územním obvodu Krajského soudu v Ostravě. Ustanovení § 21 odst. 2 tr. ř. řeší místní příslušnost v případech, kdy podle předchozích ustanovení o příslušnosti je příslušných několik soudů, které jsou si postaveny na roveň. Nejtěžším trestným činem je pak trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou, což je v tomto konkrétním případě právě shora specifikovaný trestný čin vraždy ve stadiu pokusu. Zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku je sankcionován trestní sazbou od 5 do 12 let odnětí svobody, zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku je sankcionován trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody, zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku je sankcionován trestní sazbou od 2 do 8 let odnětí svobody a zločin loupeže podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku je sankcionován od 2 do 10 let odnětí svobody, tedy se jedná o trestné činy s mírnější trestní sazbou. Krajský soud dále připomněl ustanovení § 21 odst. 2 tr. zákoníku, kdy pokus trestného činu je podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný čin, což platilo i za účinnosti starého trestního zákona účinného do 31. 12. 2009 (§ 8 odst. 2 tr. zákona). Trestný čin vraždy ve stadiu pokusu popsaný pod bodem 3) v části jednání, která se týká obviněných R. B. K. a M. D., je samostatným skutkem. Další samostatné skutky měly být dle obžaloby spáchány v Chebu, v Praze 9, ve Velkém Meziříčí, okres Žďár nad Sázavou, v Českých Budějovicích, v Jihlavě, v Terezíně, okres Litoměřice a v Lovosicích. Nejvyšší soud je pak podle krajského soudu příslušný k rozhodnutí o příslušnosti soudu k projednání věci, neboť je nejblíže společně nadřízen Krajskému soudu v Českých Budějovicích a Krajskému soudu v Ostravě.

Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k závěru, že lze přisvědčit důvodům uvedeným v usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích.

S ohledem na právní kvalifikaci žalovaných skutků je ve smyslu § 16 a § 17 tr. ř. nepochybné, že řízení v prvním stupni bude konat krajský soud. Tato věcná příslušnost ani není zpochybňována.

Podle § 18 odst. 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

Podle § 20 odst. 1 tr. ř. se m. j. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody.

Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek. Místem, kde byl trestný čin spáchán, je místo kde byl vykonán trestný čin, tj. především místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňující objektivní stránku trestného činu, avšak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Smyslem také je, aby trestní řízení bylo provedeno ekonomicky a účelně, přičemž jde i o to, aby soud mohl obviněnému, který spáchal více trestných činů, uložit úhrnný nebo souhrnný trest a při více obviněných, jejichž trestné činy spolu souvisí, mohl lépe zhodnotit míru zavinění a lépe odstupňovat tresty. Z tohoto pohledu se pak rozlišuje souvislost trestních věcí, subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu více trestných činů, a objektivní, tj. ve věci, kdy trestné činy více osob spolu vzájemně souvisí. V případech, kdy je příslušných několik soudů, které si jsou postaveny na roveň, se při řešení místní příslušnosti vychází ze zásad, že při objektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu, při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu a při kombinaci objektivní a subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení proti obviněnému jako pachateli nejtěžšího z posuzovaných trestných činů. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4. 1. 2001, sp. zn. 4 Nd 422/2000).

Aplikujeme-li tyto zásady upravující místní příslušnost soudu na uvedený případ, je nutné konstatovat, že argumenty obsažené v usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 1. 2016, sp. zn. 20 T 39/2015, jsou důvodné a místně příslušným k projednání předmětné věci je od počátku Krajský soud v Ostravě. Podle obžaloby se obvinění dopustili více skutků na různých místech České republiky. Některé ze skutků spáchali obvinění R. B. K. a M. D. ve spolupachatelství. Obviněná R. K. je viněna z trestného činu podílnictví podle § 214 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 3 písm. b), písm. d) tr. zákoníku. Jak vyplývá z obžaloby a také z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, měl být vzhledem k trestní sazbě nejtěžší ze všech žalovaných trestných činů spáchán v obvodu Krajského soudu v Ostravě. V obžalobě uvedeném skutku je spatřováno naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu vraždy ve stadiu pokusu podle § 219 odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. zákona.

Trestného činu se měli podle podané obžaloby obvinění R. B. K. a M. D. v bodě 3) dopustit tím, že (zkráceně) počátkem roku 2000 po předchozí dohodě rozdělení úkolů, po pečlivé přípravě spočívající v pronájmu bytu a garáže v Olomouci , s cílem mít zázemí v místě činu, v tipování objektů, které by mohly být napadeny, v konečném rozhodnutí o tom, vůči čemu a komu bude útok směřovat, v opakované obhlídce objektu, sledování pohybu osob a vozidel, v opatření si rukavic a dalšího maskování, včetně zbraní, konečně dne 3. 3. 2000 v době kolem 19:00 hodin v Olomouci , v místě vjezdu do zadního traktu P. na T. S., v úmyslu získat peněžní prostředky, fyzicky napadli řidiče poštovního vozidla J. S. v okamžiku, kdy tento vystoupil z vozu a šel zavírat vjezdovou bránu, tak, že M. D. třikrát vystřelil na poškozeného z bezprostřední blízkosti pistolí ČZ 83 ráže 7,65 mm BROWNING, když ho zasáhl celkem dvakrát, když poškozený utrpěl zranění, která ho bezprostředně ohrožovala na životě, když následkem střelného poranění mozku a z něj vycházejících nervových drah utrpěl zranění popsaná v obžalobě, na to se zmocnili poštovního vozidla a z místa odjeli, když auto odstavili v prostoru rybníka Cajnerák v Olomouci H. a o nalezený pytel s penězi se následující den rozdělili, když způsobili České poště, s. p., škodu ve výši 2.060.000,- Kč, když obviněný M. D. k činu užil střelnou zbraň, ačkoli nikdy nebyl držitelem platného zbrojního průkazu.

Krajský soud v Ostravě je tedy soudem, který je příslušný k provedení společného řízení o všech trestných činech a proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí. Ustanovení § 22 tr. ř. upravující situaci, kdy je místní příslušnost dána u několika soudů, se v konkrétním případě uplatnit nemůže, neboť místní příslušnost soudu vyplývá z předchozích ustanovení trestního řádu.

Z uvedených důvodů bylo o příslušnosti soudu podle § 24 tr. ř. rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Nejvyšší soud v uvedené věci neshledal důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 27. ledna 2016


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu