7 Nd 311/2000
Datum rozhodnutí: 14.09.2000
Dotčené předpisy:




7 Nd 311/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud ve věci péče o nezletilou V. K., zastoupenou Okresním úřadem v Hradci Králové jako opatrovníkem, dceru V. K., a JUDr. L. K., o zvýšení výživného, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. P 446/92, rozhodl o návrhu otce nezletilé na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti t a k t o :

Návrh otce nezletilé V. K. na přikázání věci Městskému soudu v Brně s e z a m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

U Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu věcně a místně příslušného je pod sp. zn. P 446/92 vedeno řízení o návrhu matky nezletilé V. K. zvýšení výživného, které bylo otci nezletilé stanoveno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 3. 3. 1992 sp. zn. 44 C 254/91.

Otec nezletilé navrhl, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti. Tento návrh odůvodnil tím, že matka nezletilé je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové a že již ve věci péče o nezletilého J. K. rozhodoval Městský soud v Brně o návrhu otce na změnu výchovy, a to na podkladě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98, jímž byla věc tohoto nezletilého přikázána Městskému soudu v Brně. Podle otce nezletilé se důvody, pro které byla věc nezletilého J. K. přikázána Městskému soudu v Brně, vztahují i na věc nezletilé V. K.

Matka nezletilé vyjádřila nesouhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Brně. Namítla, že ze skutečnosti, že je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, nevyplývá nic, co by mohlo odůvodnit postup spočívající v přikázání věci Městskému soudu v Brně. Poukázala na to, že důvody, pro které Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98 přikázal věc nezletilého J. K. Městskému soudu v Brně, nelze vztahovat na řízení, které se týká zvýšení výživného na nezletilou V. K. Podání návrhu na přikázání věci této nezletilé označila za snahu otce prodloužit řízení a oddálit rozhodnutí o zvýšení výživného.

Okresní úřad v Hradci Králové jako opatrovník nezletilé vyjádřil souhlas s přikázáním věci Městskému soudu v Brně. Toto své stanovisko blíže nezdůvodnil.

Nejvyšší soud shledal, že v posuzovaném případě nejsou dány zákonné důvody k tomu, aby věc nezletilé V. K. byla přikázána jinému než příslušnému soudu.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána z důvodu vhodnosti.

Postup podle citovaného ustanovení je výjimkou z ústavně garantované zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Z toho je zřejmé, že uvedený postup se musí opírat o takové skutečnosti, které jsou výjimečné.

Samotná okolnost, že matka nezletilé je soudkyní Krajského soudu v Hradci Králové, není přesvědčivým důvodem pro přikázání věci. Z titulu uvedené funkce nemůže matka nezletilé nijak zasahovat do řízení konaného před Okresním soudem v Hradci Králové. Pokud by případně mezi ní a některým ze soudců Okresního soudu v Hradci Králové, kteří jsou povoláni k tomu, aby o věci rozhodovali, byl nějaký osobní vztah, je to důvodem k vyloučení takového soudce podle § 14 odst. 1 o. s. ř. Jestliže by se případně ukázalo, že jsou vyloučeni všichni soudci, byl by to důvod pro tzv. delegaci nutnou (§ 12 odst. 1 o. s. ř.) a nikoli důvod pro tzv. delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.), kterou navrhl otec nezletilé. Postavení matky nezletilé jako soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové by však samo o sobě muselo být hodnoceno ve stadiu případného odvolacího řízení z toho hlediska, zda není důvodem pro přikázání věci jinému krajskému soudu.

Ostatně ani v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1998 sp. zn. 11 Nd 46/98 nebylo uvedené postavení matky nezletilé považováno za okolnost, která by sama o sobě byla důvodem pro přikázání věci. Tímto důvodem se zmíněná okolnost stala teprve ve spojení s tím, že ve věci nezletilého J. K. soudy postupovaly nesprávně tak, že Okresní soud v Hradci Králové návrh otce nezletilého, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně, předložil Krajskému soudu v Hradci Králové, který ho zamítl, ačkoli k rozhodnutí nebyl příslušný. Ze strany obou soudů, avšak zejména ze strany Krajského soudu v Hradci Králové šlo o tak závažné pochybení, které v řízení týkajícím se nezletilého J. K. mohlo vyvolat u otce nezletilého opodstatněné pochybnosti ohledně řízení před těmito soudy, a proto Nejvyšší soud rozhodl o přikázání věci nezletilého J. K. jinému soudu, aby tak vytvořil podmínky pro takové řízení, v němž nebudou moci vyvstávat pochybnosti o dodržení zásad spravedlivého procesu s odkazem na uvedená pochybení Okresního soudu v Hradci Králové a Krajského soudu v Hradci Králové. Důvody citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu však nelze mechanicky přenášet na jiná řízení, a to ani na řízení ve věci nezletilé V. K.

Ve věci nezletilé V. K. bylo řízení zahájeno návrhem matky nezletilé na zvýšení výživného, které je povinen platit otec nezletilé. Toto řízení nebylo až dosud provázeno ničím, co by mohlo vyvolat opodstatněnou pochybnost o jeho nestrannosti a objektivnosti. Žádné konkrétně zjištěné okolnosti týkající se tohoto řízení nemohou odůvodnit úvahu, že u Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, nemůže být řízení provedeno plně v souladu se zásadami spravedlivého procesu. Řízení o zvýšení výživného na nezletilou V. K. bylo zahájeno po vyhlášení rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 28. 7. 1999 sp. zn. 24 P 72/98, jímž bylo rozhodnuto ve věci nezletilého J. K. Zřetel na to, aby řízení ve věci nezletilé V. K. bylo provedeno za podmínek zaručujících respektování zásad spravedlivého procesu, nezakládá potřebu konat toto řízení u jiného než příslušného soudu.

Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že ve věci nezletilé V. K. nejsou dány takové skutečnosti, vzhledem k nimž by bylo vhodné, aby věc projednal a rozhodl jiný než příslušný soud, a proto návrh otce nezletilé na přikázání věci zamítl.

Jinak považuje Nejvyšší soud za nutné upozornit na to, že podle návrhu matky nezletilé na zahájení řízení se nezletilá V. K. dne 8. 12. 1983, zatímco podle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 3. 3 1992 sp. zn. 44 C 254/91, k jehož změně návrh matky nezletilé na zahájení řízení směřuje, se nezletilá narodila dne 5. 12. 1983.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. září 2000

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec