7 Nd 225/2000
Datum rozhodnutí: 21.06.2000
Dotčené předpisy:




7 Nd 225/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 21. 6. 2000 v trestní věci obviněného J. K., pro trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák., vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 1 T 113/2000, ve sporu o příslušnost mezi Okresním soudem v Olomouci a Obvodním soudem pro Prahu 6 t a k t o :

Podle § 24 tr. ř. je k projednání a rozhodnutí věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.



O d ů v o d n ě n í :

U Obvodního soudu pro Prahu 6 byla podána obžaloba na obviněného J. K. pro trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 29. 3. 2000 sp. zn. 2 T 22/2000 postoupil věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. z důvodu uvedeného v § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. Okresnímu soudu v Olomouci. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 6. 2000 sp. zn. 1 T 113/2000 vyslovil svou nepříslušnost. Za tohoto stavu byla věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí sporu o příslušnost. Okresní soud v Olomouci předložil věc Nejvyššímu soudu, aniž opis svého usnesení doručil procesním stranám. Tento nedostatek ale neměl vliv na právní moc usnesení a proto Nejvyšší soud ve sporu o příslušnost rozhodl.

Nejvyšší soud shledal, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

Věcná příslušnost okresního soudu, jehož působnost na území hlavního města Prahy vykonávají obvodní soudy, vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř.

Místní příslušnost se řídí ustanovením § 18 odst. 1 tr. ř., podle kterého řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.

Podle obžaloby se obviněný dopustil trestného činu tím, že dne 27. 2. 1998 v P. z Vazební věznice P.-R. odeslal Kanceláři prezidenta republiky dopis adresovaný prezidentu republiky, v němž nepravdivě uvedl ohledně konkrétně jmenovaných policistů Policie České republiky údaje, podle nichž se dopustili trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Za místo spáchání trestného činu byla v obžalobě označena Vazební věznice P.-R., která se nachází v obvodu P. 6, a proto byla obžaloba podána u Obvodního soudu pro Prahu 6. Uvedený údaj obžaloby je ale v evidentním rozporu s obsahem spisu. Ze samotného dopisu, jehož originál je na č. l. 75-78 spisu a kopie na č. l. 15-17 spisu, nevyplývá, kde byl napsán a odkud byl odeslán. Navíc ve spise chybí obálka, v níž byl Kanceláři prezidenta republiky dopis doručen. O tom, kde byl dopis napsán a odkud byl odeslán, nic nevyplývá ani z výpovědi obviněného (č. l. 21-23 spisu). Z žádného důkazu nevyplývá, že by obviněný byl v době napsání, odeslání či doručení dopisu ve Vazební věznici P.-R. Již z toho důvodu zůstává nejasné, proč je v obžalobě jako místo odeslání dopisu uvedena tato věznice, zvláště když tento údaj nebyl uveden ani ve sdělení obvinění. Lze pouze usuzovat, že podkladem k tomu se mohl stát přípis Obvodního oddělení Policie České republiky v Olomouci, Sokolská 52, ze dne 15. 10. 1998 adresovaný Okresnímu úřadu vyšetřování Policie České republiky v Olomouci, který je ve spise založen na č. l. 60. Tento přípis měl povahu průvodního dopisu připojenému k trestnímu oznámení podanému na obviněného J. K. pro trestný čin křivého obvinění a osobní údaje obviněného obsahovaly v tomto přípise údaj t. č. věznice P.-R.". Tento údaj se ovšem vztahoval ku dni vyhotovení přípisu, tj. k 15. 10. 1998, avšak neznamenal, že obviněný se ve Vazební věznici P.-R. nacházel také v době napsání a odeslání svého dopisu adresovaného Kanceláři prezidenta republiky.

Okolnost, že obviněný v době napsání a odeslání dopisu, jehož obsah je mu kladen za vinu, nebyl ve Vazební věznici P. - R., nepřímo vyplývá z písemnosti založené na č. l. 101 spisu. Nejvyšší soud si tuto okolnost spolehlivě ověřil dotazem na Vazební věznici P.-R. a dotazem na Ústřední evidenci vězňů. Údaje těchto složek Vězeňské služby si Nejvyšší soud doplnil tím, že od Kanceláře prezidenta republiky vyžádal faxovou kopii obálky, v níž byl dopis obviněného tomuto úřadu doručen. Nejvyšší soud tak zjistil, že dopis byl odeslán dne 25. 1. 1998 leteckou poštou z Kanady a že došel do podatelny Kanceláře prezidenta republiky dne 30. 1. 1998. Lze tedy bezpečně vyloučit, že dopis byl odeslán z Vazební věznice P.-R., jak je zjevně nesprávně uvedeno v obžalobě.

V této souvislosti považuje Nejvyšší soud za nutné upozornit, že v obžalobě je chybně uvedeno také to, že dopis byl z Vazební věznice P.-R. odeslán dne 27. 2. 1998. Originál dopisu je opatřen razítkem Kanceláře prezidenta republiky s datem 30. 1. 1998. Kopie dopisu je sice opatřena datem 27. 2. 1998 připojeným k razítku Kanceláře prezidenta republiky, avšak z ničeho není patrno, co toto datum znamená (usuzovat lze případně i na to, že jde o datum pořízení kopie). Z údajů na obálce, jejíž faxovou kopii si Nejvyšší soud od Kanceláře prezidenta republiky vyžádal, je zřejmé, že dopis byl Kanceláři prezidenta republiky doručen dne 30. 1. 1998. V návaznosti na to si Nejvyšší soud u Vazební věznice P.-R. a u Ústřední evidence vězňů ověřil, že obviněný se nenacházel ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody v lednu 1998 nejen v uvedené věznici, ale ani v žádné jiné věznici na území České republiky.

Pokud se tedy za místo spáchání činu považuje místo, odkud byl dopis odeslán, je zřejmé, že toto místo se nachází mimo území České republiky. Za místo spáchání činu však je třeba pokládat i místo doručení dopisu. Dopis byl adresován a doručen Kanceláři prezidenta republiky. Sídlem tohoto úřadu je obvod Prahy 1.

Trestného činu křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání. Obviněním ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí takové jednání pachatele, jež se může stát podnětem k trestnímu stíhání určité osoby, která je ve skutečnosti nevinná. Přitom není nutné, aby obvinění mělo formu trestního oznámení adresovaného některému z orgánů činných v trestním řízení. Pokud obvinění je obsahem nějakého písemného podání, postačí, že toto podání je adresováno i jinému orgánu, který teprve zařídí postoupení takového podání orgánu příslušnému zahájit a konat trestní stíhání křivě obviněné osoby. Z těchto zásad vyplývá, že trestný čin křivého obvinění podle § 174 odst. 1 tr. zák. lze spáchat i obsahem písemného podání, které bylo adresováno a doručeno Kanceláři prezidenta republiky. Proto je místem spáchání takového činu také místo, kde se nachází Kancelář prezidenta republiky. Trestný čin kladený obviněnému v obžalobě za vinu tedy byl ve skutečnosti spáchán jednak v cizině a jednak v obvodu Prahy 1. Z toho je zřejmá místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1.

Místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 je vyloučena, protože v obvodu tohoto soudu evidentně nedošlo k jednání ani k následku trestného činu. Místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci je rovněž vyloučena, protože k obvodu tohoto soudu nemá žalovaný skutek z hlediska jednání ani následku žádný vztah. Okolnost, že obviněný bydlí v obvodu působnosti Okresního soudu v Olomouci, by se jako kritérium místní příslušnosti tohoto soudu mohla uplatnit za situace, že by nebylo možné místo činu zjistit nebo že by čin byl spáchán v cizině (§ 18 odst. 2 tr. ř.). V posuzovaném případě však byl čin spáchán jednak v cizině, jednak v obvodu Prahy 1. Kritérium místa spáchání činu, které zakládá místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1, má přednost.

Nejvyšší soud považuje za potřebné dodat, že při rozhodování sporu o příslušnost mezi Okresním soudem v Olomouci a Obvodním soudem pro Prahu 6 nebyl vázán tím, že spor vznikl mezi těmito soudy, a mohl rozhodnout, že příslušný je třetí soud, jehož příslušnost skutečně vyplývá ze zákonných hledisek (viz č. 57/1994 Sb. rozh. tr.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 21. června 2000

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec