7 Azs 9/2006-54

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelů a) I. K., b) nezletilý Y. K., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2005, č. j. 63 Az 157/2004-19,

t a k t o:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 18. 2. 2005, č. j. 63 Az 157/2004-19, zamítl žalobu stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 11. 8. 2004, č. j. OAM-2515/VL-07-11-2004, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelů o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali stěžovatelé kasační stížnost, kterou se domáhají vydání rozsudku, jímž by byl zrušen rozsudek krajského soudu a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Současně stěžovatelé požádali o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska toho, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Protože stěžovatelka a) převzala rozsudek krajského soudu dne 10. 3. 2005, byl posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti čtvrtek 24. 3. 2005. Stěžovatelka a) po převzetí rozsudku krajského soudu však nerespektovala poučení v něm uvedené, podle něhož měla být případná kasační stížnost podána k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě a v uvedené lhůtě nepodala kasační stížnost ani u Krajského soudu v Ostravě, ani u Nejvyššího správního soudu (§ 106 odst. 4 s. ř. s.), ale u zcela nepříslušného Městského soudu v Praze, kam byla doručena dne 21. 3. 2005. Lhůta k podání kasační stížnosti mohla být za této situace zachována jen tehdy, pokud by Městský soud v Praze ještě ve lhůtě pro podání kasační stížnosti, tedy nejpozději dne 24. 3. 2005, odeslal tuto stížnost Krajskému soudu v Ostravě, popřípadě Nejvyššímu správnímu soudu, tj. podal ji na poště nebo u orgánu, který je oprávněn ji doručit anebo přímo u příslušného soudu.

Vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze předal kasační stížnost stěžovatelky a) k poštovní přepravě dne 4. 4. 2005, tedy až po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, nebyla lhůta k podání kasační stížnosti zachována a její zmeškání nelze prominout (§ 106 odst. 2 poslední věty s. ř. s.).

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) za použití § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl jako opožděně podanou.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. února 2006

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu