č. j. 7 Azs 75/2008-55

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) V. C., b) nezl. C. L., oba zastoupeni JUDr. Radimem Vicherkem, advokátem se sídlem Masná 8, Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2008, č. j. 64 Az 113/2007-30,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátu JUDr. Radimu Vicherkovi s e nepřiznává.

Odůvodnění:

Podanou kasační stížností se žalobci (dále jen stěžovatelé ) domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 2008, č. j. 64 Az 113/2007-30, kterým byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 23. 11. 2007, č. j. OAM-1-889/VL-10-19-2007, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelů o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento rozsudek byl doručen zástupci stěžovatelů dne 11. 8. 2008.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z toho hlediska, zda byla podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v tomto případě může být soudem meritorně projednána.

Podle ust. § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 citovaného ustanovení se kasační stížnost podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu.

Vzhledem k tomu, že dnem, který určil počátek běhu lhůty, bylo pondělí 11. 8. 2008 (uvedeného dne byl napadený rozsudek zástupci stěžovatelů doručen) a jednalo se o lhůtu dvou týdnů, bylo posledním dnem pro podání kasační stížnosti pondělí 25. 8. 2008. I když stěžovatelé byli řádně poučeni, u kterého soudu mají podat kasační stížnost a v jaké lhůtě, podali kasační stížnost dne 8. 9. 2008 osobně u Městského soudu v Praze. Příslušnému Krajskému soudu v Ostravě pak byla kasační stížnost doručena až dne 22. 9. 2008.

Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Stěžovatelům byl pro řízení soudem ustanoven zástupcem advokát a podle § 35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. V dané věci však Nejvyšší správní soud zástupci stěžovatelů odměnu za zastupování nepřiznal, neboť z obsahu soudního spisu nevyplývá, že by učinil nějaký úkon, za který náleží odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. listopadu 2008

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu