č. j. 7 Azs 47/2008-57

USNE SEN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Ludmily Valentové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: O. J., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2008, č. j. 63 Az 15/2007-32,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 3. 2008, č. j. 63 Az 15/2007-32, odmítl žalobu podanou žalobcem (dále jen stěžovatel ) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 15. 2. 2007, č. j. OAM-1-96/VL-10-05-2007, kterým byla podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ) zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V kasační stížnosti namítal, že správní orgán při svém rozhodování nevycházel z úplně zjištěného skutkového stavu věci a že krajský soud nesprávně posoudil otázku udělení mezinárodní ochrany. Proto stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost krajským soudem meritorně projednána.

Z obsahu soudního spisu vyplývá, že krajský soud usnesením ze dne 19. 10. 2007, č. j. 63 Az 15/2007-18 vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě do 6-ti dnů ode dne doručení usnesení opravil a doplnil své podání ze dne 22. 2. 2007 tak, že uvede žalobní body, aby bylo patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje rozhodnutí za nezákonné, uvedl konkrétní důkazy, jinak v řízení nebude možno pokračovat a řízení bude odmítnuto. Zároveň krajský soud usnesením ustanovil tlumočnici, která toto usnesení přeložila do jazyka mongolského. Výzva byla stěžovateli doručena dne 12. 2. 2008. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě podání nedoplnil, a proto krajský soud napadeným usnesením žalobu odmítl.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost, ale přes poučení obsažené v napadeném usnesení, nebyl zastoupen advokátem. Krajský soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 3. 4. 2008, č. j. 63 Az 15/2007-40, aby ve lhůtě do jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doložil do spisu plnou moc udělenou zvolenému advokátovi, který ho bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti a zároveň ho poučil, že nebude-li zastoupení doloženo, nebude pro tento nedostatek možné pokračovat v řízení a kasační stížnost bude odmítnuta. Výzva byla přeložena do mongolského jazyka a krajský soud zásilku zaslal usnesení stěžovateli na adresu uvedenou v kasační stížnosti. Z důvodu nezastižení adresáta byla zásilka uložena u pošty dne 29. 4. 2008 a stěžovatel byl vyzván, aby si ji vyzvedl. Stěžovatel si zásilku vyzvedl dne 15. 5. 2008, tedy po uplynutí 10-ti denní lhůty pro vyzvednutí, a ve smyslu § 50c odst. 4 o. s. ř. nastala fikce doručení dne 9. 5. 2008. Stěžovatel však na výzvu krajského soudu nijak nereagoval.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinné zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu je zvláštní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž nedostatek lze odstranit, ale bez jejíhož splnění nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Stěžovatel podle obsahu spisu nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a nemá ani zaměstnance (členy), kteří by za něho jednali nebo ho zastupovali, a jež by měli takové vzdělání. Jelikož stěžovatel přes výzvu krajského soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, neodstranil nedostatek podmínky řízení o tomto mimořádném opravném prostředku, který tak brání pokračování v řízení, resp. ve věcném projednání kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. odmítl (srov. i shodné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003-19, www.nssoud.cz).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. srpna 2008

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu