7 Azs 39/2006-40

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové a Mgr. Jana Passera, LL.M., v právní věci stěžovatelky S. V., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2005, č. j. 61 Az 209/2004-18,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2005, č. j. 61 Az 209/2004-18, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 19. 11. 2004, č. j. OAM-3171/VL-10-03-2004, jímž byla zamítnuta žádost stěžovatelky o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

Protože současně s kasační stížností podala stěžovatelka žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů, vyzval ji krajský soud, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení této výzvy zaslala zpět soudu vyplněné potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Protože při doručování písemného vyhotovení této výzvy nebyla stěžovatelka na adrese, kterou uvedla v kasační stížnosti, zastižena, byla zásilka dne 12. 12. 2005 uložena u držitele poštovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla (§ 50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byla stěžovatelka poučena, že nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§ 50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). V důsledku toho, že si stěžovatelka zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedla, považuje se za den doručení čtvrtek 15. 12. 2005 (§ 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Ve stanovené lhůtě stěžovatelka nereagovala.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka neprokázala své majetkové a sociální poměry, krajský soud jí pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů usnesením ze dne 9. 1. 2006, č. j. 61 Az 209/2004-29 neustanovil a vyzval ji, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zvolila pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů a současně ji poučil, že nebude-li tento nedostatek v uvedené lhůtě odstraněn, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelce rovněž doručováno na adresu uvedenou v kasační stížnosti, ale protože opět nebyla na této adrese zastižena, byla zásilka dne 16. 1. 2006 uložena u držitele poštovní licence (§ 46 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.) a stěžovatelce byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedla (§ 50c odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Přitom byla stěžovatelka poučena, že nevyzvedne-li si zásilku do 3 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i kdyby se adresát o uložení nedozvěděl (§ 50c odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). V důsledku toho, že si stěžovatelka zásilku v uvedené lhůtě nevyzvedla, považuje se za den doručení čtvrtek 19. 1. 2006 (§ 50c odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Ve stanovené lhůtě stěžovatelka nereagovala a nezvolila si pro řízení o kasační stížnosti zástupce z řad advokátů.

Podle ust. § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Zastoupení advokátem je obligatorní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž nenaplnění brání věcnému projednání věci. S ohledem na skutečnost, že stěžovatelka nedoložila soudu, že by byla pro řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, tj. že by tuto podmínku řízení splnila, a tento nedostatek neodstranila ani na výzvu soudu, Nejvyšší správní soud její kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. dubna 2006

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu