č. j. 7 Azs 169/2006-65

USNES EN Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, Mgr. et Ing. et Bc. Radovana Havelce, JUDr. Milady Tomkové a Mgr. Jana Passera v právní věci stěžovatele V. Ch., za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2006, č. j. 59 Az 6/2005-19,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 1. 2006, č. j. 59 Az 6/2005-19 zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 1. 2005, č. j. OAM-3687/VL-07-11-2004, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. k) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V kasační stížnosti podané proti tomuto rozsudku krajského soudu v zákonné lhůtě z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) až d) s. ř. s. stěžovatel vyjádřil nesouhlas se zamítnutím žaloby a domáhal se, aby byl rozsudek krajského soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel především namítal, že shledává vážná pochybení všech orgánů, které se zabývaly jeho žádostí o udělení azylu a že i krajský soud posoudil věc v rozporu s právním řádem. Současně požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 3. 2006, č. j. 59 Az 6/2005-36, které nabylo právní moci dne 7. 4. 2006, bylo rozhodnuto, že se stěžovateli neustanovuje zástupce z řad advokátů. Kasační stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2006, č. j. 7 Azs 95/2006-49. Následně byl stěžovatel usnesením krajského soudu ze dne 9. 11. 2006, č. j. 59 Az 6/2005-54 vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení předložil plnou moc udělenou advokátovi a jeho prostřednictvím doplnil kasační stížnost o údaj, kdy mu bylo napadené rozhodnutí doručeno, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá a uvedl důvody kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 s. ř. s. Současně byl stěžovatel poučen, že pokud ve stanovené lhůtě nevyhoví požadavkům krajského soudu, bude kasační stížnost odmítnuta. Jelikož stěžovatel nebyl v místě doručování zastižen, bylo toto usnesení krajského soudu uloženo dne 22. 11. 2006 u pošty a adresátovi zanechána výzva, aby si tuto zásilku vyzvedl. Stěžovatel si však písemnost ve lhůtě nevyzvedl, a proto je dnem doručení tohoto usnesení pondělí 27. 11. 2006.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie. Z tohoto ustanovení vyplývá, že povinné zastoupení stěžovatele advokátem v řízení o jeho kasační stížnosti proti uvedenému rozsudku krajského soudu je zvláštní podmínkou řízení o kasační stížnosti, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí ve věci samé. Stěžovatel podle obsahu spisu právnické vzdělání nemá a jelikož přes výzvu krajského soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti, neodstranil nedostatek podmínky řízení o tomto mimořádném opravném prostředku, který tak brání pokračování v řízení.

Náležitosti kasační stížnosti jsou uvedeny v ustanovení § 106 odst. 1 s. ř. s. Pokud je toto podání nemá, musí být podle odst. 3 téhož ustanovení doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, vyzývajícího k odstranění vad. V tomto případě kasační stížnost zákonné náležitosti podle krajského soudu neobsahovala, a krajský soud proto stěžovatele vyzval k odstranění vad podání a stanovil k odstranění vad lhůtu odpovídající zákonu. Stěžovatel opět na tuto výzvu nereagoval a vady kasační stížnosti neodstranil.

Nepředložení plné moci udělené advokátovi a neodstranění níže uvedených vad podání brání věcnému projednání kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost stěžovatele odmítl (§ 37 odst. 5 a § 46 odst. 1 písm. a) za použití § 120 s. ř. s.).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 za použití § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. března 2007

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu