7 Azs 10/2009-78

U SN E SE NÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: A. U., zastoupena opatrovníkem SOZE-Sdružení občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2007, č. j. 59 Az 14/2007-21,

takto:

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodn ění:

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 10. 2007, č. j. 59 Az 14/2007-21, byla zamítnuta žaloba podaná žalobkyní (dále jen stěžovatelka ) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen ministerstvo ) ze dne 7. 2. 2007, č. j. OAM-1 95/VL-10-08-2007, kterým byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná její žádost o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o azylu ).

Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. V kasační stížnosti namítala, že v zemi původu byla ohrožena na životě jako členka určité sociální skupiny a stát jí nebyl schopen poskytnout ochranu před takovým jednáním. Proto splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu ve smyslu ustanovení § 12 písm. b) zákona o azylu. Rozhodně však byly u ní dány důvody pro udělení humanitárního azylu. Stěžovatelka proto navrhla zrušení napadeného rozsudku krajského soudu a vrácení věci k dalšímu řízení. Současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla jako adresu pro doručování Brtnická 753/1, Praha 10. Krajskému soudu se však nepodařilo doručit stěžovatelce na uvedenou adresu formulář Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, protože na uvedené adrese byla podle relace pošty neznámá. Krajský soud se proto obrátil na Policii České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Praha, kde mu sdělili, že stěžovatelka má poslední evidovanou adresu pobytu ubytovna B. X, P.-M. Krajskému soudu se ani na tuto adresu nepodařilo doručit uvedený formulář, neboť i na této adrese byla stěžovatelka neznámá. Usnesením krajského soudu ze dne 30. 4. 2008, č. j. 59 Az 14/2007-45 byl proto stěžovatelce z důvodu neznámého pobytu ustanoveno opatrovníkem SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigranty) se sídlem Mostecká 5, Brno. Přípisem ze dne 19. 5. 2008 stěžovatelka požádala krajský soud o zaslání potvrzení o probíhajícím řízení a uvedla jako svou adresu B. X, P.-M. Krajský soud pak usnesením ze dne 10. 7. 2008, č. j. 59 Az 14/2007-49, rozhodl, že se stěžovatelce neustanovuje advokát pro řízení o kasační stížnosti a současně ji vyzval, aby si do 1 měsíce od doručení usnesení zvolila advokáta pro zastupování v řízení o kasační stížnosti a předložila o tom plnou moc a uvedla i konkrétní důvody kasační stížnosti. Dne 22. 7. 2008 se stěžovatelka osobně dostavila ke krajskému soudu a požádala o potvrzení o probíhajícím řízení o kasační stížnosti. Jako svou adresu uvedla M. X, P.-S. Na tuto adresu, jejíž existenci stěžovatelka potvrdila i dne 16. 9. 2008, doručoval krajský soud stěžovatelce usnesení ze dne 10. 7. 2008, č. j. 59 Az 14/2007-49, ale bez úspěchu, protože poštovní doručovatel sdělil soudu, že stěžovatelka je na této adrese neznámá. Nejvyšší správní soud také učinil dotaz na Ředitelství služby cizinecké policie, evidenčního odboru, zda je pobyt stěžovatelky v současné době znám a dostal odpověď, že poslední známá adresa je M. X, P.-S. a že stěžovatelka má vydané vízum za účelem strpění platné do 20. 3. 2009. Na tuto adresu zaslal Nejvyšší správní soud stěžovatelce poučení o složení senátu, ale zásilka se dne 16. 2. 2009 vrátila nedoručená s tím, že adresátka je na uvedené adrese je neznámá.

Podle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

Krajským soudem bylo po podání kasační stížnosti zjištěno, že stěžovatelka se nezdržuje v místě pobytu hlášeném podle zákona o azylu. Nejvyšší správní soud ještě učinil dotaz na Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, evidenční odbor, ohledně místa současného pobytu stěžovatelky a jehož odpovědi je zřejmé, že současné místo stěžovatelčina pobytu není známé.

Protože se nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatelky v České republice, jsou dány podmínky pro zastavení řízení podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu. Nejvyšší správní soud proto řízení ve věci zastavil podle ustanovení § 47 písm. c) za použití § 120 s. ř. s.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. února 2009

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu