č. j. 7 As 98/2012-10

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: P. Č., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2012, č. j. 3 Na 105/2012-21,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2012, č. j. 3 Na 105/2012-21, byl odmítnut návrh na vydání předběžného opatření, kterým se navrhovatel (dále jen stěžovatel) domáhal, aby bylo České poště, s. p. přikázáno, aby se do doby rozhodnutí soudu o žalobě zdržela vracení jakékoli soudní písemnosti vypravené Krajským soudem v Českých Budějovicích a určené stěžovateli k dodání na adrese X v době před uplynutím deseti kalendářních dnů od připravení k vyzvednutí.

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel kasační stížnost s tím, že namítal, že mu bylo odepřeno právo na procesní prostředek předběžné ochrany, upřeno právo na opravný prostředek, dále, že byla překročena lhůta pro rozhodnutí o návrhu, že napadené usnesení bylo nedostatečně odůvodněno a obsahovalo nesprávné poučení o opravném prostředku. K přípustnosti kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že rozhodnutí, kterým byl odmítnut návrh, není ze své povahy dočasné, nýbrž konečné. Dočasnost implicitně definuje ust. § 38 odst. 4 s. ř. s. Takové účinky má tedy jen pozitivní rozhodnutí, nikoli negativní.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem meritorně projednána.

Rozhodnutí o předběžném opatření je rozhodnutím, které slouží k zatímní, tj. přechodné, úpravě poměrů účastníků, a to do doby, než se změní poměry nebo než bude pravomocně rozhodnuto o věci samé. Rozhodnutí o předběžném opatření tak má pouze omezenou dobu trvání, neboť není-li zrušeno soudem, zaniká ex lege vydáním meritorního rozhodnutí. Dočasnou povahu má ovšem i rozhodnutí soudu o odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Soud jím totiž nijak nepředjímá postup při rozhodování o věci samé. Odmítnutím návrhu na vydání předběžného opatření je rozhodováno jen o tom, že soud neupraví poměrů účastníků po dobu trvání soudního řízení, tedy dočasně. Napadené usnesení, kterým byl odmítnut návrh stěžovatele na vydání předběžného opatření, je proto rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné a proti takovému rozhodnutí není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná. Ke stejnému právnímu závěru dospěl Nejvyšší správní soud i v usnesení ze dne 28. 1. 2004, č. j. 1 Ans 2/2003-35, publikovaném pod č. 762/2006 Sb. NSS, dostupném též na www.nssoud.cz, podle kterého rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je rozhodnutím dočasným, neboť má pouze omezené trvání. Kasační stížnost směřující proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, je podle § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. nepřípustná. Nejvyšší správní soud v dané věci neshledal důvod odchýlit se od této judikatury. O nepřípustnosti opravných prostředků byl přitom stěžovatel také v napadeném usnesení řádně poučen.

S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud postupem podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. kasační stížnost stěžovatele jako nepřípustnou odmítl.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ust. § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. června 2012

JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu