7 As 5/2003-68

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Plzni, se sídlem v Plzni, Radobyčická 12, za účasti společnosti R. C. A. v., v. o. s., v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 1. 2003, č. j. 30 Ca 360/2001-33,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou kasační stížností se stěžovatel domáhal zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Plzni, kterým byla odmítnuta žaloba společnosti R. C. A. v., v. o. s., proti rozhodnutí stěžovatele ze dne 30. 10. 2001, č. j. 34050-505/2001.

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 11. 2003, č. j.-57, byla kasační stížnost stěžovatele zamítnuta. Toto rozhodnutí však bylo současně se shora uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Plzni zrušeno usnesením zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 28. 2. 2006, č. j. Konf 23/2004-13.

Dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s. ), nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

S ohledem na okolnost, že zvláštní senát svým usnesením specifikovaným výše zrušil nejen rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, ale i předcházející rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, přešla rozhodovací pravomoc v předmětné věci zpět na krajský soud. Nejvyšší správní soud je proto nucen kasační stížnost stěžovatele dle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítnout, neboť neexistuje napadené rozhodnutí krajského soudu, a tudíž nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, takže v řízení nelze pokračovat.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. března 2006

JUDr. Radan Malík předseda senátu